Americká letadlová loď sestřelila íránský dron, který se k ní blížil „agresivním způsobem“

Oba incidenty se odehrály jen několik dní před plánovaným pátečním diplomatickým jednáním mezi představiteli USA a Íránu. Tyto rozhovory mají za cíl odvrátit hrozící vojenský střet. Navzdory pokusům o deeskalaci napětí v regionu nadále prudce stoupá, což potvrzují i poslední manévry íránských sil v mezinárodních vodách.

K prvnímu střetu došlo přibližně 500 mil od jižního pobřeží Íránu, kudy proplouvala jaderná letadlová loď USS Abraham Lincoln. Podle kapitána Tima Hawkinse, mluvčího Centrálního velitelství USA, íránský dron ignoroval veškerá bezpečnostní opatření a pokračoval v letu směrem k lodi. Na ochranu plavidla a posádky musela vzlétnout stíhačka F-35C, která bezpilotní stroj zneškodnila.

Íránská tisková agentura Tasním později potvrdila ztrátu kontaktu s dronem Revolučních gard, který byl na průzkumné a sledovací misi. Podle íránských zdrojů se stroji podařilo odeslat získané záběry do velitelského centra dříve, než s ním operátoři ztratili spojení. Příčina incidentu je z íránské strany v šetření, zatímco americká armáda hlásí, že žádné její vybavení nebylo poškozeno.

Krátce po incidentu s dronem se v Hormuzském průlivu odehrálo další drama. Dva íránské čluny se vysokou rychlostí třikrát přiblížily k chemickému tankeru M/V Stena Imperative. Íránci prostřednictvím rádia vyhrožovali posádce obsazením lodi, zatímco nad plavidlem kroužil další íránský dron typu Mohajer. Na místo musel okamžitě vyrazit americký torpédoborec USS McFaul, který tanker za podpory letectva doprovodil do bezpečí.

Kapitán Hawkins označil chování Íránu za neprofesionální a agresivní, což podle něj zvyšuje riziko fatálních chyb při navigaci v oblasti. Americká strana dala jasně najevo, že podobné obtěžování v mezinárodních vodách nebude tolerovat. Napětí se stupňuje v době, kdy prezident Donald Trump zvažuje možnost rozsáhlého úderu na Írán kvůli jeho jadernému programu a výrobě balistických raket.

Plánovaná diplomatická jednání navíc v úterý narazila na vážné překážky. Teherán nečekaně požádal o změnu místa konání z Istanbulu do Ománu a požaduje vyloučení regionálních účastníků, jako jsou zástupci Saúdské Arábie nebo Egypta. Írán se také snaží omezit téma diskuse pouze na jaderný program, zatímco USA trvají na projednání balistických raket a podpory terorismu.

Bílý dům ústy mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že schůzky vedené zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem jsou zatím stále v plánu. Prezident Trump však zdůraznil, že na stole jsou i nadále všechny možnosti, včetně použití vojenské síly. USA v posledním týdnu výrazně posílily svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě nasazením dalších torpédoborců a letadlových skupin.

Nové požadavky Teheránu mohou zkomplikovat úsilí spojenců na Blízkém východě o zprostředkování mírového řešení. Někteří američtí představitelé v soukromí varují, že Írán možná využívá diplomacii pouze k získání času, aby zabránil bezprostřednímu vojenskému zásahu.