V USA jde do tuhého. Bude další válka? Politolog analyzoval situaci

"Pokud si lámete hlavu tím, proč (americký) prezident Obama minulou středu přednesl tak vášnivou - a ano, zaujatou řeč ve prospěch dohody o íránském jaderném programu, vše co stačilo udělat, bylo naladit si republikánskou prezidentskou debatu následující večer," míní politolog E. J. Doinne ve svém komentáři pro server Washington Post. Politolog z Georgetown University v něm nastínil zásadní spor o koncepci zahraniční politiky, který aktuálně v USA probíhá.

Vojenská síla, či diplomacie

"Každý, kdo si ještě myslí, že prezident má nějakou šanci strhnout opoziční partaj na svou stranu poté, co se podíval na (republikánské prezidentské) kandidáty nebo poslouchá republikány v Kongresu, nepochybně také zapáleně věří v Santa Klause. Ve skutečnosti je Santa - tak silně ztvárněný ve filmu Zázrak v New Yorku - mnohem uvěřitelnější," naznačuje sarkasticky Doinne.   

"Kandidáti, kteří se společně sešli v redakci Fox News v Clevelandu, naznačovali, že to nejtěžší, čemu bude příští prezident čelit, je rozhodnutí, zda první místo jeho pracovním seznamu má zaujmout zabití Obamovy zdravotnické reformy, či anulování dohodu s Íránem. Všichni, kdo hovořili o zahraniční politice, se snažili vykreslit mezinárodní strategii dua Obama-Clintonová jako neúspěšnou a nebezpečnou," připomíná politolog.  

"Obama nepotřebuje žádné soukromé školení o tom, jak republikáni přemýšlejí. Uvědomuje si - což by měl ostatně každý - že existuje pouze jediná cesta, jak zachránit dohodu s Íránem. Republikáni budou mít dost hlasů na to, aby ji odmítli, tudíž si na své straně potřebuje udržet dostatek demokratů, aby podrželi jeho veto," vysvětluje profesor.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

"Zároveň ví, že se nachází v probíhající bitvě o veřejné mínění ohledně zásadního tématu. V širší perspektivě jde o spor, zda dlouhodobé zájmy Spojených států ochrání spíše zahraniční politika George W. Bushe s náchylností k jednostranným vojenským akcím, či jeho vlastní přístup, který zdůrazňuje spojenectví a diplomacii," nastiňuje Doinne.     

"Prezident se nemýlil, když prohlásil, že mnoho těch lidí, kteří argumentovali pro válku v Iráku, nyní bojují proti jaderné dohodě s Íránem. A ve světle jazyka, jakým hovořili clevelandští jezdi unilateralismu, bylo užitečné, že Američanům připomněl předehru k invazi do Iráku, kdy ti, kdo volali po válce, označovali sami sebe za silné a rozhodné a ty, kdo nesouhlasili, shazovali jako slabé - či dokonce appeasery zhoubného nepřítele. Abychom nezapomněli, v září 2002, krátce před volbami do kongresu v průběhu prezidentského období, Bush shazoval ty demokraty, kteří volali po podpoře OSN před vojenskou akcí USA v Iráku," konstatuje profesor.

"Pokud bych kandidoval do Kongresu, nejsem si jistý, jak bych vysvětlil americkému národu - řekněme, hlasujte pro mě a ouha, mimochodem, v otázkách národní bezpečnosti, myslím, že budu čekat, až bude jednat, někdo jiný," cituje Doinne George W. Bushe a jeho slova označuje za zaujatá.        

"V zahraniční politice minulost dokonce ani minulostí není, protože jsme neukončili debatu o tom, jak nasazovat sílu USA, která se otevřela po útocích z 11. září 2001. V červnovém průzkumu společnosti Gallup byli Američané jako obvykle rozdělení v názoru na to, zda samotná válka v Iráku byla chybou: 51% tvrdí, že byla, 46% tvrdí, že nebyla. Mezi demokraty 68% tvrdí, že o chybu šlo; to samé tvrdí pouze 31% republikánů. Nezávislí jsou rozdělení podobně jako celá země," uvádí komentář.  

Umírněných republikánů je málo     

"Ti, kdo nabádají Obamu, aby byl při hájení dohody, která má zablokovat íránské jaderné ambice alespoň na desetiletí (a zřejmě ještě déle), vůči republikánům smířlivější, s nostalgií vzpomínají na časy, kdy republikáni podporovali diplomatické urovnání, preferovali politiku zadržování před agresivním zatlačování protivníků a byli odhodláni budovat mezinárodní spojenectví," míní Doinne.  

"Takoví republikáni stále existují, ale v Kongresu jich mnoho nezbylo. A měli bychom mít dostatečný respekt z prezidentských kandidátů této strany, abychom věřili, že to, co říkají, myslí vážně. Například jeden z nich, Scott Walker, trvá na tom, že Írán není země, s níž bychom měli obchodovat, zatímco další, Jeb Bush, deklaroval, že musíme každopádně zastavit dohodu s Íránem, protože ti íránští mullové mají...krev na rukou," parafrázuje profesor. 

"Obama obhajuje dlouhou tradici dvoustranných vyjednávání dokonce i s protivníkem, kterému hluboce a oprávněně nevěříme. Nejlepším příkladem byl Sovětský svaz. Nyní je konsensus mezi (americkými politickými) stranami ohledně takové diplomacie zlomen. Mnoho z nás si přeje, aby byl obnoven, ale Obamova zkušenost v úřadu je jednoznačná: přátelská gesta nevyhrají nad těmi, kdo jsou odhodláni blokovat jeho politiku," tvrdí politolog.     

"Z krátkodobého hlediska musí Obama rychle získat dostatek hlasů pro svou dohodu s Íránem. Z dlouhodobé perspektivy musí přesvědčit Američany, že rozvážný přístup ke světu je nejbezpečnější cestou pro zemi. Obhajovat tento pohled agresivně není moudré," končí radou komentář.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Barack Obama

Aktuálně se děje

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

včera

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

včera

včera

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

včera

včera

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

včera

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

včera

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

včera

25. září 2026 21:54

25. září 2026 20:15

25. září 2026 19:09

25. září 2026 18:23

25. září 2026 17:41

25. září 2026 16:57

25. září 2026 16:22

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy