NATO míří do Afriky

Západní spojenci sdružení pod růžicí kompasu začínají velet operacím v Libyi 12 let poté, co vstoupili do prvního válečného tažení. Byla to také vzdušná válka, vedená na bezpečnou vzdálenost z pohodlí kokpitů stíhaček a bombardérů.Tehdy spojenci bombardovali jugoslávský režim prezidenta Slobodana Miloševiče. Nyní je jejich cílem režim libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.NATO nastupuje do rozjeté mašinérie. Spojenci v pondělí útočí v Libyi už desátý den.Už nyní NATO řídí operace, jejichž cílem je kontrolovat zbrojní embargo vůči Libyi a dohlížet na bezletovou zónu. Nejpozději ve středu také začne velet náletům a raketovým útokům z moře, jejichž cílem je dosáhnout příměří.Na počátku přitom vše vypadalo jako francouzské tažení. Prezident Nicolas Sarkozy si užil pár hodin slávy. Francouzské stíhačky jako první hřměly nad Libyí a na severoafrickou zemi také svrhly první bomby.Poté, co se do operace zapojily americké a britské stíhačky, lodě a ponorky, však převzali řízení Američané - jejich velitelství pro severní Afriku (Africom), které sídlí v německém Stuttgartu. Z operace Harmattan se rázem stala operace Odyssey Dawn (Úsvit odysey).Tato změna byla nasnadě. Francie - a žádný evropský stát - není schopna řídit mezinárodní vojenskou akci rozsahu, který má operace v Libyi.Američané však ze své role nebyli nadšeni. Nechtěli nést výlučnou odpovědnost za přehmaty, kterých se spojenci v Libyi nepochybně ještě dopustí a především - Obamova Amerika nemíní řešit všechny problémy světa.Pentagon je už vytížen boji v Afghánistánu, dosud udržuje početné jednotky v Iráku a americká armáda se podílí na humanitárních operacích na japonském ostrově Honšú. A k tomu všemu vláda krátí vojenský rozpočet.Proto se Američané snažili dostat velení pod NATO a v Libyi omezit své vojenské angažmá.To se jim také podařilo, byť museli zlomit odpor těch spojenců, kteří s Úsvitem odysey nechtěli mít nic společného. Největší práci jim dalo překonat obavy Turků z odpovědnosti za lidské ztráty v Libyi a mírnit snahu francouzské vlády, která chtěla do plánování operací co nejvíce zapojit arabské státy.Fakticky se ve velení příliš nezmění. Štáb libyjských operací se přemístí ze Stuttgartu do Neapole, kde sídlí velení NATO pro jižní Evropu. Namísto amerického generála Cartera Hama z Africomu převezme řízení kanadský generál Charles Bouchard. Na jeho práci však bude dohlížet zase Američan - admirál James Stavridis, vrchní velitel aliančních sil v Evropě.Američanům však přesun pod NATO ušetří vojenské kapacity. Na plánování libyjských operací se budou podílet štábní důstojníci a experti dalších aliančních států, především Evropané.Výměna velitelství však nepomůže Baracku Obamovi. Americký prezident si v politice vůči Libyi doma zavařil. Rozezlil jak opoziční republikány, tak politiky ze svého demokratického tábora."Pokud chce napadnout jinou zemi, měl by prezident aspoň přijít do Kongresu. On (Obama) to ale neudělal, jako by to byla nějaká malichernost," sepsul prezidenta v televizi Fox News poslanec Sněmovny reprezentantů za demokraty Dennis Kucinich.Obama se nemůže vymlouvat na to, že Libye je především věcí NATO a Evropy. Vždyť Američané dosud operacím v severoafrické zemi veleli a vystříleli tam také nejvíc munice.