Kalifornie chce rázně zatočit s igelitkami v obchodech

Navrhované opatření počítá se zákazem igelitových tašek na jedno použití v obchodech. Z prodejen potravin a z lékáren by měly zmizet 1. července příštího roku. O rok později by se měl zákaz rozšířit na obchody s alkoholickými nápoji a na obchody se smíšeným zbožím. Prodejny budou moci zboží dávat do papírových nebo recyklovatelných tašek za deset centů za kus.

"Pravděpodobně to podepíšu, ano," prohlásil podle webu listu Los Angeles Times demokratický guvernér Jerry Brown během debaty s republikánským rivalem Neelem Kashkarim. "Máme tady kolem 50 měst s vlastními zákazy plastových tašek, což vyvolává hodně nejasností," uvedl také.

Stoupenci návrhu tvrdí, že opatření sníží množství odpadků na ulicích a na plážích i odpad na skládkách. Proti zákazu jsou ale výrobci igelitek, kteří varovali před možným propouštěním.

Název "igelit" je spjat s německým koncernem chemických podniků IG Farben. Ten zahájil rozsáhlou výrobu měkčeného PVC v roce 1935. "První dvě písmena samozřejmě obsahují zkratku firmy a druhá část slova je inspirována už dříve zavedenými plasty, jako byl galalit nebo bakelit," píše v článku časopisu Vesmír Miroslav Raab. Během druhé světové války se však koncern výrazně zdiskreditoval svým zapojením do holocaustu. Od roku 1941 firma dodávala do nacistických koncentračních táborů smrtící plyn Cyklon B. Označení igelit se proto v Německu přestalo po válce používat.

Na balení potravin se igelitové sáčky poprvé začaly užívat v 50. letech ve Velké Británii, kde vznikaly první supermarkety. Od 60. let se do obchodů rozšířily plastové tašky. Dnes se zákazníci běžně setkávají se dvěma druhy plastových sáčků – buďto se jedná o tzv. nízkohustotní polyethylen (LDPE, dodnes se této sloučenině říká "igelit"), nebo tenčí, ale zároveň pevnější a šustivější vysokohustotní polyethylen (HDPE neboli "mikroten"), vysvětluje web ČT24.