ROZHOVOR | Zásadní zvrat může přinést jen ruský jaderný úder, říká vojenský historik Řepa. Válka podle něj letos neskončí

Podle vojenského historika Tomáše Řepy, který působí na Univerzitě obrany v Brně, se válka rozhodne jedině na bojišti. „Mám obavy, že Ukrajina by sice chtěla válku vítězně ukončit do zimy, ale dosavadní politika Kremlu mnoho racionálních scénářů nenabízí, pokud by na ruské straně nedošlo k naprostému kolapsu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy. Jednoznačně potvrdil, že válka zřejmě potrvá až do příštího roku. „Řada jednotek je na frontě dlouho, jejich situace není dobrá a myslím, že i s omezenými, ale motivovanými silami může i jinde dojít k ukrajinskému průlomu jako u Charkova,“ myslí si historik.

Může přechod na opotřebovávací válku pomoct s obratem ruské společnosti a armády proti Putinovu režimu, nebo už je kremelská propaganda v Rusech příliš utkvělá?

Nepochybně i v Rusku bude dál eskalovat vystřízlivění z války. Podobně jako to bylo i v případě jiných konfliktů, například desetileté válčení Sovětů v Afghánistánu v 80. letech. Protože za akce odporu proti válce hrozí nyní v Rusku velké tresty, obrázek o tom, jak tuto dobyvačnou válku vnímá ruská společnost, máme velmi zkreslený. Zejména mladá generace ale nezůstává zcela odříznuta od informací z okolního světa a nemyslím si, že pokud by se jich válka měla nějak přímo dotknout, budou jen nečinně přihlížet.

Už teď také vidíme další z mnoha odlivů „mozků“ a perspektivních lidí z Ruska pryč. Velká část z nich se už nejspíše nikdy nevrátí a demograficky na tom Rusko také není vůbec dobře, tyto problémy se tedy budou jen zhoršovat. Státní propaganda má v Rusku skutečně silnou pozici, vlastně od dob Stalinovy smrti netřímal v Rusku nikdo v rukou koncentrovanou moc natolik jako Vladimir Putin v současnosti. I to je však pouze dočasné, a nakonec se lidé začnou ptát, jaký to má smysl.

Je možné, že válka do počátku zimy skončí?

Mám obavy, že Ukrajina by sice chtěla válku vítězně ukončit do zimy, ale dosavadní politika Kremlu mnoho racionálních scénářů nenabízí, pokud by na ruské straně nedošlo k naprostému kolapsu, tak budou bojovat dál. Týká se to zejména Donbasu a Krymu, pokud by se na tyto osm let okupované ukrajinské oblasti rozhodli Ukrajinci zaměřit. Nálada na to nyní na jejich straně je, jsou povzbuzeni úspěchy.

Jaký tedy do počátku zimy předpokládáte vývoj?

Situace po rychlém postupu je nyní nepřehledná, ale je jasné, že Ukrajinci i Rusové se budou snažit zkonsolidovat. U Ukrajinců očekávám, že se pokusí v brzké době osvobodit i část Luhanské oblasti. Motivace ruských jednotek je nízká a potom, co se jim stalo u Izjumu, přestávají dávat smysl další pokusy tlačit se do hloubky Donbasu u Bachmutu a jinde. U Rusů jde o to, jestli zvládnou upevnit obranu v místech, kde žádné obranné pozice nemají a s takovým scénářem nepočítali. Je navíc klidně i možné, že Ukrajinci budou dál tvrdě útočit jak u Chersonu, tak nově i v Záporoží. Rusové nemají dost sil, týká se to hlavně pěchoty. Řada jednotek je na frontě dlouho, jejich situace není dobrá a myslím, že i s omezenými, ale motivovanými silami může i jinde dojít k ukrajinskému průlomu jako u Charkova.

Co může znamenat zima pro průběh války? Myslíte si, že budou obě armády pokračovat ve svých akcích?

Zima bude mít vliv na obě strany, zhoršené klimatické podmínky však dle mého názoru ještě více zasáhnou už tak demotivované ruské vojáky. A zejména útvary pseudopovstaleckých republik z Doněcku a Luhansku budou mít k dispozici stále horší vybavení, protože jsou nasazeny po celou dobu trvání invaze prakticky bez vystřídání. Technika obou stran bude vystavena mrazům a bude hodně záležet, jaké budou mít k dispozici rezervy.

Existují informace o velice špatném zásobování ruské armády. Mnohdy vojákům chybí pořádné jídlo či spacáky. Myslíte, že invazní vojska zvládnou zásobování v zimě, když už na jaře a v létě jim to dělá problém?

Těch svědectví o tom, že Rusové nemají k dispozici zrovna komfortní vybavení, existuje mnoho. Kvalita zásobování ale vždy závisí i na tom, co vám dovolí druhá strana. Tím, že Ukrajinci dostali k dispozici zbraně dalekého dostřelu s velkou přesností, budou nepochybně dál uplatňovat cílené údery zaměřené na další ztížení ruského zásobování. Dá se tedy očekávat, že ruské jednotky budou mít stále těžší pozici.

Pomůžou tyto podmínky spíše obráncům nebo okupantům?

Podle mého názoru, pokud podpora Ukrajiny ze západních zemí, zmínil bych zejména USA, Velkou Británii a Polsko, nějak zásadně neuvadne a země zvládne i velké ekonomické problémy, kterým také čelí, tak má v horizontu nejbližšího roku lepší pozici než Rusko. Jeho problémy jsou totiž strukturální, ruská armáda ukázala, že není připravena na dlouhodobé válčení.

Budou Rusové v případě zvládnutí zimy schopni pokračovat v invazi?

Pokud budou ochotni ruští vojáci i nadále umírat za imperiální sen vedení své země, pak budou v invazi pokračovat dál. Už delší dobu je však jasné, že Rusům docházejí síly, za poslední týden dobyla Ukrajina v Chersonském oblasti větší území než Rusové na Donbasu za poslední dva měsíce.

Mají Rusové ještě možnost protiútok otočit?

Myslím si, že po tolika chybách a zcela vylhaných záminkách k napadení Ukrajiny už to není možné. Určitě se bude Kreml pokoušet jak propagandou, tak dalšími útoky na civilní ukrajinskou infrastrukturu, podobnými jako nedávné údery na elektrárny, vykreslit svoji situaci lépe, že i nadále mají šanci zvítězit, ať už to z jejich pohledu znamená cokoliv, ale právě ty vojenské porážky signalizují, že realita už je jiná a iniciativa je nyní na ukrajinské straně. Její úspěch dle mého názoru povzbudí i další zbrojní dodávky ze západu. Nyní je totiž definitivně jasné, že to urychlí konec války. Rusové budou dále slábnout. Jediné, co by mohlo podstatně změnit situaci je jaderný úder Ruska a k tomu doufám nedojde, byla by to naprostá katastrofa pro celý svět.

Jak ukrajinský lid bude zvládat zimu? Přece jen to s plynem a elektřinou na Ukrajině nebude žádná sláva.

Určitě to bude velmi tvrdé, ale u tak houževnatého národa neočekávám, že by je zrovna toto mělo zlomit. Jen připomínám, že existuje statistika, která říká, že každý čtvrtý Ukrajinec zahynul ve 20. století buď násilnou smrtí či hladomorem, přesto nikdo nakonec ukrajinský národ nedokázal zničit ani vyhladit. Ukrajina i z důvodů zhoršené distribuce plynu a elektřiny vyhlásila povinnou evakuaci v některých oblastech. To samozřejmě ani tak nebudou akceptovat všichni, ale v blízkosti fronty budou muset lidé počítat s tím, že budou odkázáni sami na sebe. Někteří tak na Donbase stejně žijí už celých osm let, co tam probíhá válka. Ukrajina také zavedla zákaz vývozu plynu, který sama v nemalém množství produkuje a těžbu může i o něco navýšit. Válka se nakonec dle mého názoru stejně rozhodne na bojišti, to jediné nakonec toto šílenství ukončí.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Řepa válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Ukrajina Ruská armáda Rusko Vladimír Putin Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

před 2 hodinami

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

před 3 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

před 4 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

před 4 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

před 5 hodinami

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

před 5 hodinami

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Andrej Babiš

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

včera

Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích

Do České republiky dnes nečekaně dorazil generální tajemník NATO Mark Rutte. Jeho návštěva byla Aliancí oznámena teprve den předem a odehrává se v kritické době, kdy zbývají pouhé tři měsíce do klíčového letního summitu v Ankaře. Hlavním bodem programu je večerní jednání s premiérem Andrejem Babišem, po kterém bude následovat společná tisková konference.

včera

Česká televize

Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise

Vládní plán na zásadní reformu financování veřejnoprávních médií v České republice vyvolal ostrou vlnu kritiky nejen na domácí scéně, ale i v Bruselu. Záměr kabinetu Andreje Babiše zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu vyvolává vážné obavy o budoucí nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Kritici varují, že tento krok by mohl vést k modelu vládnutí podobnému tomu, který v Maďarsku zavedl Viktor Orbán.

včera

Letadla, ilustrační foto

Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla

Evropa se ocitla na pokraji vážné energetické krize, která může již v nejbližší době ochromit leteckou dopravu na celém kontinentu. Podle Fatiha Birola, výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA), zbývají evropským zemím zásoby leteckého paliva na pouhých šest týdnů. Pokud nedojde k rychlému obnovení dodávek ropy z Blízkého východu, které zastavila válka s Íránem, začnou aerolinky hromadně rušit své spoje.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

EU musí kvůli zhoršující se globální situaci radikálně zrychlit investice do obrany, shodují se lídři

Evropská unie musí v reakci na zhoršující se globální bezpečnostní situaci radikálně zrychlit investice do obrany a navýšit průmyslovou produkci. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a generální tajemník NATO Mark Rutte během společného jednání, které bylo zaměřeno na přípravu nadcházejícího červencového summitu Aliance v Ankaře. Podle von der Leyen je nezbytné investovat více, vyrábět více a v obou případech postupovat výrazně rychleji než doposud.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře

Papež Lev během své čtvrteční návštěvy Kamerunu ostře zkritizoval současné světové lídry a prohlásil, že svět je „pustošen hrstkou tyranů“. Ve svých neobvykle tvrdých projevech odsoudil politiky, kteří utrácejí miliardy za vedení válek, zatímco obyčejní lidé trpí. Tato vyjádření přišla jen krátce poté, co se hlava katolické církve stala terčem opakovaných útoků ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích.

včera

Hormuzský průliv

Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na zahájení rozsáhlé odminovací operace v Hormuzském průlivu, což je klíčová součást snahy o znovuotevření této strategické vodní cesty. Průliv byl pro námořní dopravu fakticky uzavřen Íránem poté, co koncem února vypukl konflikt s USA a Izraelem. Odstraňování min však bude podle expertů extrémně pracné a nebezpečné, protože i když je průliv úzký, zaminovaná oblast představuje rozsáhlé území.

včera

Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko

Ruské ministerstvo obrany učinilo krok, který evropské politické elity dosud odmítaly brát v potaz. Namísto obecných proklamací o dodávkách zbraní zveřejnilo konkrétní seznam adres evropských podniků, kde se montují bezpilotní letouny určené k útokům na ruské území. Tento seznam již není pouhým diplomatickým gestem, ale faktickým označením cílů po celé Evropě – od Londýna až po Rigu a Vilnius.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy