Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu. V platnost vstoupil tento dokument 1. června 1988.
Ve smlouvě INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) se obě země zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500-5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok.
Lhůta na demontáž raket krátkého doletu byla stanovena na 18 měsíců a raket středního doletu na tři roky a smlouva povolovala vzájemné inspekce. Zatímco SSSR zahájil likvidaci raket 22. července 1988, USA zlikvidovaly první raketu 8. září téhož roku. Celkem bylo zlikvidováno 2692 raket krátkého a středního doletu, z toho bylo 1846 sovětských a 846 amerických.
Sovětské rakety středního doletu zahrnovaly rakety RSD-10, R-12 a R-14, které jsou na Západě označovány SS-20, SS-4 a SS-5, zatímco americké střely této kategorie zahrnovaly rakety Pershing 2 a BGM 109 (rakety s plochou dráhou letu). Za rakety krátkého doletu se považují u Sovětského svazu rakety OTR-22 a OTR-23, které jsou na Západě známy jako SS-12 a SS-23, u Spojených států rakety Pershing 1.
Umístění 108 raket Pershing 2 a 464 střel s plochou dráhou letu v Evropě schválili ministři zahraničí a obrany NATO v prosinci 1979. Zároveň komuniké vyjádřilo ochotu jednat se SSSR a zeměmi Varšavské smlouvy o omezování strategických zbraní v Evropě, a proto se dokumentu říká dvojí usnesení. Aliance tak reagovala na jednání Moskvy, která začala od poloviny 70. let nahrazovat své starší rakety SS-4 a SS-5 novými raketami SS-20, schopnými zasáhnout jakýkoli cíl v západní Evropě. Již od 60. let ale měly USA v Německu několik raket Pershing 1.
Když v listopadu 1983 neuspěla odzbrojovací jednání se SSSR, byly první Pershingy 2 instalovány o rok později v západním Německu a poté i na území Belgie, Itálie, Nizozemska a Británie. Rozmisťování v Evropě bylo dokončeno v roce 1985. Moskva následně zahájila proti raketám kampaň, do které se zapojila i řada západoevropských pacifistických organizací.
Na základě INF mohlo již koncem února 1988 začít stahování sovětských raket z bývalých socialistických zemí. Sovětské rakety byly rozmístěny v 80. letech v NDR, Bulharsku a Československu, kde byly umístěny v prostoru Hranic na Moravě s odpalovacími základnami v Přáslavicích, Staré Vodě a Zeleném Kříži. Na tom, jestli byly v Československu a NDR kromě raket krátkého doletu rozmístěny i střely SS-20, se badatelé dodnes nemohou shodnout.
Odsun amerických zbraní byl oficiálně zahájen v září 1988 odvozem prvních raket z německé základny Waldheide u Heilbronnu. Na podzim byly odvezeny první rakety a střely také z Itálie, Belgie a Británie. Poslední opustila Evropu 26. září 1990 - z Wüschheimu v Porýní-Falci byla převezena na americkou vojenskou základnu Davis Monthan v Arizoně. USA svoji poslední raketu, které se týkala INF, zničily 6. května 1991. Poslední dvě sovětské rakety byly zneškodněny na kazašském vojenském polygonu Kapustin Jar o šest dní později.
Moskva v roce 2007 pohrozila jednostranným odstoupením od INF. Důvodem byl americký plán na umístění základen amerického protiraketového štítu v ČR a v Polsku, USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily. V roce 2012 naopak Spojené státy neoficiálně obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajně testy nové rakety s plochou dráhou letu R-500 pro mobilní komplex Iskander-M.
V červenci 2014 USA znovu obvinily Rusko z porušení dohody, Moskva tehdy údajně testovala řízenou střelu a v únoru 2017 přinesl list The New York Times zprávu, že Rusko tajně rozmístilo novou střelu, označovanou v USA jako SSC-8, v oblasti Volgogradu a na dalším, neidentifikovaném, místě. Americký prezident Donald Trump oznámil 20. října letošního roku, že USA od smlouvy odstoupí, protože Moskva smlouvu neustále porušuje. Rusko západní výhrady energicky popírá a z porušování INF naopak viní Washington.
Spojené státy uzavřely se Sovětským svazem do podpisu INF několik smluv týkajících se odzbrojování, jako byly například smlouvy o omezování strategických zbraní (SALT 1 a SALT 2), INF ale byla prvním dokumentem v historii, který odstranil celou třídu jaderných zbraní. Začátkem 90. let uzavřely obě jaderné velmoci další dvě dohody, známé jako START, které vedly k podstatnému snížení stavu strategických jaderných arzenálů. START 1 určoval snížit počet hlavic na obou stranách na 6000, druhá z dohod pak jejich počet snížila ještě zhruba o polovinu. Další redukci o 50 procent pak přinesla zatím poslední z americko-ruských odzbrojovacích dohod, podepsaná v dubnu 2010 v Praze a známá jako Nový START.
Související
Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu
Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF
INF (smlouva o likvidaci raket) , Ruská armáda , Americká armáda (U.S. ARMY) , Ronald Reagan , Michail Gorbačov
Aktuálně se děje
před 43 minutami
HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají
před 1 hodinou
Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu
před 2 hodinami
Napětí v Nigeru: Ruští vojáci vstoupili na základnu, kde sídlí americká armáda
před 2 hodinami
Turecko definitivně zastavilo veškerý obchod s Izraelem
před 3 hodinami
Policie zasahuje na gymnáziu v Litvínově. Škola byla evakuována
před 3 hodinami
„Rusové se učí a upravují taktiku,“ říkají ukrajinští energetici. Firmám dochází peníze, žádají o Patrioty
před 3 hodinami
USA nevidí, že by Čína chtěla spravedlivé ukončení války na Ukrajině
před 3 hodinami
FOTO: Vykolejený vlak skončil na dva kusy mimo trať. Jel přes 100 km/h
před 4 hodinami
Rusko tajně dodává rafinovanou ropu do Severní Koreje, zákazu navzdory
před 5 hodinami
Předpověď počasí naznačuje, že současný trend bude pokračovat
včera
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
včera
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
včera
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
včera
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
včera
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
včera
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
včera
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
včera
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
včera
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
včera
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
Ruský plynárenský gigant Gazprom skončil za loňský rok ve ztrátě ve výši 629 miliard rublů (tj. cca 160,1 miliardy korun). Přitom ještě v roce 2022 vykázal čistý zisk 1,2 bilionu rublů (cca 305,4 miliardy korun). Uvedl to server Kommersant.
Zdroj: Radovan Majer