Nezvaný host (film)

Poradce prezidenta Petr Kolář je jednou z ústředních postav kauzy kontroverzních esemesek ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé), kterými se šéf diplomacie snažil působit na hlavu státu. Kolář nyní přiznal, že ve věci už vypovídal na policii. Nastínil také svůj pohled na to, jak vyšetřování dopadne.

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

Britská monarchie nemůže být překvapena tím, že kvůli kauze bývalého prince Andrewa čelí protestům. Král, jeho žena i syn s manželkou se v těchto dnech dostali do konfrontace s protestujícími, které zajímá, co věděli o Andrewově chování. 

Do Velikonoc ještě zbývá téměř měsíc, ale první z tuzemských obchodních řetězců už se rozhodl zákazníkům vyjasnit, jak bude mít během svátků na začátku dubna otevřeno. Obchody se totiž musí podřizovat platnému zákonu. 

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) se příští týden setkají na Pražském hradě, informovali spolupracovníci hlavy státu. Politici spolu budou řešit například státní rozpočet či zahraniční cesty.

Česko by jako členská země i za vlády Andreje Babiše (ANO) mělo plnit spojenecké závazky v rámci Severoatlantické aliance. Tlak v tomto ohledu vyvíjejí zejména Američané, kteří již reagovali na to, jak vypadá schválený státní rozpočet na rok 2026. Poslanci jej odsouhlasili ve středu.  

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) odešel z diskuze na slovenské televizi, kde jeden z jeho slovenských kolegů označil amerického prezidenta Donalda Trumpa či jeho ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského za největší gaunery tohoto století. Podle Vondry šlo o snůšku lží a demagogie. 

Účast íránské fotbalové reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa v Severní Americe se ocitla v centru diplomatických i bezpečnostních sporů. Americký prezident Donald Trump sice prohlásil, že íránský národní tým je ve Spojených státech vítán, zároveň však zpochybnil, zda je jeho start v aktuální situaci vhodný.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

Americký ministr energetiky Chris Wright ve čtvrtek otevřeně přiznal, že námořnictvo Spojených států není v tuto chvíli připraveno doprovázet ropné tankery skrze strategický Hormuzský průliv. Toto prohlášení přichází jen 48 hodin poté, co tentýž ministr na sociálních sítích mylně tvrdil, že americké síly úspěšně asistovaly při průjezdu prvního plavidla. Tato dezinformace tehdy nakrátko srazila ceny ropy, než byla Bílým domem dementována, což vyvolalo další prudký růst cen na trzích.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro server Politico vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zvýšil tlak na Vladimira Putina. Zelenskyj zdůraznil, že po více než čtyřech letech války je ukrajinský lid sice unavený, ale morálka zůstává vysoká a země není ochotna přistoupit na ruská ultimáta ohledně odevzdání rozsáhlých území na východě státu. Podle jeho slov by měl Trump svou vyjednávací sílu zaměřit na agresora, nikoliv na oběť.

Končící poslankyně Markéta Šichtařová znovu vysvětlila důvody rezignace na mandát. Dospěla k závěru, že politika už není volbami opravitelná. Šichtařová také popsala, jak se stala terčem kritiky ze strany ostatních zákonodárců. 

Maďarský premiér Viktor Orbán vystupňoval napětí ve vztazích s Kyjevem prohlášením, podle kterého Ukrajinci plánují útoky na jeho rodinu. Toto obvinění přichází v době vrcholící předvolební kampaně, kdy Orbán čelí vážné politické konkurenci. Kritici maďarského premiéra naznačují, že celou roztržku využívá k získání politických bodů před dubnovými parlamentními volbami, které by mohly ukončit jeho šestnáctiletou nadvládu.

Válečný konflikt na Blízkém východě provází čím dál ostřejší rétorika, která prakticky vylučuje brzké diplomatické řešení. Jahjá Rahím Safaví, vysoký vojenský poradce íránského ajatolláha Modžtaby Chameneího, v íránské státní televizi bez obalu zaútočil na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Označil ho za samotného Satana a nejvíce zkorumpovaného a hloupého prezidenta v dějinách USA. Podle Safavího je existence Íránu a Izraele v jednom regionu nemožná a definitivní zkáza podle něj čeká právě sionistický režim.

Ceny ropy na světových trzích opět překonaly hranici 100 dolarů za barel. Tento prudký nárůst přichází v době, kdy se konflikt na Blízkém východě vyostřuje na několika frontách současně. Írán stupňuje své útoky na globální energetické zásoby a sousední státy, zatímco izraelská letadla útočí na libanonský Bejrút.

Nadcházející březnový víkend přinese do České republiky proměnlivé počasí s postupným ochlazováním, které se nejvýrazněji projeví v západní polovině území.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) byla založena v 70. letech minulého století v reakci na tehdejší ničivou ropnou krizi s nadějí, že v budoucnu dokáže zmírnit podobné ekonomické otřesy. Téměř po padesáti letech se nyní jejích 32 členských států rozhodlo popáté v historii stisknout nouzové tlačítko. Důvodem je kritická situace vyvolaná konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který otřásá světovými trhy.