Petr Kramný

Petr Kramný (* 19. května 1978 Karviná) je Čech odsouzený za vraždu své šestatřicetileté manželky Moniky a osmileté dcery Kláry na dovolené v Egyptě. Trest vykonává ve Věznici Mírov.

Kauza vypukla poté, co byly 30. července 2013 v hotelovém pokoji v egyptské Hurgadě nalezeny dvě mrtvé české turistky - 36letá žena a její osmiletá dcera. Manžel, respektive otec zesnulých Petr Kramný prohlásil, že všichni tři trpěli střevními a žaludečními problémy. On sám byl krátce hospitalizován, byl mu odebrán cestovní pas.

Krátce poté, 3. srpna 2013, šéf nemocnice v Hurgadě Českému rozhlasu řekl, že žaludky zemřelých byly zcela rozleptané silným jedem. "Na 60 procent je za tím vražda, z níž je podezřelý právě manžel," sdělila Lidovým novinám egyptská policie. Ostatky zemřelých byly převezeny do Ostravy, kde je pitvali experti Ústavu soudního lékařství. Kramný se po třech měsících vrátil do Česka.

V lednu 2014 Kramný podstoupil test na detektoru lži, v únoru byl obviněn z dvojnásobné vraždy a Okresní soud v Karviné ho vzal do vazby. Tým českých kriminalistů poté odletěl do Egypta, tamní úřady případ odložily. Soudy odmítly Kramného žádosti o propuštění z vazby. V dubnu 2015 moravskoslezští kriminalisté uzavřeli případ s tím, že Kramný zavraždil manželku a dceru elektrickým proudem.

Proces s Kramným, který popřel jakýkoli podíl na úmrtí manželky a dcery, začal před Krajským soudem v Ostravě koncem června 2015. Státní zástupce Vít Legerský při čtení obžaloby řekl, že Kramný plánoval rozšířenou sebevraždu, nakonec však pro to nenašel dost odvahy. Znalci obžaloby vypověděli, že obě ženy zemřely na náhlé selhání srdce po zasažení elektrickým proudem. Znalec obhajoby, patolog, to později zpochybnil. V druhé část přelíčení, která začala v září 2015, znalec obhajoby uvedl, že manželku obžalovaného zabila spíše infekce a otrava, zásah elektrickým proudem ale zcela nevyloučil. Soud byl odročen kvůli rozporům znalců. Z revizního posudku vyplynulo, že vše ukazuje na zásah elektrickým proudem, otravu potravinami lze vyloučit.

V lednu 2016 soud uznal Kramného vinným z dvojnásobné vraždy elektrickým proudem a poslal ho na 28 let do vězení. Soud také rozhodl, že Kramný musí zaplatit příbuzným své manželky osm milionů korun. Kramný se odvolal, později se odvolal i státní zástupce. V červnu téhož roku Vrchní soud potvrdil Kramnému trest 28 let.

V prosinci 2016 soud uznal Kramného vinným z křivého obvinění. Policistu, který jej vyslýchal, Kramný obvinil, že se vůči němu dopustil násilí. Žádný trest ale soud Kramnému neuložil. Upustil od toho, protože 28 let vězení, jež už Kramný dostal za dvojnásobnou vraždu, je podle soudů trestem dostatečným.

V dubnu 2017 Nejvyšší soud zamítl Kramného dovolání v kauze dvojnásobné vraždy, neboť je považoval za zjevně neopodstatněné. Kramný poté podal stížnost k Ústavnímu soudu. Ústavní soud v březnu 2018 zamítl stížnost Kramného na údajné pochybení v jeho kauze. Rozhodl o tom bez věcného projednání. V dubnu téhož roku pak Nejvyšší soud zamítl i dovolání Kramného v kauze křivého obvinění policisty.

V červnu 2017 Česká televize uvedla, že státní zástupkyně obžalovala z křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku soudní znalce Radka Matlacha a Igora Fargaše, kteří svědčili v procesu s Kramným jako znalci obhajoby. Okresní soud v Ostravě jim udělil podmíněné tresty a pětiletý zákaz činnosti. Podle soudkyně Petry Ritterové oba vědomě zkreslili závěry posudku ve prospěch obžalovaného. Odvolací senát Krajského soudu v Ostravě poté opět udělil znalcům podmíněné tresty, Fargašovi trest lehce zmírnil, v případě Matlacha potvrdil původní trest. Loni verdikt potvrdil Nejvyšší soud a následně Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnosti znalců.

Krajské státní zastupitelství v Ostravě v květnu 2020 rozhodlo, že policie bude v Kramného kauze znovu prověřovat i postup znalců obžaloby.

Kramný v červenci 2018 podal návrh na obnovu řízení. Loni v dubnu žádost o obnovení procesu stáhl. Jeho advokátka Jana Rejžková řekla, že žádost znovu podá později. Žádostí se měl soud zabývat 19. dubna 2021. Podle advokátky je důvodem stažení žádosti vypracování nových dodatků ke znaleckým posudkům. Obnovu řízení žádal Kramný a jeho matka. Rozhodovat měla soudkyně Renata Gilová. Právě její senát Kramného uznal vinným. Odsouzený muž proto namítal její podjatost a žádal jiný senát. Zabýval se tím i Ústavní soud, Kramný ale neuspěl.

(Zdroj: ČTK)

* 19. května 1978

Nebyly nalezeny žádné články

* 19. května 1978

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý navštíví Bílý dům, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů mají být vojenský konflikt s Íránem, situace v Libanonu a možnost rozšíření Abrahámských dohod. Schůzka proběhne v rámci Netanjahuovy cesty do Washingtonu, kam přicestoval na pohřeb zesnulého senátora Lindseyho Grahama.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky

Americký prezident Donald Trump opakovně varoval, že Spojené státy obnoví tvrdou vojenskou akci proti Íránu, pokud diplomacie nepovede k rychlému vyřešení krize na Blízkém východě. Podle jeho slov sice probíhají jednání, času však nezbývá mnoho a řešení musí přijít v nejbližší době. Teherán nicméně přímá rozhovory s Washingtonem popřel a uvedl, že s americkou stranou komunikuje pouze nepřímo skrze třetí země.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 4 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 5 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 6 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy