V USA jde do tuhého. Bude další válka? Politolog analyzoval situaci

Vojenská síla, či diplomacie

"Každý, kdo si ještě myslí, že prezident má nějakou šanci strhnout opoziční partaj na svou stranu poté, co se podíval na (republikánské prezidentské) kandidáty nebo poslouchá republikány v Kongresu, nepochybně také zapáleně věří v Santa Klause. Ve skutečnosti je Santa - tak silně ztvárněný ve filmu Zázrak v New Yorku - mnohem uvěřitelnější," naznačuje sarkasticky Doinne.   

"Kandidáti, kteří se společně sešli v redakci Fox News v Clevelandu, naznačovali, že to nejtěžší, čemu bude příští prezident čelit, je rozhodnutí, zda první místo jeho pracovním seznamu má zaujmout zabití Obamovy zdravotnické reformy, či anulování dohodu s Íránem. Všichni, kdo hovořili o zahraniční politice, se snažili vykreslit mezinárodní strategii dua Obama-Clintonová jako neúspěšnou a nebezpečnou," připomíná politolog.  

"Obama nepotřebuje žádné soukromé školení o tom, jak republikáni přemýšlejí. Uvědomuje si - což by měl ostatně každý - že existuje pouze jediná cesta, jak zachránit dohodu s Íránem. Republikáni budou mít dost hlasů na to, aby ji odmítli, tudíž si na své straně potřebuje udržet dostatek demokratů, aby podrželi jeho veto," vysvětluje profesor.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

"Zároveň ví, že se nachází v probíhající bitvě o veřejné mínění ohledně zásadního tématu. V širší perspektivě jde o spor, zda dlouhodobé zájmy Spojených států ochrání spíše zahraniční politika George W. Bushe s náchylností k jednostranným vojenským akcím, či jeho vlastní přístup, který zdůrazňuje spojenectví a diplomacii," nastiňuje Doinne.     

"Prezident se nemýlil, když prohlásil, že mnoho těch lidí, kteří argumentovali pro válku v Iráku, nyní bojují proti jaderné dohodě s Íránem. A ve světle jazyka, jakým hovořili clevelandští jezdi unilateralismu, bylo užitečné, že Američanům připomněl předehru k invazi do Iráku, kdy ti, kdo volali po válce, označovali sami sebe za silné a rozhodné a ty, kdo nesouhlasili, shazovali jako slabé - či dokonce appeasery zhoubného nepřítele. Abychom nezapomněli, v září 2002, krátce před volbami do kongresu v průběhu prezidentského období, Bush shazoval ty demokraty, kteří volali po podpoře OSN před vojenskou akcí USA v Iráku," konstatuje profesor.

"Pokud bych kandidoval do Kongresu, nejsem si jistý, jak bych vysvětlil americkému národu - řekněme, hlasujte pro mě a ouha, mimochodem, v otázkách národní bezpečnosti, myslím, že budu čekat, až bude jednat, někdo jiný," cituje Doinne George W. Bushe a jeho slova označuje za zaujatá.        

"V zahraniční politice minulost dokonce ani minulostí není, protože jsme neukončili debatu o tom, jak nasazovat sílu USA, která se otevřela po útocích z 11. září 2001. V červnovém průzkumu společnosti Gallup byli Američané jako obvykle rozdělení v názoru na to, zda samotná válka v Iráku byla chybou: 51% tvrdí, že byla, 46% tvrdí, že nebyla. Mezi demokraty 68% tvrdí, že o chybu šlo; to samé tvrdí pouze 31% republikánů. Nezávislí jsou rozdělení podobně jako celá země," uvádí komentář.  

Umírněných republikánů je málo     

"Ti, kdo nabádají Obamu, aby byl při hájení dohody, která má zablokovat íránské jaderné ambice alespoň na desetiletí (a zřejmě ještě déle), vůči republikánům smířlivější, s nostalgií vzpomínají na časy, kdy republikáni podporovali diplomatické urovnání, preferovali politiku zadržování před agresivním zatlačování protivníků a byli odhodláni budovat mezinárodní spojenectví," míní Doinne.  

"Takoví republikáni stále existují, ale v Kongresu jich mnoho nezbylo. A měli bychom mít dostatečný respekt z prezidentských kandidátů této strany, abychom věřili, že to, co říkají, myslí vážně. Například jeden z nich, Scott Walker, trvá na tom, že Írán není země, s níž bychom měli obchodovat, zatímco další, Jeb Bush, deklaroval, že musíme každopádně zastavit dohodu s Íránem, protože ti íránští mullové mají...krev na rukou," parafrázuje profesor. 

"Obama obhajuje dlouhou tradici dvoustranných vyjednávání dokonce i s protivníkem, kterému hluboce a oprávněně nevěříme. Nejlepším příkladem byl Sovětský svaz. Nyní je konsensus mezi (americkými politickými) stranami ohledně takové diplomacie zlomen. Mnoho z nás si přeje, aby byl obnoven, ale Obamova zkušenost v úřadu je jednoznačná: přátelská gesta nevyhrají nad těmi, kdo jsou odhodláni blokovat jeho politiku," tvrdí politolog.     

"Z krátkodobého hlediska musí Obama rychle získat dostatek hlasů pro svou dohodu s Íránem. Z dlouhodobé perspektivy musí přesvědčit Američany, že rozvážný přístup ke světu je nejbezpečnější cestou pro zemi. Obhajovat tento pohled agresivně není moudré," končí radou komentář.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.