ROZHOVOR | Zásadní zvrat může přinést jen ruský jaderný úder, říká vojenský historik Řepa. Válka podle něj letos neskončí

Podle vojenského historika Tomáše Řepy, který působí na Univerzitě obrany v Brně, se válka rozhodne jedině na bojišti. „Mám obavy, že Ukrajina by sice chtěla válku vítězně ukončit do zimy, ale dosavadní politika Kremlu mnoho racionálních scénářů nenabízí, pokud by na ruské straně nedošlo k naprostému kolapsu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy. Jednoznačně potvrdil, že válka zřejmě potrvá až do příštího roku. „Řada jednotek je na frontě dlouho, jejich situace není dobrá a myslím, že i s omezenými, ale motivovanými silami může i jinde dojít k ukrajinskému průlomu jako u Charkova,“ myslí si historik.

Může přechod na opotřebovávací válku pomoct s obratem ruské společnosti a armády proti Putinovu režimu, nebo už je kremelská propaganda v Rusech příliš utkvělá?

Nepochybně i v Rusku bude dál eskalovat vystřízlivění z války. Podobně jako to bylo i v případě jiných konfliktů, například desetileté válčení Sovětů v Afghánistánu v 80. letech. Protože za akce odporu proti válce hrozí nyní v Rusku velké tresty, obrázek o tom, jak tuto dobyvačnou válku vnímá ruská společnost, máme velmi zkreslený. Zejména mladá generace ale nezůstává zcela odříznuta od informací z okolního světa a nemyslím si, že pokud by se jich válka měla nějak přímo dotknout, budou jen nečinně přihlížet.

Už teď také vidíme další z mnoha odlivů „mozků“ a perspektivních lidí z Ruska pryč. Velká část z nich se už nejspíše nikdy nevrátí a demograficky na tom Rusko také není vůbec dobře, tyto problémy se tedy budou jen zhoršovat. Státní propaganda má v Rusku skutečně silnou pozici, vlastně od dob Stalinovy smrti netřímal v Rusku nikdo v rukou koncentrovanou moc natolik jako Vladimir Putin v současnosti. I to je však pouze dočasné, a nakonec se lidé začnou ptát, jaký to má smysl.

Je možné, že válka do počátku zimy skončí?

Mám obavy, že Ukrajina by sice chtěla válku vítězně ukončit do zimy, ale dosavadní politika Kremlu mnoho racionálních scénářů nenabízí, pokud by na ruské straně nedošlo k naprostému kolapsu, tak budou bojovat dál. Týká se to zejména Donbasu a Krymu, pokud by se na tyto osm let okupované ukrajinské oblasti rozhodli Ukrajinci zaměřit. Nálada na to nyní na jejich straně je, jsou povzbuzeni úspěchy.

Jaký tedy do počátku zimy předpokládáte vývoj?

Situace po rychlém postupu je nyní nepřehledná, ale je jasné, že Ukrajinci i Rusové se budou snažit zkonsolidovat. U Ukrajinců očekávám, že se pokusí v brzké době osvobodit i část Luhanské oblasti. Motivace ruských jednotek je nízká a potom, co se jim stalo u Izjumu, přestávají dávat smysl další pokusy tlačit se do hloubky Donbasu u Bachmutu a jinde. U Rusů jde o to, jestli zvládnou upevnit obranu v místech, kde žádné obranné pozice nemají a s takovým scénářem nepočítali. Je navíc klidně i možné, že Ukrajinci budou dál tvrdě útočit jak u Chersonu, tak nově i v Záporoží. Rusové nemají dost sil, týká se to hlavně pěchoty. Řada jednotek je na frontě dlouho, jejich situace není dobrá a myslím, že i s omezenými, ale motivovanými silami může i jinde dojít k ukrajinskému průlomu jako u Charkova.

Co může znamenat zima pro průběh války? Myslíte si, že budou obě armády pokračovat ve svých akcích?

Zima bude mít vliv na obě strany, zhoršené klimatické podmínky však dle mého názoru ještě více zasáhnou už tak demotivované ruské vojáky. A zejména útvary pseudopovstaleckých republik z Doněcku a Luhansku budou mít k dispozici stále horší vybavení, protože jsou nasazeny po celou dobu trvání invaze prakticky bez vystřídání. Technika obou stran bude vystavena mrazům a bude hodně záležet, jaké budou mít k dispozici rezervy.

Existují informace o velice špatném zásobování ruské armády. Mnohdy vojákům chybí pořádné jídlo či spacáky. Myslíte, že invazní vojska zvládnou zásobování v zimě, když už na jaře a v létě jim to dělá problém?

Těch svědectví o tom, že Rusové nemají k dispozici zrovna komfortní vybavení, existuje mnoho. Kvalita zásobování ale vždy závisí i na tom, co vám dovolí druhá strana. Tím, že Ukrajinci dostali k dispozici zbraně dalekého dostřelu s velkou přesností, budou nepochybně dál uplatňovat cílené údery zaměřené na další ztížení ruského zásobování. Dá se tedy očekávat, že ruské jednotky budou mít stále těžší pozici.

Pomůžou tyto podmínky spíše obráncům nebo okupantům?

Podle mého názoru, pokud podpora Ukrajiny ze západních zemí, zmínil bych zejména USA, Velkou Británii a Polsko, nějak zásadně neuvadne a země zvládne i velké ekonomické problémy, kterým také čelí, tak má v horizontu nejbližšího roku lepší pozici než Rusko. Jeho problémy jsou totiž strukturální, ruská armáda ukázala, že není připravena na dlouhodobé válčení.

Budou Rusové v případě zvládnutí zimy schopni pokračovat v invazi?

Pokud budou ochotni ruští vojáci i nadále umírat za imperiální sen vedení své země, pak budou v invazi pokračovat dál. Už delší dobu je však jasné, že Rusům docházejí síly, za poslední týden dobyla Ukrajina v Chersonském oblasti větší území než Rusové na Donbasu za poslední dva měsíce.

Mají Rusové ještě možnost protiútok otočit?

Myslím si, že po tolika chybách a zcela vylhaných záminkách k napadení Ukrajiny už to není možné. Určitě se bude Kreml pokoušet jak propagandou, tak dalšími útoky na civilní ukrajinskou infrastrukturu, podobnými jako nedávné údery na elektrárny, vykreslit svoji situaci lépe, že i nadále mají šanci zvítězit, ať už to z jejich pohledu znamená cokoliv, ale právě ty vojenské porážky signalizují, že realita už je jiná a iniciativa je nyní na ukrajinské straně. Její úspěch dle mého názoru povzbudí i další zbrojní dodávky ze západu. Nyní je totiž definitivně jasné, že to urychlí konec války. Rusové budou dále slábnout. Jediné, co by mohlo podstatně změnit situaci je jaderný úder Ruska a k tomu doufám nedojde, byla by to naprostá katastrofa pro celý svět.

Jak ukrajinský lid bude zvládat zimu? Přece jen to s plynem a elektřinou na Ukrajině nebude žádná sláva.

Určitě to bude velmi tvrdé, ale u tak houževnatého národa neočekávám, že by je zrovna toto mělo zlomit. Jen připomínám, že existuje statistika, která říká, že každý čtvrtý Ukrajinec zahynul ve 20. století buď násilnou smrtí či hladomorem, přesto nikdo nakonec ukrajinský národ nedokázal zničit ani vyhladit. Ukrajina i z důvodů zhoršené distribuce plynu a elektřiny vyhlásila povinnou evakuaci v některých oblastech. To samozřejmě ani tak nebudou akceptovat všichni, ale v blízkosti fronty budou muset lidé počítat s tím, že budou odkázáni sami na sebe. Někteří tak na Donbase stejně žijí už celých osm let, co tam probíhá válka. Ukrajina také zavedla zákaz vývozu plynu, který sama v nemalém množství produkuje a těžbu může i o něco navýšit. Válka se nakonec dle mého názoru stejně rozhodne na bojišti, to jediné nakonec toto šílenství ukončí.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Řepa válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Ukrajina Ruská armáda Rusko Vladimír Putin Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 3 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 4 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

včera

Bojový letoun Rafale F2

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

včera

Andrej Babiš

Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu ostře vyjádřil na adresu prezidenta Petra Pavla v souvislosti s jeho kompetenční žalobou a žádostí o předběžné opatření u Ústavního soudu. Hlava státu tímto krokem reagovala na záměr vládního kabinetu neumožnit jí účast na nadcházejícím summitu NATO v Turecku. Babiš v rozhovoru pro server Blesk označil prezidentovo chování za směšné. Podle premiéra tímto způsobem Pavel pouze dělá kampaň za své znovuzvolení.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Francie ohlásila první případ eboly na svém území

Francouzské ministerstvo zdravotnictví ve středu potvrdilo první případ nákazy virem ebola na svém území. Infikovaným je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo. Podle oficiálního prohlášení úřadů byl nakažený zdravotník okamžitě převezen a hospitalizován ve specializovaném zdravotnickém zařízení, přičemž jeho zdravotní stav je v současné době stabilizovaný.

včera

včera

včera

Pavel požádal ÚS o předběžné opatření, které mu umožní jet na summit NATO

Prezident Petr Pavel se obrátil na Ústavní soud s žádostí o předběžné opatření, které by mu umožnilo účast na červencovém summitu NATO v Ankaře ještě předtím, než soud definitivně rozhodne o kompetenční žalobě. Tento krok vyplývá z návrhu zveřejněného v přehledu plenárních věcí na webových stránkách soudu. Případ dostal jako soudce zpravodaj na starosti Pavel Šámal, nicméně verdikt bude vydávat plénum, které tvoří všichni soudci a soudkyně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy