Nálož pro Obamu: Ostré hodnocení nejmocnějšího muže světa

Pozoruhodné úspěchy

Expert odkazuje na změny, kterými během Obamova prezidentství prošly USA, jeho vlastní strana a především jeho opozice. Zakaria zdůrazňuje, že první věta v Obamově budoucí biografii bude muset uvést, kým byl - tedy prvním afroamerickým prezidentem. "To, co realizoval, je však také velmi pozoruhodné," pokračuje politolog.

Zakaria připomíná, že v důsledku finančního kolapsu v roce 2008 Obama spolupracoval s odcházející administrativou George W. Bushe, předsedou FEDu Benem Bernankem a politiky z demokratické i republikánské strany v Kongresu, aby účinně reagoval na všech frontách - fiskální, měnové a regulační. "Výsledkem je, že Spojené státy vyšly z velké recese v lepším stavu než jakákoliv jiná velká ekonomika," deklaruje odborník.

Za nejpodstatnější úspěch Obamy pak Zakaria označuje zdravotnictví, kde se mu podařilo prosadit zákon, v jehož důsledku má na 90% Američanů přístup ke zdravotnímu pojištění. Ačkoliv má tato legislativa své chyby, dosáhla cíle, který poprvé artikuloval již Theodore Roosevelt před sto lety, poukazuje expert.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Dále je zde transformace energetické politiky USA," pokračuje politolog. Odkazuje na investice a pobídky, jejichž prostřednictvím Obamova administrativa posunula Spojené státy do čela nastupující energetické revoluce. Jako příklad odborník uvádí skutečnost, že během Obamovy vlády klesla cena energie ze solárních zdrojů o 70% a její produkce vzrostla o 3000%.    

V neposlední řadě Obama prosazoval novou zahraniční politiku založenou na poučení z posledních dvou desetiletí, když omezil americké angažmá v nastolování politického řádu na Blízkém východě a místo toho se zaměřil na boj s terorismem, konstatuje Zakaria. Vysvětluje, že toto umožnilo administrativě realizovat nový přístup k zemím, jako jsou Írán a Kuba, a přesměrovat pozornost k dění a asijsko-pacifickém regionu, který se během pár let stane domovem čtyř z pěti největších světových ekonomik.

Politolog se též domnívá, že podobně jako Reagan posílil ideologické pozice republikánské strany - volný trh, volný obchod, expanzionistická zahraniční politika a optimismus - Obama pomohl demokratické straně zvýšit její ochotu využívat vládu ve prospěch veřejných zájmů. "A jeho strana zareagovala," podotýká Zakaria.  

V rozhovoru během prezidentské kampaně v roce 2008 Obama zdůraznil, že Reagan nezměnil zemi bez pomoci - využil posunu v náladě veřejnosti, připomíná expert. Dodává, že to samé lze o Spojených státech říci dnes, kdy roky stagnace mezd, nárůstu nerovnosti a finanční krize vytvořily novou politickou atmosféru, kterou Obama pomáhal formovat.          

Opozice v troskách

Největší dopad však Obamovo prezidentství mělo na jeho opozici, tedy republikánskou stranu, která se nachází uprostřed ideologického zhroucení, míní Zakaria. Odkazuje na konzervativního komentátora listu Wall Street Journal, Daniela Henningera, který na základě současné situace připustil, že Obamovi se téměř podařil zničit jeho politické nepřátele - republikánskou stranu, americké konzervativní hnutí a politické dědictví Ronalda Reagana.

"Obamův úspěch v tomto ohledu, pokud to tak lze nazvat, byl pasivní," tvrdí politolog. Poukazuje, že prezident nechal své oponenty, aby se ničili navzájem, a nikdy nepřecenil své karty.    

Od prvního měsíce Obamova prezidentství republikáni hlásali, že šéf Bílého domu je socialistický radikál, kterého je nutné zastavit za každou cenu, připomíná odborník. Obama však podle jeho názoru tuto návnadu nespolkl a vládnul ze středolevých pozic. Politolog odkazuje na personální obsazení jeho první vlády, kde se sešli důslední hospodářští centristé Timothy Geithner a Lawrence Summers, pozici poradce pro národní bezpečnost zaujal bývalý generál James Jones, ministerstvo zahraničí řídila Hillary Clintonová a ministerstvo obrany dokonce oddaný republikán Robert Gates.   

"Nešlo pouze o gesta," deklaruje expert. Odkazuje na vyjednávání o rozpočtu, kdy Obama učinil větší ústupek než jakýkoliv jiný demokrat otázce reformy sociálního zabezpečení a přistoupil na snížení automatického každoročního nárůstu dávek, čímž rozzuřil demokratické řady. Republikáni ho přesto odmítli, což si podle Zakarii budou zajisté vyčítat, jelikož demokraté nic podobného již zřejmě nikdy nenabídnou.   

Možná z důvodu, že se nepodařilo vylíčit Obamu jako socialistu, možná z jiných pohnutek, se četné republikánské útoky na Obamu rychle posunuly do osobní roviny, uvádí odborník. Připomíná napadání prezidentova původu, rasy, vyznání, víry a loajality zemi. "A opět, Obama se nikdy nerozohnil - prokazoval disciplínu i když jeho opozice zdivočila," dodává Zakaria.

Jak zůstával Obama klidným, republikánská strana se nořila hlouběji do politiky identit, flirtovala s rasovými, náboženskými a etnickými předsudky, deklaruje politolog. Soudí, že kvůli tomu se vzdálila svých klíčových témat omezené vlády, volného trhu a volného obchodu. "Důsledkem je ideologická imploze a není zřejmé, co se z těchto trosek vynoří," varuje Zakaria.

Obama se podle experta opakovaně držel jednoho ze svých principů v zahraniční politice, kterým je nedělat hloupé věci. "Zdá se, že to fungovalo i v domácí politice," uzavírá politolog.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.