Odstoupení smlouvy o raketách jen posílí ruské válečné fanatiky, varuje bývalý sovětský diplomat. Podle Gorbačova se zvyšuje riziko nukleární války

„Byl jsem dotázán, zda-li cítím hořkost nad sledováním zániku toho, na čem jsem tak tvrdě pracoval, aby toho bylo dosaženo. Ale tohle není osobní záležitost. V sázce je toho mnohem víc. Byl ohlášen nový závod ve zbrojení," napsal Gorbačov ve svém komentáři pro New York Times.

Bývalý sovětský vůdce obviňuje USA, že ničí „systém mezinárodních smluv a dohod, který zajistil mír a bezpečnost po druhé světové válce“. Varuje, že nebude žádný vítěz ve „válce všech proti všem“, zvláště pokud tato válka bude mít podobu nukleárního boje.

Gorbačov podepsal smlouvu s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem v roce 1987 v reakci na ruské a americké rozmisťování raket krátkého a středního dohledu, které podle slov sovětského diplomata Viktora Mizina, přítomného podepsání smlouvy, byly „nepotřebné z hlediska strategického zastrašování, zatímco představovaly ohromnou hrozbu“ vzhledem k faktu, že americké rakety středního dosahu Pershing II byly schopné dosáhnout sovětských velitelství během osmi minut.

Mizin v rozhovoru pro ruský opoziční server Meduza sdělil svou obavu z toho, že Trumpovo rozhodnutí nepovede jen k posílení amerických vojenských fanatiků, ale i těch ruských. Od ruských poslanců slyšel, že někteří ruští generálové označovali smlouvu za chybnou od jejího počátku a že Rusko potřebuje tento druh zbraní, protože je obklíčenou zeměmi, které je mají – např. Čína, Indie či země Blízkého východu.

Podle Mizina přesně tento druh myšlení vedl k rozmístění raket krátkého a středního dosahu a k zesílení hrozby nukleární války v 80. letech a vrací se opětovně zpět. Mizin to přirovnává k fanatickému náboženství a poukazuje na to, že tito jedinci jsou přesvědčeni, že americké systémy obrany v Rumunsku a Polsku představují hrozbu, ačkoliv šéfdesignér Moskevského institutu termální technologie, který vyrábí rakety, potvrdil, že žádné nebezpečí není.

Mizin je přesvědčen, že současný problém vyplývá z toho, že mezi Ruskem a USA jsou prakticky horší vztahy než byly mezi SSSR a USA za Gorbačova s Reaganem. Na obou stranách podle něj chybí zkušení, neideologičtí diplomati, kteří by dokázali celou záležitost náležitě prodiskutovat. To souvisí s postupnou ztrátou kolektivní paměti o tom, o čem dohoda byla a proč měla svůj význam.

Průzkum firmy Civis Analytics nicméně naznačuje, že americká veřejnost je spíše pro udržení INF. Civis Analytics vyzpovídala 5 643 Američanů a zeptala se, zda-li souhlasí s odstoupením od smlouvy. Větší část, 49% dotázaných, řekla, že by měla zůstat v platnosti. Podle 31% dělá Trump dobře, když od ní odstupuje. 20% nevědělo.

Trump své rozhodnutí vypovědět smlouvu odůvodňuje tím, že Rusko ji beztak porušuje a vytváří rakety krátkého a středního dosahu. Velká Británie a Polsko s ním v tomto bodě souhlasí, Německo je opatrnější. EU stojí za tím, aby se INF zachovala. Podle některých bezpečnostních expertů je smlouva skutečně poněkud zastaralá, např. proto, že nebere v úvahu Čínu a případně i další státy.

Kreml uvedl, že nevidí žádný důvod pro rušení INF a její nahrazení jinou smlouvou. Rusko obviňuje Washington, že právě ten porušuje smlouvu a tvrdí, že pokud USA začnou vyrábět rakety krátkého a středního doletu po vypovězení smlouvy, jak naznačil Trump, budou muset i k vojenskému řešení napravení rovnováhy ve světě.