Afričané chtějí dojednat mír na Ukrajině. Jenže mají blízko k Putinovi

Do Moskvy a Kyjeva zamíří mírová delegace šesti afrických zemí. Údajně s ní souhlasil jak Putin, tak Zelenskyj. Ruský lídr již uvítal iniciativu prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy. 

Ramaphosa v týdnu během telefonického rozhovoru informoval ruského lídra Vladimira Putina o nadcházející mírové misi afrických lídrů do Ruska a na Ukrajinu. „Prezident Putin uvítal iniciativu afrických hlav států a vyjádřil přání mírovou misi přijmout,“ uvedla jihoafrická prezidentská kancelář podle serveru Al Arabiya.  

Mise má proběhnout v polovině června. Začátkem týdne zpravodajský web Africa News psal, že protějšci prezidenta Ramaphosy z Ukrajiny a Ruska s přijetím mírové mise souhlasili.

Mise se má skládat ze šesti afrických představitelů, kteří se setkali v pondělí. „Dohodli se, že Rusku a Ukrajině navrhnou prvky pro příměří a trvalý mír v regionu,“ napsala prezidentská kancelář JAR. Ramaphosa určil jako členy mise představitele Konžské republiky, Egypta, Senegalu, Ugandy a Zambie. 

Afričtí představitele podle Ramaphosy chtějí zajistit závazek obou stran, že i ony by měly usilovat o ukončení konfliktu mírovými prostředky. „Ruští a ukrajinští představitelé nám musí vysvětlit svůj pohled na válku, jakož i své minimální požadavky na ukončení konfliktu,“ zdůraznil. 

Myslí si, že mírová delegace bude schopna poskytnout svůj vlastní pohled Afričanů na to, jak vnímají dopad války na Afriku z hlediska cen potravin, obilí a pohonných hmot. „Stejně jako na Evropu a zbytek světa, protože se z války stal spíše globalizovaný typ konfliktu,“ doplnil prezident. 

Ačkoliv se jich konflikt zdánlivě netýká, africké země jsou do velké míry závislé na ukrajinském obilí. Již loni v listopadu na to upozornil server Politico po zasedání skupiny dvaceti nejsilnějších ekonomik světa G20. Iniciativa Zrno z Ukrajiny připravila 60 lodí pro vývoz obilí do Afriky.

Problémem této mírové iniciativy jsou poměrně blízké vztahy afrických zemí s Ruskem. Jihoafrická republika je členem uskupení BRICS, které sdružuje rozvojové ekonomiky Brazílie, Ruska, Indie, Číny, a právě Jihoafrické republiky. JAR se podle stanice BBC rozhodla z důvodu návštěvy Putina změnit zákon, aby nemusela uposlechnout rozhodnutí Mezinárodního trestního tribunálu ohledně jeho zatčení. Putin tak má přijet na srpnový summit BRICS. Armáda JAR se navíc hostila společné desetidenní námořní cvičení s Čínou a Ruskem, což ji u západních zemí na kredibilitě nepřidalo. 

Dalším z problematických členů delegace je Uganda, jejíž prezident nemá problém s ruskou agresí. Loni v červenci Yoweri Museveni po setkání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem uvedl, že nevidí důvod kritizovat Moskvu za její invazi proti Ukrajině. „Pokud by Rusko dělalo chyby, řekneme mu to,“ řekl podle španělské mutace serveru Euronews

Související

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. Rozhovor

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

Více souvisejících

Cyril Ramaphosa jihoafrická republika válka na Ukrajině Ukrajina Rusko Vladimír Putin Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) BRICS

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 44 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy