Vědci

Objev v Guatemale přepíše dějiny: Prales ukrýval tisíce mayských staveb, včetně pyramid

Sci-fi nebo realita: Dokázali by pavouci vyhubit lidstvo?

Obří pavouci vraždící nevinné obyvatele amerického městečka jsou vděčným tématem nejednoho filmového scénáristy a režiséra. Naštěstí nic takového jako několikametrový osminohý hmyz neexistuje a největší pavouci dosahují stěží délky několika desítek centimetrů. Mohli by ale i při této velikosti vyhubit lidstvo? Podle odborníků jednoznačně ano.

I jedna cigareta denně může být nebezpečná, varují vědci

Praha - Podle vědců z University College London může i pouhá jedna cigareta denně způsobit problémy se srdcem nebo mrtvici. Pokud chce kuřák omezit kouření kvůli zdraví, tak by měl přestat kouřit úplně.

Nenávist jako nemoc? Pokud jste si dnes nepustili žádnou píseň, jste psychicky narušení, tvrdí vědci

Hudba je pro mnoho lidí jedno z největších životních potěšení. Jiným ale připadá, že je o ničem. Averze vůči hudbě jakéhokoli stylu se může zdát stejná, jako by někdo neměl rád štěňátka, zmrzlinu nebo sluníčko.

Jak zabránit stárnutí? Vědci jsou na stopě elixíru věčného mládí

Vědci úspěšně vyzkoušeli lék, jenž může navrátit mládí. Při pokusech na myších došlo po podání látky ke zvýšení vytrvalosti, k obnově srsti a dokonce i ke zlepšení funkčnosti některých orgánů.

Průlom v hledání léku na Alzheimerovu chorobu? Výsledek studie vypadá slibně

Tokio - Vědci ohlásili posun ve výzkumu včasné diagnostiky Alzheimerovy choroby. Tou trpí ve světě až 50 milionů osob a očekává se, že do roku 2050 jich bude 131 milionů. V ČR je registrováno 150.000 pacientů. V roce 2050 jich může být až 380.000. Účinný lék zatím neexistuje.

Proč mluvíme ze spaní a jaké je nejčastější slovo, které říkáme?

Možná jste se s tím někdy setkali a možná to dokonce děláte vy sami. Podle průzkumů mluví ze spaní asi jedno procento lidí a někdy to jsou celé věty, jindy jen několik nesrozumitelných slov. Proč k tomu ale dochází a co nejčastěji říkáme?

Jaké je umírání? Podle odborníků zábavnější, než se zdá

Smrt je nedílnou součást života a většina lidí ji nevyhledává cíleně. Někteří se jí bojí, jiní se snaží nad ní nepřemýšlet, snad všichni lidé se ale shodují v tom, že by si přáli co nejméně bolestivé umírání. To je podle vědců docela snadné zařídit, tvrdí totiž, že umírání je docela zábavné.

Jak zachránit Zemi? Vědci našli řešení, které se lidem nebude líbit

Chcete zachránit planetu Zemi? Močte ve sprše. Takovou radu mají vědci pro všechny, kterým alespoň trochu záleží na tom, jak s místem, kde žijeme, zacházíme. Svůj návrh odůvodňují zejména masivním šetřením vody.

Kola je pro tělo jako heroin. Co se děje s lidským tělem po jejím vypití?

Kolové nápoje jsou oblíbené zejména u mladší generace. Díky jedinečné chuti vyvolávají pocit, že jde o něco netradičního a zároveň honosnějšího, na druhou stranu jsou ale k dostání na každém rohu. Co přesně se ale děje s tělem po jejím vypití?

Vatikánští kněží odsoudili čínské vědce za naklonování opic

Vatikán - Vatikán dnes ostře kritizoval čínské vědce za to, že naklonovali dvě opice. Podle jeho hodnostářů je to projev touhy po všemohoucnosti.

Čínané naklonovali opice. Teď se chystají na klonování lidí

Peking - Čínští vědci naklonovali opice a otevřeli tím cestu k případnému budoucímu klonování lidí. Vyplývá to z jejich článku, který dnes zveřejnil odborný časopis Cell (Buňka).

Čeští vědci zachránili lidstvo? Objev může obnovit ztracenou sílu antibiotik

Olomouc - Vědci Univerzity Palackého v Olomouci našli způsob, jak zrušit odolnost bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se v době poklesu účinnosti klasických antibiotik stále častěji používají v lokální antibakteriální léčbě i při prevenci vzniku infekcí. Objev se dokonce dostal na titulní stranu prestižního časopisu Nature Nanotechnology.

Co udělá tučná strava s mozkem? Nová studie poodhalila tajemství

Řím - Šasopis Nature Communications zveřejnil závěry studie, který zjišťovala účinky stravy na mozek za předpokladu, že nevyvážená strava může nejen vyvolat hromadění tuku a rozvoj rezistence vůči inzulinu, ale že se také může odrazit na fungování nervového systému.

Rakovinotvorné látky v těle? Vědci objevili "lék na cigarety"

Pokud jste bývalí kuřáci a poslední cigaretu jste si zapálili před několika lety, možná jste sami se sebou spokojeni. Vaše tělo se z nebezpečného zlozvyku ale dodnes nevzpamatovalo a je otázkou, jestli se mu někdy povede zbavit všech negativních účinků, které v něm nikotin a další rakovinotvorné látky napáchaly. Vědci však přišli na to, jak tomuto procesu pomoci.

Češi objevili v Indonésii nový druh raka, žije v jeskyních

Praha - Čeští vědci objevili neznámý druh jeskynního raka. Žije na ostrově Nová Guinea. Konkrétně v ponorné řece u vesnice Palimoro, kam se za ním loni v létě vypravili. Dosud byli jeskynní raci známí pouze ze Severní Ameriky.

Nejdelší studie na světě skončila fiaskem. Většinu testovaných lidí vědci nikdy nenašli

V roce 1950 odstartovala unikátní studie, která měla trvat přesně 63 let. Vědci chtěli zjistit, jak se lidé za tu dobu promění a jaké rozdíly v jejich chování budou ve 14 a v 77 letech života. Nikoho ale tehdy nenapadlo, že pokud o testovaných lidech nebudou mít pravidelné informace, po více než šedesáti letech je už možná nenajdou. A jak se ukázalo, velkou část z nich se po takové době opravdu vypátrat nepodařilo.

Jak vypadal společný předek všech lidí na světě? Nemusel dýchat

Poslední univerzální společný předek, známý také pod zkratkou LUCA, je organismus, ze kterého se měl zhruba před čtyřmi miliony let začít vyvíjet život na Zemi. Podle deníku New York Times vědci poprvé vytvořili genetický obraz tohoto předka.

Průlom v chemii: Čeští vědci zvláknili kyselinu hyaluronovou, použili i "triky"

Pardubice - Vědci z Univerzity Pardubice zvláknili kyselinu hyaluronovou. Je základem unikátních krytů ran, které se právě testují.

Tajemství černé smrti odhaleno: Proč se mor šíří tak rychle?

Černá smrt. Právě tak se označuje epidemie moru, která v polovině 14. století postihla oblast Eurasie. Jednalo se o smrtelnou nemoc, kterou způsobovala bakterií Yersinia pestis. Předpokládalo se, že se rozšířila kvůli hlodavcům, jejichž blechy mohly přenášet bakterie moru. Jenže jak se teď ukazuje, za rozšířením nákazy stál někdo jiný.