USA zvažují rozmístění raket v Evropě. Druhá studená válka vypukla?

Rusko podle rozhlasové stanice Echo Moskvy na americké plány dosud oficiálně nereagovalo, Kreml uvedl, že je chce nejprve podrobit analýze. Ale neoficiálně se hovoří, že Moskva by na hrozbu rozmístění amerických jaderných zbraní i v těch částech Evropy, kde dosud nebyly, odpověděla rozmístěním raket Iskander a střel s plochou drahou letu u západních hranic. Internetový list Gazeta.ru upozornil, že zatím není jasná reakce evropských spojenců na americké plány, nicméně varoval, že eskalace se dříve či později může vymknout kontrole.

Jde o jednu z variant, které kabinet Baracka Obamy zvažuje v rámci přehodnocení celé americké politiky vůči Rusku kvůli vojenskému zasahování Moskvy na Ukrajině, ruské anexi Krymu a dalším krokům, které USA považují za konfrontační. Zvažované možnosti jdou podle AP tak daleko, že jedna z nich naznačuje - aniž to výslovně uvádí - i zlepšení schopnosti amerických jaderných zbraní ničit vojenské cíle na ruském území.

To vše podle americké tiskové agentury připomíná studenou válku, a to i v případě, že Bílý dům se nakonec rozhodne, že nadále bude tolerovat údajné testovací lety ruských střel, jejichž dosah porušuje smlouvu o zničení raket středního a kratšího doletu. Rusko porušení smlouvy popírá a naopak tvrdí, že ji porušují Spojené státy budováním protiraketové obrany.

Není jasné, zda Rusko již rozmístilo podezřelé střely, anebo zda by Washington podnikl nějaká vojenská protiopatření, pokud by Rusko zastavilo nasazení těchto raket. Vládní představitelé tvrdí, že by dali přednost další snaze přesvědčit Moskvu, aby smlouvu dodržovala, poznamenala AP.

Na veřejnosti se pro popsání možností vojenské odpovědi používají nejasné termíny jako "kompenzační schopnost úderu" či "protiopatření" (výrazem "counterforce" se v jaderné strategii míní odveta proti vojensky hodnotnému cíli jako jsou sila mezikontinentálních raket, letiště pro bombardéry s jadernými pumami, přístavy jaderných ponorek či velitelská stanoviště).

Podle AP se jeden z poradců šéfa Pentagonu Robert Scher v dubnu zmínil, že protiopatření by znamenala, že "bychom mohli napadnout rakety v Rusku". Další přestavitel Pentagonu, Brian McKeon, v prosinci prohlásil, že tato možnost zahrnuje případné rozmístění pozemních střel s plochou dráhou letu v Evropě.

Pentagon odmítl žádost o poskytnutí představitele, s nímž by bylo možné téma prodiskutovat, napsala AP. "Účelem všech zvažovaných možností je přesvědčit Rusko, že porušováním smlouvy nezíská žádné významné vojenské výhody," řekl mluvčí, plukovník Joe Sowers.

Americký ministr obrany Ashton Carter při únorové schvalovací rozpravě v Senátu uvedl, že je znepokojen tím, že Rusko údajně porušuje dohodu o zničení jaderných raket středního a kratšího doletu (INF) z roku 1987. Upozornil, že porušování smluvních závazků by otevřelo cestu k americké reakci "v naturáliích".

Nynější mrtvý bod vypovídá o hlubinách, do nichž americko-ruské vztahy upadly. Představuje to problém nejen pro Obamovu vládu, ale také pro Severoatlantickou alianci, jejíž východoevropští členové jsou zvláště podezíraví vůči ponechání ruských provokací bez odpovědi, poznamenala AP.

Západní vůdci se v neděli a v pondělí sejdou na summitu skupiny velkých světových ekonomik (G7), z něhož byl ruský prezident Vladimir Putin vyloučen a na kterém se bude probírat ruská agrese jako klíčové téma.

Ministr Carter se dnes má setkat v Německu s americkými veliteli a diplomaty kvůli vypracování strategie proti ruské vojenské intervenci na Ukrajině a také proto, aby uklidnil zneklidněné spojence.

Zdrojem zprávy AP o zvažovaných amerických protiopatřeních byly podle ruských médií neutajené výňatky ze zprávy generála Martina Dempseye, dosavadního předsedy sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil.