ROZHOVOR | Zásadní zvrat může přinést jen ruský jaderný úder, říká vojenský historik Řepa. Válka podle něj letos neskončí

Podle vojenského historika Tomáše Řepy, který působí na Univerzitě obrany v Brně, se válka rozhodne jedině na bojišti. „Mám obavy, že Ukrajina by sice chtěla válku vítězně ukončit do zimy, ale dosavadní politika Kremlu mnoho racionálních scénářů nenabízí, pokud by na ruské straně nedošlo k naprostému kolapsu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy. Jednoznačně potvrdil, že válka zřejmě potrvá až do příštího roku. „Řada jednotek je na frontě dlouho, jejich situace není dobrá a myslím, že i s omezenými, ale motivovanými silami může i jinde dojít k ukrajinskému průlomu jako u Charkova,“ myslí si historik.

Deník Shopaholičky

Může přechod na opotřebovávací válku pomoct s obratem ruské společnosti a armády proti Putinovu režimu, nebo už je kremelská propaganda v Rusech příliš utkvělá?

Nepochybně i v Rusku bude dál eskalovat vystřízlivění z války. Podobně jako to bylo i v případě jiných konfliktů, například desetileté válčení Sovětů v Afghánistánu v 80. letech. Protože za akce odporu proti válce hrozí nyní v Rusku velké tresty, obrázek o tom, jak tuto dobyvačnou válku vnímá ruská společnost, máme velmi zkreslený. Zejména mladá generace ale nezůstává zcela odříznuta od informací z okolního světa a nemyslím si, že pokud by se jich válka měla nějak přímo dotknout, budou jen nečinně přihlížet.

Už teď také vidíme další z mnoha odlivů „mozků“ a perspektivních lidí z Ruska pryč. Velká část z nich se už nejspíše nikdy nevrátí a demograficky na tom Rusko také není vůbec dobře, tyto problémy se tedy budou jen zhoršovat. Státní propaganda má v Rusku skutečně silnou pozici, vlastně od dob Stalinovy smrti netřímal v Rusku nikdo v rukou koncentrovanou moc natolik jako Vladimir Putin v současnosti. I to je však pouze dočasné, a nakonec se lidé začnou ptát, jaký to má smysl.

Je možné, že válka do počátku zimy skončí?

Mám obavy, že Ukrajina by sice chtěla válku vítězně ukončit do zimy, ale dosavadní politika Kremlu mnoho racionálních scénářů nenabízí, pokud by na ruské straně nedošlo k naprostému kolapsu, tak budou bojovat dál. Týká se to zejména Donbasu a Krymu, pokud by se na tyto osm let okupované ukrajinské oblasti rozhodli Ukrajinci zaměřit. Nálada na to nyní na jejich straně je, jsou povzbuzeni úspěchy.

Jaký tedy do počátku zimy předpokládáte vývoj?

Situace po rychlém postupu je nyní nepřehledná, ale je jasné, že Ukrajinci i Rusové se budou snažit zkonsolidovat. U Ukrajinců očekávám, že se pokusí v brzké době osvobodit i část Luhanské oblasti. Motivace ruských jednotek je nízká a potom, co se jim stalo u Izjumu, přestávají dávat smysl další pokusy tlačit se do hloubky Donbasu u Bachmutu a jinde. U Rusů jde o to, jestli zvládnou upevnit obranu v místech, kde žádné obranné pozice nemají a s takovým scénářem nepočítali. Je navíc klidně i možné, že Ukrajinci budou dál tvrdě útočit jak u Chersonu, tak nově i v Záporoží. Rusové nemají dost sil, týká se to hlavně pěchoty. Řada jednotek je na frontě dlouho, jejich situace není dobrá a myslím, že i s omezenými, ale motivovanými silami může i jinde dojít k ukrajinskému průlomu jako u Charkova.

Co může znamenat zima pro průběh války? Myslíte si, že budou obě armády pokračovat ve svých akcích?

Zima bude mít vliv na obě strany, zhoršené klimatické podmínky však dle mého názoru ještě více zasáhnou už tak demotivované ruské vojáky. A zejména útvary pseudopovstaleckých republik z Doněcku a Luhansku budou mít k dispozici stále horší vybavení, protože jsou nasazeny po celou dobu trvání invaze prakticky bez vystřídání. Technika obou stran bude vystavena mrazům a bude hodně záležet, jaké budou mít k dispozici rezervy.

Existují informace o velice špatném zásobování ruské armády. Mnohdy vojákům chybí pořádné jídlo či spacáky. Myslíte, že invazní vojska zvládnou zásobování v zimě, když už na jaře a v létě jim to dělá problém?

Těch svědectví o tom, že Rusové nemají k dispozici zrovna komfortní vybavení, existuje mnoho. Kvalita zásobování ale vždy závisí i na tom, co vám dovolí druhá strana. Tím, že Ukrajinci dostali k dispozici zbraně dalekého dostřelu s velkou přesností, budou nepochybně dál uplatňovat cílené údery zaměřené na další ztížení ruského zásobování. Dá se tedy očekávat, že ruské jednotky budou mít stále těžší pozici.

Pomůžou tyto podmínky spíše obráncům nebo okupantům?

Podle mého názoru, pokud podpora Ukrajiny ze západních zemí, zmínil bych zejména USA, Velkou Británii a Polsko, nějak zásadně neuvadne a země zvládne i velké ekonomické problémy, kterým také čelí, tak má v horizontu nejbližšího roku lepší pozici než Rusko. Jeho problémy jsou totiž strukturální, ruská armáda ukázala, že není připravena na dlouhodobé válčení.

Budou Rusové v případě zvládnutí zimy schopni pokračovat v invazi?

Pokud budou ochotni ruští vojáci i nadále umírat za imperiální sen vedení své země, pak budou v invazi pokračovat dál. Už delší dobu je však jasné, že Rusům docházejí síly, za poslední týden dobyla Ukrajina v Chersonském oblasti větší území než Rusové na Donbasu za poslední dva měsíce.

Mají Rusové ještě možnost protiútok otočit?

Myslím si, že po tolika chybách a zcela vylhaných záminkách k napadení Ukrajiny už to není možné. Určitě se bude Kreml pokoušet jak propagandou, tak dalšími útoky na civilní ukrajinskou infrastrukturu, podobnými jako nedávné údery na elektrárny, vykreslit svoji situaci lépe, že i nadále mají šanci zvítězit, ať už to z jejich pohledu znamená cokoliv, ale právě ty vojenské porážky signalizují, že realita už je jiná a iniciativa je nyní na ukrajinské straně. Její úspěch dle mého názoru povzbudí i další zbrojní dodávky ze západu. Nyní je totiž definitivně jasné, že to urychlí konec války. Rusové budou dále slábnout. Jediné, co by mohlo podstatně změnit situaci je jaderný úder Ruska a k tomu doufám nedojde, byla by to naprostá katastrofa pro celý svět.

Jak ukrajinský lid bude zvládat zimu? Přece jen to s plynem a elektřinou na Ukrajině nebude žádná sláva.

Určitě to bude velmi tvrdé, ale u tak houževnatého národa neočekávám, že by je zrovna toto mělo zlomit. Jen připomínám, že existuje statistika, která říká, že každý čtvrtý Ukrajinec zahynul ve 20. století buď násilnou smrtí či hladomorem, přesto nikdo nakonec ukrajinský národ nedokázal zničit ani vyhladit. Ukrajina i z důvodů zhoršené distribuce plynu a elektřiny vyhlásila povinnou evakuaci v některých oblastech. To samozřejmě ani tak nebudou akceptovat všichni, ale v blízkosti fronty budou muset lidé počítat s tím, že budou odkázáni sami na sebe. Někteří tak na Donbase stejně žijí už celých osm let, co tam probíhá válka. Ukrajina také zavedla zákaz vývozu plynu, který sama v nemalém množství produkuje a těžbu může i o něco navýšit. Válka se nakonec dle mého názoru stejně rozhodne na bojišti, to jediné nakonec toto šílenství ukončí.

Deník Shopaholičky

Související

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Pokud Babiš nevyřeší střet zájmů, musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by funkci premiéra nezvládl, říká právník

Právník Petr Bezouška z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jaké dopady by měl nedořešený střetu zájmů Andreje Babiše, jakmile by nastoupil do čela vlády. „Musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by de facto nemohl řádně naplňovat svoji funkci předsedy vlády,“ řekl. Vysvětlil také, že prezident Petr Pavel aktuálně využívá svého ústavního manévrovacího prostoru na maximum. „Nicméně ani prezident není všemocný. Ústava po něm vyžaduje, aby vláda nakonec vznikla,“ podotkl Bezouška.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Rozhovor

Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o možné ruské agresi proti Pobaltí. Nemyslí si, že by byla reálná v rámci jednoho až dvou let, ale zároveň to podle něj není zodpovědné smést ze stolu. „Pokud by přesto došlo k otevřené vojenské invazi do Pobaltí, šlo by od první minuty o válku Ruska s NATO, nikoli jen s Estonskem, Lotyšskem nebo Litvou,“ zdůraznil Kraus s tím, že lze počítat i s účastí Spojených států, protože by politické a vojenské náklady nebránění spojenců zkrátka byly příliš vysoké.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Řepa válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Ukrajina Ruská armáda Rusko Vladimír Putin Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 2 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

včera

Počasí na některých místech potrápí řidiče, avizovali meteorologové

Čtvrteční počasí může způsobit problémy v dopravě, zejména v brzkých ranních hodinách, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Výstraha sice nebyla vydána, ale na některých místech se může vyskytnout ledovka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy