ROZHOVOR | Zásadní zvrat může přinést jen ruský jaderný úder, říká vojenský historik Řepa. Válka podle něj letos neskončí

Podle vojenského historika Tomáše Řepy, který působí na Univerzitě obrany v Brně, se válka rozhodne jedině na bojišti. „Mám obavy, že Ukrajina by sice chtěla válku vítězně ukončit do zimy, ale dosavadní politika Kremlu mnoho racionálních scénářů nenabízí, pokud by na ruské straně nedošlo k naprostému kolapsu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy. Jednoznačně potvrdil, že válka zřejmě potrvá až do příštího roku. „Řada jednotek je na frontě dlouho, jejich situace není dobrá a myslím, že i s omezenými, ale motivovanými silami může i jinde dojít k ukrajinskému průlomu jako u Charkova,“ myslí si historik.

Může přechod na opotřebovávací válku pomoct s obratem ruské společnosti a armády proti Putinovu režimu, nebo už je kremelská propaganda v Rusech příliš utkvělá?

Nepochybně i v Rusku bude dál eskalovat vystřízlivění z války. Podobně jako to bylo i v případě jiných konfliktů, například desetileté válčení Sovětů v Afghánistánu v 80. letech. Protože za akce odporu proti válce hrozí nyní v Rusku velké tresty, obrázek o tom, jak tuto dobyvačnou válku vnímá ruská společnost, máme velmi zkreslený. Zejména mladá generace ale nezůstává zcela odříznuta od informací z okolního světa a nemyslím si, že pokud by se jich válka měla nějak přímo dotknout, budou jen nečinně přihlížet.

Už teď také vidíme další z mnoha odlivů „mozků“ a perspektivních lidí z Ruska pryč. Velká část z nich se už nejspíše nikdy nevrátí a demograficky na tom Rusko také není vůbec dobře, tyto problémy se tedy budou jen zhoršovat. Státní propaganda má v Rusku skutečně silnou pozici, vlastně od dob Stalinovy smrti netřímal v Rusku nikdo v rukou koncentrovanou moc natolik jako Vladimir Putin v současnosti. I to je však pouze dočasné, a nakonec se lidé začnou ptát, jaký to má smysl.

Je možné, že válka do počátku zimy skončí?

Mám obavy, že Ukrajina by sice chtěla válku vítězně ukončit do zimy, ale dosavadní politika Kremlu mnoho racionálních scénářů nenabízí, pokud by na ruské straně nedošlo k naprostému kolapsu, tak budou bojovat dál. Týká se to zejména Donbasu a Krymu, pokud by se na tyto osm let okupované ukrajinské oblasti rozhodli Ukrajinci zaměřit. Nálada na to nyní na jejich straně je, jsou povzbuzeni úspěchy.

Jaký tedy do počátku zimy předpokládáte vývoj?

Situace po rychlém postupu je nyní nepřehledná, ale je jasné, že Ukrajinci i Rusové se budou snažit zkonsolidovat. U Ukrajinců očekávám, že se pokusí v brzké době osvobodit i část Luhanské oblasti. Motivace ruských jednotek je nízká a potom, co se jim stalo u Izjumu, přestávají dávat smysl další pokusy tlačit se do hloubky Donbasu u Bachmutu a jinde. U Rusů jde o to, jestli zvládnou upevnit obranu v místech, kde žádné obranné pozice nemají a s takovým scénářem nepočítali. Je navíc klidně i možné, že Ukrajinci budou dál tvrdě útočit jak u Chersonu, tak nově i v Záporoží. Rusové nemají dost sil, týká se to hlavně pěchoty. Řada jednotek je na frontě dlouho, jejich situace není dobrá a myslím, že i s omezenými, ale motivovanými silami může i jinde dojít k ukrajinskému průlomu jako u Charkova.

Co může znamenat zima pro průběh války? Myslíte si, že budou obě armády pokračovat ve svých akcích?

Zima bude mít vliv na obě strany, zhoršené klimatické podmínky však dle mého názoru ještě více zasáhnou už tak demotivované ruské vojáky. A zejména útvary pseudopovstaleckých republik z Doněcku a Luhansku budou mít k dispozici stále horší vybavení, protože jsou nasazeny po celou dobu trvání invaze prakticky bez vystřídání. Technika obou stran bude vystavena mrazům a bude hodně záležet, jaké budou mít k dispozici rezervy.

Existují informace o velice špatném zásobování ruské armády. Mnohdy vojákům chybí pořádné jídlo či spacáky. Myslíte, že invazní vojska zvládnou zásobování v zimě, když už na jaře a v létě jim to dělá problém?

Těch svědectví o tom, že Rusové nemají k dispozici zrovna komfortní vybavení, existuje mnoho. Kvalita zásobování ale vždy závisí i na tom, co vám dovolí druhá strana. Tím, že Ukrajinci dostali k dispozici zbraně dalekého dostřelu s velkou přesností, budou nepochybně dál uplatňovat cílené údery zaměřené na další ztížení ruského zásobování. Dá se tedy očekávat, že ruské jednotky budou mít stále těžší pozici.

Pomůžou tyto podmínky spíše obráncům nebo okupantům?

Podle mého názoru, pokud podpora Ukrajiny ze západních zemí, zmínil bych zejména USA, Velkou Británii a Polsko, nějak zásadně neuvadne a země zvládne i velké ekonomické problémy, kterým také čelí, tak má v horizontu nejbližšího roku lepší pozici než Rusko. Jeho problémy jsou totiž strukturální, ruská armáda ukázala, že není připravena na dlouhodobé válčení.

Budou Rusové v případě zvládnutí zimy schopni pokračovat v invazi?

Pokud budou ochotni ruští vojáci i nadále umírat za imperiální sen vedení své země, pak budou v invazi pokračovat dál. Už delší dobu je však jasné, že Rusům docházejí síly, za poslední týden dobyla Ukrajina v Chersonském oblasti větší území než Rusové na Donbasu za poslední dva měsíce.

Mají Rusové ještě možnost protiútok otočit?

Myslím si, že po tolika chybách a zcela vylhaných záminkách k napadení Ukrajiny už to není možné. Určitě se bude Kreml pokoušet jak propagandou, tak dalšími útoky na civilní ukrajinskou infrastrukturu, podobnými jako nedávné údery na elektrárny, vykreslit svoji situaci lépe, že i nadále mají šanci zvítězit, ať už to z jejich pohledu znamená cokoliv, ale právě ty vojenské porážky signalizují, že realita už je jiná a iniciativa je nyní na ukrajinské straně. Její úspěch dle mého názoru povzbudí i další zbrojní dodávky ze západu. Nyní je totiž definitivně jasné, že to urychlí konec války. Rusové budou dále slábnout. Jediné, co by mohlo podstatně změnit situaci je jaderný úder Ruska a k tomu doufám nedojde, byla by to naprostá katastrofa pro celý svět.

Jak ukrajinský lid bude zvládat zimu? Přece jen to s plynem a elektřinou na Ukrajině nebude žádná sláva.

Určitě to bude velmi tvrdé, ale u tak houževnatého národa neočekávám, že by je zrovna toto mělo zlomit. Jen připomínám, že existuje statistika, která říká, že každý čtvrtý Ukrajinec zahynul ve 20. století buď násilnou smrtí či hladomorem, přesto nikdo nakonec ukrajinský národ nedokázal zničit ani vyhladit. Ukrajina i z důvodů zhoršené distribuce plynu a elektřiny vyhlásila povinnou evakuaci v některých oblastech. To samozřejmě ani tak nebudou akceptovat všichni, ale v blízkosti fronty budou muset lidé počítat s tím, že budou odkázáni sami na sebe. Někteří tak na Donbase stejně žijí už celých osm let, co tam probíhá válka. Ukrajina také zavedla zákaz vývozu plynu, který sama v nemalém množství produkuje a těžbu může i o něco navýšit. Válka se nakonec dle mého názoru stejně rozhodne na bojišti, to jediné nakonec toto šílenství ukončí.

Související

Last Train Home Rozhovor

Myšlenka ztvárnit cestu československých legionářů přes Sibiř nás nadchla, říká vývojář hry Last Train Home

Počítačová hra Last Train Home, která dnes spatřila světlo světa, je ambiciózní projekt českého vývojářského studia Ashborne Games a rakouského vydavatele THQ Nordic. Mapuje příběh fiktivního posledního obrněného vlaku, kterým se českoslovenští legionáři vrací z občanskými nepokoji zmítaného Ruska domů po konci první světové války. "Události tří let jsme shrnuli do půlročního putování, ať už se jedná o založení republiky, boje v tunelech u Bajkalu, nebo třeba honbu za carským pokladem," říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Petr Kolář z Ashborne Games.
Tomáš Zdechovský (publikováno se svolením autora) Rozhovor

Europoslanec Zdechovský: Výsledek voleb v Nizozemsku mě nepřekvapil. Musíme urychleně přehodnotit náš laxní přístup k migraci a bezpečnosti

V Evropském parlamentu působí už druhé volební období a patří mezi nejviditelnější české europoslance. Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP in the EP) se v Bruselu specializuje na kontrolu evropských peněz, zaměstnanost, bezpečnost a migraci. „Musíme urychleně přehodnotit náš laxní přístup k migraci a bezpečnosti, jinak bude zle,“ říká. Od května zasedá také v prestižním zahraničním výboru a je také šéfem parlamentní delegace pro země Střední Asie a Mongolsko.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Řepa válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Ukrajina Ruská armáda Rusko Vladimír Putin Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Gripen

Vláda schválila vyčlenění 216 miliard na nadzvukové letectvo do roku 2036

Vláda dnes schválila investiční program, který stanovuje maximální možné výdaje na udržení a rozvoj nadzvukového letectva do roku 2036. Celkové náklady byly stanoveny nejvýše na 215,8 miliardy korun a zahrnují pořízení letounů F-35, využívání letadel JAS-39 Gripen do roku 2035 a výstavbu nezbytné infrastruktury. Na svém webu to uvedlo ministerstvo obrany.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Senát ČR

Do Rady ČT byli v prvním kole zvoleni Fištejn, Denčevová a Procházková

Ve prvním kole tajných voleb Senát zvolil tři ze šesti členů Rady České televize. Z 46 kandidátů získali nadpoloviční většinu hlasů publicista Jefim Fištejn, rozhlasová moderátorka Ivana Chmel Denčevová a šéfredaktorka magazínu EDUzín a bývalá editorka Portálu ČT24 Barbora Procházková. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Ivan Bartoš

Sněmovna schválila eDoklady. Lidem usnadní život už od ledna

Poslanecká sněmovna ve středu ve třetím čtení schválila vládní novelu zákona o právu na digitální služby, která počítá se zavedením eDokladů. Od poloviny ledna 2024 tak bude možné používat občanku v mobilu z dílny Digitální a informační agentury (DIA). Půjde o dobrovolnou alternativu k plastové kartičce.

před 10 hodinami

Senát ČR

Senát schválil růst rodičovského příspěvku, od ledna bude činit 350 tisíc korun

Senát ve středu navázal na Poslaneckou sněmovnu a stejně jako ona před měsícem vyslovil souhlas s růstem rodičovského příspěvku o 50 tisíc na 350 tisíc korun od ledna příštího roku. Nová výše příspěvku se bude týkat dětí narozených od začátku roku 2024, vyplývá z vládní novely. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. 

před 11 hodinami

Válka v Izraeli

Izrael a Hamás zvažují prodloužení příměří v Pásmu Gazy do neděle

Izrael a palestinské hnutí Hamás stále probírají možnost prodloužení současného příměří v Pásmu Gazy prostřednictvím zprostředkování ze strany Kataru, Egypta a Spojených států. V případě neshody by měl klid zbraní skončit ve čtvrtek nad ránem. Spekuluje se ale o prodloužení o další čtyři dny.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Cenny pohonných hmot v ČR po vpádu Ruska na Ukrajinu (2022).

Ficova vláda v Bruselu lobuje za možnost vyvážet ruská paliva do Česka. Hrozí výrazně zdraží pohonné hmoty až na 45 korun za litr

Slovenská vláda premiéra Roberta Fica v těchto dnech lobuje u Evropské komise za prodloužení výjimky, která zemi umožňuje dovoz paliv z ruské ropy a zásobování jimi slovenského, ale také českého trhu. Ve většině Evropské unie platí zákaz dovozu ruských paliv už od letošního února. Slovensko, resp. tamní petrochemický podnik Slovnaft, spadající pod maďarský MOL, má vyjednánu výjimku do letošního 5. prosince, tedy do úterý příštího týdne. Právě tu ale chce nyní Ficův kabinet prodloužit. Informuje redakci ekonom Lukáš Kovanda.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Vlak narazil na Srí Lance do autobusu, který vezl české turisty

Dnes ráno došlo na Srí Lance k nehodě autobusu s českými turisty, který se na železničním přejezdu střetl s vlakem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy