Vědci spočítali, jak velkou část planety jsme už zničili. Pak prozradili, kdy zdevastujeme zbytek

Lidstvo od roku 1993 zničilo plochu o rozloze dvakrát větší než Aljaška. Vyplývá to ze studie doktora Jamese Watsona z Queenslandské univerzity, která vznikla ve spolupráci s organizací Wildlife Conservation Society. 

Odboníci také tvrdí, že při tomto tempu devastace planety lze předpokládat, že na konci 21. století už nebude na Zemi jediné místo nedotčené civilizací. Za posledních 25 let totiž lidstvo zničilo desetinu volné přírody.

Experti varují, že například Amazonský deštný prales ztratil plochu o velikosti až jedné třetiny své původní rozlohy. Stalo se tak i přesto, že se brazilská vláda snažila v uplynulých letech zamezit stupňujícímu se odlesňování krajiny. Čtrnáct procent nedotčeného území ztratil i střed Afriky. Ztráta takového množství území přitom může mít dopad nejen na živočišné druhy, ale i na snahy o zlepšení klimatických podmínek Země.

"Existují čtyři důvody, proč musíme chránit tato místa. Jedním z nich je biologická rozmanitost, druhým potřeba uhlíku, třetím fakt, že na nich žijí nejchudší lidé a čtvrtým je skutečnost, že je to referenční bod přírody pro lidské prostředí," cituje server profesora Williama Laurance z univerzity Jamese Cooka.

Zbývající oblasti netknuté přírody jsou domovem mnoha zvířat, zejména ohrožených druhů. Některé z jedinečných ekosystémů jsou ale už nenávratně ztraceny a nelze je znovu obnovit. Zastavení nebo zpomalení změn přitom nebude podle vědců jednoduché a bude vyžadovat globální spolupráci jednotlivých zemí.

Problém se týká nejvíce Brazílie, která každoročně ztrácí největší množství přírody. Není však sama a obecně vzato nejde pouze o problematiku suchého území. Lidé totiž na Zemi nedrancují pouze pouze lesy a tropy, ale využívají i vod z oceánů či řek.

Podle vědců ale boj proti zničení naší planety zahrnuje i další aspekty, například konec ilegálního trhu se zvířaty, potlačení pytláctví, či zákaz ropných vrtů v chráněných oblastech.