Papež Benedikt XVI.

Benedikt XVI., původním občanským jménem Joseph Ratzinger, je emeritní papež, který byl v letech 2005–2013 v pořadí 265. papežem.

Joseph Ratzinger se narodil 16. dubna 1927 v bavorském Marktlu nad Innem. V mládí byl krátce členem Hitlerjugend, kam se údajně musel ve 14 letech zapsat proti své vůli. Na konci války jej neminul wehrmacht, z něhož ovšem dezertoval a nakonec upadl do amerického zajetí. Po válce vystudoval teologii a filozofii v Mnichově, v roce 1951 byl vysvěcen na kněze. V roce 1959 získal profesuru na univerzitě v Bonnu, působil i v Münsteru, Tübingenu a Řeznu. V padesáti letech byl jmenován kardinálem.

Čistotu víry hlídal po boku Jana Pavla II. jako prefekt Kongregace pro nauku víry od roku 1981 až do dubna 2005, kdy se stal papežem. Pouhé tři měsíce nato umožnil výjimku z nepsaných pravidel a zahájil proces blahořečení Jana Pavla II., který ukončil blahoslavením v květnu 2011 na mši ve Vatikánu.

Jako rozbuška v islámském světě zapůsobil Benediktův projev v německém Řeznu v roce 2006, kdy citoval byzantského císaře ze 14. století: "Ukažte mi, co Mohamed přinesl nového, a uvidíte, že jsou to samé špatné, nelidské věci jako příkaz šířit jeho víru mečem." Situaci se pak papež snažil uklidnit, když vyjádřil lítost s tím, že byl "bohužel špatně interpretován". Navštívil též mešity v Turecku, Jordánsku či Izraeli a setkal se s jordánským či saúdskoarabským monarchou.

Proslul ale i tím, že se nebránil moderním technologiím a používal Facebook či si nechal zavést vlastní videokanál na síti YouTube. Za téměř osm let v čele katolické církve mu pokazilo renomé několik afér. Asi největší během jeho pontifikátu bylo v roce 2009 rozvíření skandálu pedofilních zločinů, jichž se kněží v Irsku dopouštěli několik desítek let; záhy vycházely najevo podobné případy z dalších zemí, včetně papežova rodného Německa. Benedikt XVI., jenž požádal Boha a oběti těchto zločinů za odpuštění, byl též obviňován, že byl součástí zatajování těchto případů ještě před nástupem na papežský stolec.

Mnohé pobouřil Benedikt XVI. i tím, že v prosinci 2009 podepsal dekret k blahořečení papeže Pia XII., který působil za druhé světové války a byl kritizován, že neudělal vše, co bylo v jeho silách, aby pomohl zastavit vyhlazování Židů. V této souvislosti vzbudilo kritiku i Benediktovo rozhodnutí z roku 2009 rehabilitovat britského duchovního Richarda Williamsona, který popřel existenci plynových komor za holokaustu.

Známá je i aféra Vatileaks, jejíž protagonista, papežův majordomus Paolo Gabriele, byl v říjnu 2012 odsouzen na 18 měsíců do vězení za krádež tajných dokumentů, jež vynášel z Vatikánu. Na stránkách novin se tak objevily papežovy soukromé dopisy či další dokumenty údajně svědčící o mocenských šarvátkách církevních hodnostářů. K podmíněnému trestu byl odsouzen i informatik Claudio Sciarpelletti za napomáhání Gabrielemu. Oba papež omilostnil. Na podzim 2015 propukla kauza Vatileaks 2, za kterou dostal španělský kněz Lucio Ángel Vallejo Balda trest 18 měsíců vězení.

Benediktova rezignace v únoru 2013 byla přesto překvapením, stal se první hlavou katolické církve, která za posledních téměř 600 let ze své funkce odstoupila. V prohlášení vysvětlil, že dospěl k přesvědčení, že z důvodu stáří (v 85 letech) již nemá dost sil na dobré vykonávání své funkce.

Po svém odchodu z čela katolické církve získal úřad emeritního biskupa římského a žije v klášteře Mater Ecclesiae ve vatikánských zahradách. V čele římských katolíků stanul v březnu 2013 argentinský jezuita Jorge Mario Bergoglio, který jako papež přijal jméno František a je symbolem méně dogmatické a otevřenější podoby církve.

* 16. dubna 1927

† 31. prosince 2022

Nebyly nalezeny žádné články

* 16. dubna 1927

† 31. prosince 2022

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Paříž, ilustrační foto

Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

před 2 hodinami

Pete Hegseth

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

před 4 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

před 7 hodinami

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 10 hodinami

Aktualizováno před 10 hodinami

před 11 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 14 hodinami

před 16 hodinami

Počasí: Bouřky se objeví i v dalších dnech, o víkendu dorazí tropy

Vysoká oblačnost a bouřky budou pokračovat až do konce pracovního týdne, kdy dorazí tropické teploty. Ty se ale dlouho neudrží a během víkendu se opět ochladí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy