Michail Gorbačov

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987. ČSSR reprezentoval tehdejší prezident Gustáv Husák. Rozhovor

Před 30 lety se rozpadla Varšavská smlouva. Havel si ji pojil s invazí, proto žádal její zánik, říká historik

ROZHOVOR – Pásy jejich tanků zadusily náznaky rodící se svobody a demokracie v Maďarsku i Československu, byť Varšavská smlouva, od jejíhož rozpuštění vojenských struktur právě dnes uplynulo třicet let, ve skutečnosti o intervencích armád nerozhodla, ani je formálně neposvětila. Historik Matěj Bílý z Ústavu pro studium totalitních režimů tvrdí, že československá diplomacie sehrála podstatnou roli v zániku socialistické aliance, a to právě kvůli invazi ze srpna 1968. Prezident Havel na setkání s Gorbačovem v červnu 1990 vystoupil s velmi kritickým projevem o ukončení paktu. „Je přitom zarážející, že Gorbačov se nepostavil výrazněji na odpor,“ říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Bílý.
Michail Sergejevič Gorbačov (v době své

Gorbačov očekává, že Biden prodlouží platnost smlouvy START 3

První a poslední prezident již zaniklého Sovětského svazu Michail Gorbačov očekává, že zvolený příští prezident Spojených států Joe Biden prodlouží dohodu o omezení strategických jaderných zbraní START 3, podepsanou před deseti lety v Praze. To ale nestačí, obě velmoci musejí udělat další kroky, řekl Gorbačov v rozhovoru, který dnes zveřejnila agentura RIA Novosti.
Sovětský svaz

Spokojenost s pádem komunismu? Ruský analytik ukazuje na paradox a zmiňuje Česko

NÁZOR – Z dnešního pohledu je těžké představit si bezprecedentní rozsah „Gorby-mánie“ z roku 1989 a situaci, kdy je vůdce jedné země populárnější v zahraničí než doma, poukazuje Andrej Kolesnikov v komentáři pro server Moscow Times. Politický analytik z think tanku Carnegie Moscow Center rozebral současné vnímání tehdejších změn.
Miklós Németh

Bourání železné opony: ČSSR hlasitě protestovalo proti dění v Maďarsku, vzpomíná expremiér

Maďarsko před 30 lety začalo jako první země tehdejšího socialistického bloku s odstraňováním do té doby neprostupných pohraničních zátarasů i kvůli nedostatku financí na jejich opravu. V rozhovoru s agenturou APA to řekl tehdejší maďarský premiér Miklós Németh, který společně s dalšími reformátory v čele vládní Maďarské socialistické dělnické strany (MSDS) v roce 1989 demontáž tak zvané železné opony prosadil. Pomohl mu prý i postoj Moskvy, jelikož tehdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov na rozdíl od dalších lídrů komunistického bloku proti demontáži hraničních zábran neprotestoval.
Vladimir Putin

Invaze SSSR do Afghánistánu byla povinnost. Vojáci prokázali sílu ducha, zní z Kremlu

Kreml dnes potvrdil snahu rehabilitovat Sovětskou armádu za invazi do Afghánistánu v roce 1979, kterou označil za "internacionální povinnost", v níž vojáci prokázali nejvyšší profesionalitu, statečnost a sílu ducha. Prohlášení vydané při příležitosti dnešního 30. výročí odchodu sovětských jednotek z okupované země podepsal prezident Vladimir Putin.
Michail Sergejevič Gorbačov (v době své

Úmrtí Bushe otřáslo celým světem. Kondolují Gorbačov i dalajlama, zato Írán si kopl

Bývalý americký prezident George Bush starší byl velký přítel Německa. V reakci na zprávu o Bushově smrti to dnes řekl německý ministr zahraničí Heiko Maas. Bush podle něj bude připomínán jako jeden z architektů sjednocení Německa. Britská premiérka Theresa Mayová Bushe označila za velkého státníka. K Bushovi se vyjádřili například i dalajlama či někdejší ruský prezident Michail Gorbačov.
Alexandr Vondra

Vondra k úmrtí Bushe: Odešel velký muž, pomohl Česku na Západ

Ačkoli americký prezident George Bush starší v Bílém domě působil pouze jedno volební období, výrazně pomohl České republice v cestě za samostatností a demokracií, míní někdejší velvyslanec v USA Alexandr Vondra. ČTK po oznámení Bushovy smrti řekl, že se tento politik postavil na konci 80. let proti návrhům svého ruského protějšku Michaila Gorbačova, které by svázaly možnost zemí střední a východní Evropy se svobodně rozhodnout o svém bezpečnostní uspořádání. Odešel podle něj velký muž, aristokrat politiky.
Michail Gorbačov

Jaderná válka všech proti všem? Nejsme bezbranní, tvrdí Gorbačov

NÁZOR – „Před třiceti lety jsem s (americkým) prezidentem Ronaldem Reaganem podepsal ve Washingtonu americko-sovětskou smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého dosahu,“ konstatuje úvodem svého komentáře pro server New York Times Michail Gorbačov. Bývalý generální tajemník ÚV KSSS připomíná, že šlo o první případ v historii, kdy došlo ke zničení hned dvou typů jaderných zbraní, přičemž soudí, že stávající záměr šéfa Bílého domu Donalda Trumpa smlouvu vypovědět je nejčerstvějším projevem militarizace světové politiky.
Michail Sergejevič Gorbačov (v době své

Odstoupení smlouvy o raketách jen posílí ruské válečné fanatiky, varuje bývalý sovětský diplomat. Podle Gorbačova se zvyšuje riziko nukleární války

Washington/ Moskva - K rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vypovědět smlouvu o odzbrojení týkající se raket krátkého a středního dosahu (IFN), uzavřenou v roce 1987 s Ruskem, se nyní vyjádřil i architekt této smlouvy, Michail Gorbačov. Podle něj to povede pouze k novému globálnímu zbrojení a většímu riziku nukleárního konfliktu.
Gavin Williamson

Konec smlouvy o raketách? Británie stojí za Trumpem, Gorbačov se zhrozil

Velká Británie rozhodně podporuje rozhodnutí Spojených států vypovědět smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. V rozhovoru pro list Financial Times to dnes prohlásil britský ministr zahraničí Gavin Williamson. Moskva si podle něj ze smlouvy "tropí posměch". Německo naopak vyzvalo Washington, aby si následky svého kroku dobře rozmyslel.
Jaderný výbuch

Nová jaderná doktrína USA? Rusko zlostně reaguje

Moskva/Washington - Rusko dnes vydalo první prohlášení k nové jaderné doktríně USA, kterou v pátek zveřejnil Pentagon. Šéf výboru pro obranu dolní komory ruského parlamentu Vladimir Šamanov řekl, že krok Spojených států zvýší hrozbu pro globální bezpečnost.

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

včera

včera

Trump přiletí do Evropy. Zúčastní se otevření katedrály Notre-Dame

Nově zvolený prezident Spojených států amerických se chystá na svou první zahraniční cestu od prezidentských voleb, a to do Paříže. V sobotu se zde zúčastní slavnostní ceremonie při příležitosti znovuotevření katedrály Notre-Dame, která byla vážně poškozena požárem v roce 2019.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy