V USA pustili špióna Pollarda, původně dostal doživotí za předávání dokumentů Izraeli

Podle podmínek propuštění musí Pollard (nyní 60), který patří k vlivné americké židovské obci, ještě příštích pět let zůstat v USA. Případnou dřívější cestu do Izraele, kde ho čeká vřelé přijetí politiků i veřejnosti, či jinam mu může povolit americký prezident. Podle jeruzalémského tisku ho izraelská vláda o to již požádala.

"Lidé v Izraeli vítají propuštění Jonathana Pollarda. Po třech dlouhých a těžkých desetiletích je Jonathan opět se svou rodinou. Po mnohaletém jednání o tomto případu s americkými prezidenty jsem netrpělivě čekal na tento den," uvedl podle agentur premiér Benjamin Netanjahu v prohlášení.

Pollard byl civilním zpravodajským analytikem amerického vojenského námořnictva a předal Izraeli tisíce tajných dokumentů. Rozsah materiálů, které touto cestou Izraelci získali, nebyl dosud plně odhalen, ale mimo jiné šlo o americké údaje o dodávkách sovětských zbraní do Sýrie a Iráku a o syrských chemických zbraních.

Zdroj: YouTube

Aféra se stala jednou z nejnepříjemnějších a nejškodlivějších epizod v americko-izraelských vztazích. Pollard byl zadržen v listopadu 1985, když se neúspěšně pokusil získat azyl na izraelském velvyslanectví ve Washingtonu. O jeho osvobození žádalo v minulosti Američany několik izraelských politiků, vždycky ale neúspěšně. Bývalý šéf CIA George Tenet dokonce pohrozil demisí, pokud bude propuštěn.

Pollardovi stoupenci tvrdili, že jeho trest je příliš přísný. Argumentovali tím, že Izrael je blízkým spojencem USA a že velká většina skutečností, které Pollard vyzradil, nezpůsobila Washingtonu škody.  Jiní ale mají Pollarda za zrádce, který vyzrazením státních tajemství výměnou za peníze poškodil vlast, a to v době studené války.  "Snažil jsem se sloužit oběma zemím. Nefungovalo to," řekl AP Pollard v rozhovoru ve vězení v roce 1998.

Spekulace o možném Pollardově propuštění se objevily už loni. Nyní americká média spekulují o tom, zda nebyl propuštěn ve snaze zmírnit rozhořčení Izraele z nedávné dohody, kterou velmoci v čele s USA uzavřely s Íránem.