Tumso Abdurakhmanov

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na přímá jednání, která by se měla uskutečnit ve čtvrtek v Istanbulu. Uvedl však, že Kyjev očekává konkrétní krok v podobě trvalého příměří, které by mělo vstoupit v platnost už zítra, tedy 12. května.

Prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že Spojené státy budou nadále spolupracovat „s oběma stranami“ ve snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Prohlášení zveřejnil na své sociální síti Truth Social krátce poté, co Kyjev společně s evropskými partnery navrhl 30denní bezpodmínečné příměří, které by mělo začít 12. května.

V sobotu se nově zvolený papež Leo XIV. oficiálně poprvé setkal s kardinály a v projevu jasně naznačil, že hodlá pokračovat ve stopách svého předchůdce Františka. Zdůraznil nutnost zachovat jeho „cenné dědictví“ a zároveň označil umělou inteligenci za zásadní výzvu pro pracovníky a pro důstojnost člověka v 21. století.

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl výzvu lídrů Velké Británie, Francie, Německa a Polska k okamžitému bezpodmínečnému příměří na Ukrajině, které mělo začít nejpozději v pondělí. Místo toho však navrhl uspořádat přímé mírové rozhovory s Kyjevem ještě tento týden.

Příští týden nás čeká silně proměnlivé počasí. Zatímco v noci a k ránu mohou klesat teploty i pod bod mrazu, během dne naopak budou stoupat až nad 20 stupňů, uvádí ČHMÚ.cz.

Česká republika se loučí s jedním ze svých nejvýraznějších hereckých velikánů. Jiří Bartoška, oblíbený herec a dlouholetý prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, zemřel 8. května ve věku 78 let. Vlna emocí a vzpomínek na tohoto charismatického muže se okamžitě promítla do řady pietních míst po celé republice.

Výzva k bezpodmínečnému třicetidennímu příměří na Ukrajině, s níž přišli evropští lídři v Kyjevě, není jen diplomatickou snahou zastavit krveprolití. Je to podle CNN také promyšlený pokus přinutit Vladimira Putina, aby se jasně vyjádřil – buď k míru, nebo k pokračující válce. A především ho tím konfrontovat přímo před očima prezidenta Donalda Trumpa, jehož postoj k válce zůstává proměnlivý a často protichůdný.

Odpolední blok sobotních zápasů hokejového světového šampionátu mohl nabídnout první překvapení turnaje. S ostudou mohli odejít ze zápasu s Rakouskem ve Stockholmu domácí Švédové, kteří předvedli naprosto jiný výkon než takový, jaký předvedli v pátek večer proti Slovensku (5:0). Tentokrát se s Rakouskem, které sahalo ve svém prvním zápase po bodu s Finskem, měli daleko těžší práci. Vždyť až do závěru zápasu Rakušani drželi se Švédy krok, ba co víc, dokonce nad nimi vedli 2:1. V 58. minutě ale začal švédský obrat, který se zastavil na výsledku 4:2. V rámci skupiny B si pak Německo pohrálo s nováčkem z Maďarskem, kterému nasázeli šest branek, zatímco outsider se zmohl na jednu.

Zatímco evropští lídři v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým opozičním politikem Friedrichem Merzem, britským labouristickým vůdcem Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem přijeli do Kyjeva s návrhem bezpodmínečného třicetidenního příměří, ruská reakce na jejich iniciativu je plná pohrdání, výsměchu a ostré rétoriky.

Volba prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přichází ve chvíli, kdy se Spojené státy zmítají v polarizaci a Bílý dům obývá prezident Donald Trump. Nový pontifik, chicagský rodák Robert Francis Prevost (69), přijal jméno Lev XIV. a jeho zvolení je vnímáno nejen jako výsledek duchovní volby, ale i jako odpověď na sílící politické napětí uvnitř samotné americké církve.

Americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zvažuje mimořádné opatření – dočasné pozastavení habeas corpus, tedy ústavního práva na přezkum zákonnosti zadržení osob soudem. Tuto informaci potvrdil Trumpův poradce a zástupce personálního šéfa Bílého domu Stephen Miller s odvoláním na ústavní ustanovení, které takový krok umožňuje „v době vzpoury nebo invaze“.

Technologické firmy vyvíjející umělou inteligenci by měly přijmout stejný přístup k posuzování rizik, jaký před 80 lety uplatnili vědci před prvním testem atomové bomby. S tímto varováním přichází známý zastánce bezpečnosti AI Max Tegmark, který tvrdí, že bez důkladných výpočtů hrozí, že extrémně vyspělá umělá inteligence (tzv. Artificial Super Intelligence, ASI) se vymkne kontrole a ohrozí samotnou existenci lidstva.

Druhým hracím dnem pokračuje v sobotu letošní hokejové mistrovství světa konající se tentokrát v Dánsku a ve Švédsku. A jak je o prvním víkendu v rámci světového šampionátu zvykem, první duely se hrály s úvodním buly už ve 12:20. Ve Stockholmu se tak v poledne utkali jedni z největších favoritů turnaje Kanaďané se Slovinci a svoji roli favoritů hned v prvním zápase na turnaji potvrdili, když nad svým soupeřem vyhráli jasně 4:0. Souběžně hraný duel skupiny B v dánském Herningu byl o poznání vyrovnanější, jelikož v něm Kazachstán dokázal udolat Nory a připsat si důležité tři body za vítězství 2:1.

Až se bude volit 29. května nový předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR), budou se o tento nejvyšší post v tuzemském fotbale ucházet vedle současného šéfa Petra Fouska další dva kandidáti majitel třetiligového Motorletu Praha Rudolf Blažek a prezident fotbalové Mladé Boleslavi David Trunda. Nikdo jiný se tak do voleb nepřihlásil.

Vedle duelu Česka se Švýcarskem se v první hrací den 88. hokejového světového šampionátu konajícího se v dánském Herningu a ve švédském Stockholmu představilo dalších šest účastníků turnaje. V rámci „české“ skupiny B hrající se v Herningu se večer hrál duel mezi domácím Dánskem a Spojenými státy, což byl vzhledem k aktuální geopolitické situaci docela pikantní zápas. Ze sportovního hlediska se žádné překvapení nekonalo a USA tak vyhrály jasně 5:0. Stejným výsledkem skončil souběžně hraný zápas ve skupině A, v němž si takto poradili Švédové se Slováky. To odpoledne byly vyrovnanější duely. Vedle toho mezi Českem a Švýcarskem byl vyrovnaný také duel mezi Finskem a Rakouskem. Seveřané si v něm chtěli zlepšit chuť po nevydařené brněnské generálce a částečně se jim to podařilo, jelikož vyhráli 2:1. Měli ale namále, aby se neopakovala otočka na 2:3 jako loni.

Evropská diplomatická ofenziva vyvrcholila 10. května v ukrajinské metropoli Kyjevě, kam přijeli čelní představitelé čtyř klíčových evropských zemí – Francie, Německa, Velké Británie a Polska – na podporu Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj je přivítal osobně, aby společně jednali o novém návrhu na 30denní bezpodmínečné příměří s Ruskem. Do jednání se zapojil i americký prezident Donald Trump během společného telefonátu s evropskými lídry.

Vztahy mezi Indií a Pákistánem, dvěma jadernými mocnostmi dlouhodobě soupeřícími o sporné území Kašmíru, se během víkendu ocitly na pokraji širšího konfliktu. Po dramatické noci plné vojenských operací a obvinění však přišel překvapivý zlom. Prezident Spojených států Donald Trump v sobotu oznámil, že obě země souhlasily s „plným a okamžitým příměřím“, jehož zprostředkování se ujaly USA.

Dnes dopoledne došlo k nekontrolovanému návratu sestupného satelitu Kosmos-482 do zemské atmosféry. Tento historický okamžik se vztahuje k sovětské přistávací kapsli Venera, která byla vypuštěna před 53 lety. Cílem této mise bylo přistát na Venuši, avšak její nosná raketa nikdy neunikla z dosahu zemské gravitace, a tak plavidlo zůstalo v orbitě Země.

Napětí mezi Indií a Pákistánem znovu eskaluje poté, co indická armáda provedla raketové údery na pákistánské území. Ty si vyžádaly více než 30 obětí a byly odvetou za teroristický útok z 22. dubna, při němž v indické části Kašmíru zahynulo 26 civilistů – většina z nich indičtí turisté. Dillí z útoku obvinilo pákistánskou militantní skupinu.