strana Republikáni (Les Républicains, LR)

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstřihnout Rusko od příjmů z prodeje ropy do Indie, se v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem začíná hroutit. Washington loni vyvíjel na Dillí extrémní tlak, který zahrnoval vysoká cla na indický export i sankce na ruské těžařské giganty. Tato kampaň byla původně úspěšná a Indie pod tlakem Bílého domu začala upřednostňovat dodávky z Blízkého východu.

Přestože od jmenování Modžtaby Chameneího třetím nejvyšším vůdcem v historii Islámské republiky uplynulo již téměř 48 hodin, nový vládce se stále neobjevil na veřejnosti. Tato záhadná absence vyvolává v Íránu i v zahraničí řadu otázek, zatímco země se nachází uprostřed eskalujícího válečného konfliktu.

Všechny složky integrovaného záchranného systému zasahují v úterý odpoledne na pražské Letné, kde se plameny z požáru plynového potrubí rozšířily na fasádu několika domů. V okolí místa je omezená doprava. 

Americký ministr obrany Pete Hegseth vystoupil v úterý na brífinku v Pentagonu s ostrým varováním adresovaným novému íránskému vedení. Uvedl, že nový nejvyšší vůdce země Modžtaba Chameneí by udělal „moudré rozhodnutí“, kdyby uposlechl výzvy prezidenta Donalda Trumpa a okamžitě se vzdal ambicí na získání jaderných zbraní. Podle Hegsetha by měl Chameneí tento závazek veřejně deklarovat, aby zabránil další devastaci své země.

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

Předpověď počasí na nadcházející dny slibuje poměrně dynamický vývoj. Zatímco první polovinu týdne doprovodí jarní teploty sahající až k 17 °C a proměnlivá oblačnost, postupně začne přibývat srážek a ke slovu se dostanou i bouřky. Závěr týdne pak naznačuje citelnější ochlazení, které by do vyšších poloh mohlo vrátit i sněhové vločky.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.