Papež Benedikt XVI.

Benedikt XVI., původním občanským jménem Joseph Ratzinger, je emeritní papež, který byl v letech 2005–2013 v pořadí 265. papežem.

Papež Benedikt XVI. Foto: wikipedia.org

Joseph Ratzinger se narodil 16. dubna 1927 v bavorském Marktlu nad Innem. V mládí byl krátce členem Hitlerjugend, kam se údajně musel ve 14 letech zapsat proti své vůli. Na konci války jej neminul wehrmacht, z něhož ovšem dezertoval a nakonec upadl do amerického zajetí. Po válce vystudoval teologii a filozofii v Mnichově, v roce 1951 byl vysvěcen na kněze. V roce 1959 získal profesuru na univerzitě v Bonnu, působil i v Münsteru, Tübingenu a Řeznu. V padesáti letech byl jmenován kardinálem.

Čistotu víry hlídal po boku Jana Pavla II. jako prefekt Kongregace pro nauku víry od roku 1981 až do dubna 2005, kdy se stal papežem. Pouhé tři měsíce nato umožnil výjimku z nepsaných pravidel a zahájil proces blahořečení Jana Pavla II., který ukončil blahoslavením v květnu 2011 na mši ve Vatikánu.

Jako rozbuška v islámském světě zapůsobil Benediktův projev v německém Řeznu v roce 2006, kdy citoval byzantského císaře ze 14. století: "Ukažte mi, co Mohamed přinesl nového, a uvidíte, že jsou to samé špatné, nelidské věci jako příkaz šířit jeho víru mečem." Situaci se pak papež snažil uklidnit, když vyjádřil lítost s tím, že byl "bohužel špatně interpretován". Navštívil též mešity v Turecku, Jordánsku či Izraeli a setkal se s jordánským či saúdskoarabským monarchou.

Proslul ale i tím, že se nebránil moderním technologiím a používal Facebook či si nechal zavést vlastní videokanál na síti YouTube. Za téměř osm let v čele katolické církve mu pokazilo renomé několik afér. Asi největší během jeho pontifikátu bylo v roce 2009 rozvíření skandálu pedofilních zločinů, jichž se kněží v Irsku dopouštěli několik desítek let; záhy vycházely najevo podobné případy z dalších zemí, včetně papežova rodného Německa. Benedikt XVI., jenž požádal Boha a oběti těchto zločinů za odpuštění, byl též obviňován, že byl součástí zatajování těchto případů ještě před nástupem na papežský stolec.

Mnohé pobouřil Benedikt XVI. i tím, že v prosinci 2009 podepsal dekret k blahořečení papeže Pia XII., který působil za druhé světové války a byl kritizován, že neudělal vše, co bylo v jeho silách, aby pomohl zastavit vyhlazování Židů. V této souvislosti vzbudilo kritiku i Benediktovo rozhodnutí z roku 2009 rehabilitovat britského duchovního Richarda Williamsona, který popřel existenci plynových komor za holokaustu.

Známá je i aféra Vatileaks, jejíž protagonista, papežův majordomus Paolo Gabriele, byl v říjnu 2012 odsouzen na 18 měsíců do vězení za krádež tajných dokumentů, jež vynášel z Vatikánu. Na stránkách novin se tak objevily papežovy soukromé dopisy či další dokumenty údajně svědčící o mocenských šarvátkách církevních hodnostářů. K podmíněnému trestu byl odsouzen i informatik Claudio Sciarpelletti za napomáhání Gabrielemu. Oba papež omilostnil. Na podzim 2015 propukla kauza Vatileaks 2, za kterou dostal španělský kněz Lucio Ángel Vallejo Balda trest 18 měsíců vězení.

Benediktova rezignace v únoru 2013 byla přesto překvapením, stal se první hlavou katolické církve, která za posledních téměř 600 let ze své funkce odstoupila. V prohlášení vysvětlil, že dospěl k přesvědčení, že z důvodu stáří (v 85 letech) již nemá dost sil na dobré vykonávání své funkce.

Po svém odchodu z čela katolické církve získal úřad emeritního biskupa římského a žije v klášteře Mater Ecclesiae ve vatikánských zahradách. V čele římských katolíků stanul v březnu 2013 argentinský jezuita Jorge Mario Bergoglio, který jako papež přijal jméno František a je symbolem méně dogmatické a otevřenější podoby církve.