Kemal Kılıçdaroğlu je ekonom a významná politická osobnost v Turecku. Zastává pozici předsedy Republikánské lidové strany (CHP).
Kemal Kılıçdaroğlu se narodil 17. prosince 1948 v malém městě Nazimiye v provincii Tunceli. Vystudoval ekonomii na univerzitě v Ankaře a získal magisterský titul v oboru ekonomie.
Kılıçdaroğlu vstoupil byl poprvé zvolen do parlamentu jako člen Republikánské lidové strany (CHP) v roce 2002. Postupně zastával různé pozice v rámci strany a v roce 2010 byl zvolen jejím předsedou. Pod jeho vedením CHP prosazuje sociálně-demokratickou agendu a stává se hlavní opoziční silou vůči vládě.
Kılıçdaroğlu se snaží přinést změny v politickém a ekonomickém systému Turecka. Jeho reformní program se zaměřuje na boj proti korupci, posilování demokracie, dodržování lidských práv, zlepšení životních podmínek občanů a podporu sociální spravedlnosti.
Opakovaně se staví proti politice vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a jejímu předsedovi Recepovi Tayyipu Erdoğanovi. Kritizuje autoritativní tendence vlády, omezení demokratických svobod, korupci a ekonomickou nestabilitu. Kılıçdaroğlu se také snaží odhalovat údajné skandály ve vládě a vyzývá ke změně.
Kılıçdaroğlu vedl CHP do několika volebních cyklů. Navzdory několika neúspěchům v minulosti si udržuje silnou pozici jako předseda opoziční strany. Jeho kritika a alternativní politické návrhy přitahují podporu zejména od těch, kteří jsou nespokojeni s politikou AKP.
* 17. prosince 1948
Manželka: Selvi Kılıçdaroğlu
Děti: Kerem Kılıçdaroğlu
Vzdělání: Ekonomie na univerzitě Gazi v Ankaře
Nebyly nalezeny žádné články
* 17. prosince 1948
Manželka: Selvi Kılıçdaroğlu
Děti: Kerem Kılıçdaroğlu
Vzdělání: Ekonomie na univerzitě Gazi v Ankaře
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 1 hodinou
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 2 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 3 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 5 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 6 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 6 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 7 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 8 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 9 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák