Vědci

Uklízení ničí zdraví jako 20 cigaret denně, tvrdí vědci. Proč se problém týká jen žen?

Musí se přepsat dějiny koně: Studie vyvrátila teorii o původu Koně Převalského

Washington/Praha - Koně Převalského, kteří se i díky programu ZOO Praha opět prohání po mongolských stepích, byli až dosud považováni za poslední divoké koně na světě. Nová studie tuto hypotézu vyvrací.

Jurský park v Austrálii? Vědci chtějí oživit vyhynulého tvora

Melbourne - Australští vědci se pokoušejí zrekonstruovat již vyhynulého vakovlka tasmánského neboli tasmánského tygra. Díky studii maximálně 12 týdnů starých zachovalých mláďat se snaží přijít na to, proč se tolik podobá dnešním psům.

Opravdu antidepresiva fungují? Vědci našli odpověď

Oxford - Podle vědců je prý vyřešena jedna z důležitých otázek medicíny. Po dlouhém výzkumu mohou s přesvědčením říct, že antidepresiva u lidí s depresemi opravdu zabírají. Některé léky, mají sice nižší účinnost, ale celkově pomáhají a nejedná se o placebo.

Google pozná, jestli máte nemocné srdce. Co k tomu potřebuje?

Washington - Google přišel se zajímavou novinkou, která by mohla zachránit milióny lidí po celém světě. Algoritmus, který vědci vyvinuli, totiž dokáže předpovědět, jestli člověk bude trpět kardiovaskulární poruchou nebo jestli má zvýšené riziko výskytu mrtvice. Jak se to pozná?

Čekáte na transplantaci orgánu? Za pár let možná nebudete muset

Boston - Laboratoř Harvardské univerzity dokáže oddělit zvíření orgány od jejich buněk a obnovit je buňkami lidskými. Jednoho dne by to při transplantacích znamenalo obrovský průlom a záchranu několika miliónů lidí.

Smrtící úklid? Nadměrným používáním čistících prostředků si můžete poškodit zdraví

Vědecká studie ukázala, že nadměrné používání čistících prostředků může mít negativní účinky na funkci plic. Podle expertů je navíc zbytečné tyto prostředky používat a navrhli, jak se nejlépe zbavit nečistot.

Člověk budoucnosti? Přijde o imunitu, nebude ji potřebovat. A to je jen začátek

Před miliony let se namísto člověka po planetě Zemi procházeli dinosauři a savci. Ještě dříve se obojživelníci pokoušeli vylézt na souš. A před nimi existovalo vše živé pouze ve formě buněk. Teď obývají naši planetu lidé, a ti jsou jakožto vládci potravního žebříčku předurčeni vládnout ji do doby, než matka příroda rozhodne jinak. Problém je tom, že i my se vyvíjíme, a za stovky let budeme vypadat úplně jinak, než dnes.

Pobyt na Marsu? Vědci simulovali misi v izraelské poušti Negev

Micpe Ramon (Izrael) - Šestice vědců nedaleko obce Micpe Ramon na pouti Negev po čtyři dny testovala několik aspektů možné budoucí mise na Mars, jako je satelitní komunikace, psychologické dopady izolace nebo pátrání po známkách života v půdě.

Nadměrný hluk? Klaksony, letadla a sirény škodí srdci

Washington - Přílišný hluk může zvýšit riziko srdečních chorob, jako je ischemická choroba srdeční, vysoký tlak a selhání srdce, uvádí nová studie zveřejněná odborným časopisem Journal of the American College of Cardiology.

Taková čísla nikdo nečekal: Nová zpráva odhaluje, jaká zvěrstva lidé páchají na zvířatech

Borneo - Mezinárodní vědecký tým přišel s hrozivou analýzou ze třetího největšího ostrova světa, Bornea. Studie se zaměřila na úbytek ohrožených orangutanů, kteří na ostrově mizí závratným tempem. Tak vysoké číslo vědci totiž nečekali.

Mohou za rakovinu vaječníků dívek jejich otcové? Unikátní výzkum přinesl překvapivé výsledky

Praha - Britští vědci jsou přesvědčení, že identifikovali nový gen, který může u žen zvýšit riziko výskytu rakoviny vaječníku. Došli totiž k závěru, že za to mohou i otcové, kteří zjevně přenášejí tento gen na své dcery.

Proč na spoustu věcí do rána zapomeneme? Náš mozek je opravdu pozoruhodný

Vědci zveřejnili novou studii, která se týká výzkumu jemných změn v lidském mozku, které probíhají, když spíme. Ukázalo se, že v té době dochází k omezení nervových spojů a to dokonce až o pětinu. Kvůli tomu v noci zapomínáme. Ale nebojte se, je to pro nás dobré. Díky tomu jsme totiž ráno schopni se učit nové věci.

Hormon sexuální touhy? Kisspeptin dokáže víc, než se dosud myslelo

Řím - Látce kisspeptin byl přidělen status hormonu polibku. Některé studie totiž naznačují, že by mohl aktivovat neuronové spoje, které souvisejí se sexuálním vzrušením. Působí na hypothalamus a stimuluje produkci hormonů ovlivňujících pohlavní reprodukci.

Rádi si ráno přispíte? Tělu to škodí víc, než si myslíme

Jste ranní ptáčata, nebo noční můry? Ti, kdo brzy vstávají, mají lepší stravovací návyky. Naopak ti, kdo dlouho ponocují, mají sklony jíst hůře, spát méně a málo se pohybovat. Jestliže tedy chcete žít zdravěji, bylo by ideální, kdybyste byli ranními ptáčaty. Přinejmenším to říkají vědci, kteří publikovali na stránkách časopisu Obesity studii vypovídající o tom, jak časné ranní vstávání zlepšuje naši volbu potravin a přispívá k tomu, že během dne jíme zdravěji.

Průlom v medicíně: Vědci vyrobili e-kůži, dokáže se sama zahojit

Boulder (USA) - Vědci z Coloradské univerzity v Boulderu vyrobili ze speciálního polymeru a nanočástic stříbra takřka plnohodnotnou náhražku lidské kůže. Takzvaná e-kůže je navíc recyklovatelná a má schopnost hojení.

Čeští vědci zatočí s epilepsií? Chtějí mozek "umravnit" bez nutnosti operace

Praha - Epileptické neurony v mozku se vyznačují přehnanou reakcí na jakýkoli podnět. Jednou z cest, jak pacientům pomoci, je podle českých vědců genová léčba, tedy vytvoření léku obsahujícího "molekuly šité na míru".

Vědci přepisují učebnice. Zjistili, jak přesně vypadali naši předci. Tohle ale nečekali

Ačkoliv má dnes většina Evropanů bílou barvu pleti, nebylo tomu tak vždy. Podle vědců žili před nějakou dobou na území Británie lidé s tmavší až černou barvou pleti. Světlejší pigmentové zbarvení kůže je tak relativně novou záležitostí.

Česká vědkyně naklonovala myši, teď "přeprogramovala" křečky

Praha/Tokio - Vědkyni Heleně Fulkové se před několika lety podařilo jako první Češce naklonovat myši. Nyní vytvořila geneticky modifikované křečky. Její výzkum by mohl přispět k záchraně ohrožených druhů.

Vědci spočítali, jak velkou část planety jsme už zničili. Pak prozradili, kdy zdevastujeme zbytek

Za posledních 25 let lidé zcela zničili desetinu netknuté přírody. Podle serveru The Guardian to tvrdí skupina vědců, která varuje, že do konce století planeta Země přijde vlivem lidské činnosti o všechny deštné pralesy a další místa, která zůstávala po stovky let stranou lidského zájmu.