Vědci přepisují učebnice. Zjistili, jak přesně vypadali naši předci. Tohle ale nečekali

Lidé, kteří obývali území dnešní Británie před 10.000 lety, měli "tmavou až černou pleť", modré oči a tmavé kudrnaté vlasy. K takovému závěru dospěli vědci na základě analýzy DNA takzvaného cheddarského muže, jehož ostatky nalezli archeologové na počátku minulého století na jihozápadě Anglie. Opět se tak potvrzuje, že světlé zbarvení kůže novodobých Evropanů je relativně mladým úkazem, napsal zpravodajský web BBC.

Rekonstrukci obličeje cheddarského muže vytvořili badatelé londýnské univerzity UCL na základě vzorků DNA odebraných pracovníky Přírodopisného muzea v Londýně. "Ahoj modroočko! Seznamte se s vaším nejstarším britským předkem," zněl popisek u fotografie busty "prvního novodobého Brita" na titulní stránce dnešního vydání deníku The Guardian. Kostra cheddarského muže je tou nejstarší nalezenou v kompletním složení na území Británie.

Původně odborná veřejnost předpokládala, že cheddarský muž, jehož kostru odkryli archeologové u města Cheddar v hrabství Sommerset v roce 1903, měl světlou kůži a plavé vlasy. Analýza DNA provedená před několika lety pak ukazovala na černé vlasy, avšak oči zbarvené do hněda a světlou kůži.

Vzezření dávného obyvatele Anglie je podle The Guardian předmětem vášnivých spekulací, protože žil v období bezprostředně po odchodu prvních lidí z kontinentální Evropy na britské ostrovy a dnešní bílí Britové jsou potomky jeho druhu. Aktualizované rekonstrukci jeho obličeje pomohl jednak mimořádně zachovalý genetický materiál a také metody takzvané sekvenace lidského genomu vyvinuté v posledních letech.

"Opravdu se ukazuje, že tyto imaginární rasové kategorie, které jsou ve skutečnosti velmi moderní představou, respektive velmi nedávnou představou, opravdu vůbec nelze vztahovat na minulost," řekl archeolog Přírodopisného muzea Tom Booth, který na projektu pracoval. Podle bioinformatika UCL Yoana Diekmanna není časté spojování bělošství a "britství" pevnou pravdou. "Neustále se to měnilo a měnit bude," řekl.

"Je velmi překvapivé vidět, že Brit z doby před 10.000 lety mohl mít velmi tmavou pleť a velmi modré oči," citovala agentura AFP vedoucího výzkumu londýnského muzea Chrise Stringera. Dnes poněkud udivující kombinace ale podle BBC v době na konci poslední doby ledové bylo běžné. Světlejší barva kůže se objevila až s nástupem zemědělství a radikální změnou jídelníčku, který už neobsahoval tolik vitaminu D, vysvětlil Stringer.