USA zpět na válečné stezce? Chtějí svět předělat k obrazu svému, zuří americký analytik

Washington – Spojené státy byly v minulosti opakovaně kritizovány za svou intervenční politiku „změny režimu“, která podle mnohých expertů vedla k destabilizaci situace na Blízkém východě. James W. Carden, bývalý poradce na americkém ministerstvu obrany a analytik skupiny The American Committee for East-West Accord, varuje, že podobná situace nyní hrozí i v Sýrii nebo Rusku.

Černobílý pohled

Carden varuje, že „samozvaná mise na předělání světa k americkému obrazu“ stále posiluje mezi současnými neokonzervativními americkými politiky. „Dnešní neokonzervativci – zmámení sebeospravedlňujícím rozhořčením, zejména pokud jde o Rusko a Sýrii – jsou popravdě možná ještě horší, než byli jejich ideologičtí předchůdci, kteří si alespoň byli vědomi až příliš skutečného nebezpečí jaderného konfliktu mezi USA a Sovětským svazem,“ uvádí.

„Dnešní neokonzervativci – pohodlně usídlení v americké vládě – a NATO financované think tanky, hlavní noviny a časopisy propagují nepodloženou kritiku ruské vlády; nadšeně oslavují zničení moderního evropského státu, Ukrajiny; oslavují nejnovější dobrodružství NATO na ruských hranicích; a vážně doufají, že bude syrská sekulární vláda nahrazena skupinou sunnitských náboženských fanatiků.“

„A to vše zatímco samolibě ignorují možnost jaderného střetu mezi Ruskem a Západem. Víte, oni Vladimír Putin a Bašár Asad jsou „záporáci“: konec dskuze,“ zlobí se Carden.

Problematická výzva ke změně režimu

Obzvláště problematický je podle něj fakt, že američtí neokonzervativci mají v rukou reálnou moc. Victoria Nulandová, náměstkyně amerického ministra zahraničí pro evropské a euroasijské záležitosti, například podle něj prosazuje změnu režimu v Rusku a podporuje posílání financí na Ukrajinu, což Carden vidí jako velký problém.

„To totiž naznačuje politiku, která je zaměřena nejen proti Rusku, ale proti jakékoliv vládě, která se ocitne v hledáčku Ameriky: vytrvale pracovat na podkopání legitimity této vlády s konečným cílem jejího svržení,“ vysvětluje.

Že nelze pochybovat o tom, že tato politika má v Americe stále velkou podporu, podle něj svědčí nedávno přednesený požadavek 51 amerických diplomatů na amerického ministra zahraničí Johna Kerryho a prezidenta Baracka Obamu, aby byly provedeny vojenské údery proti vládě syrského prezidenta Bašára Asada.

„To, co tito diplomaté v podstatě chtějí je tak politika, která by vedla k válce s Ruskem, zabila velké množství civilistů, zničila mírové jednání v Ženevě a dopomohla sunnitským ‚rebelům‘, kteří jsou hlavními oponenty Asadova režimu, získat další území,“ varuje Carden.

„Ale tito diplomaté bez ohledu na cenu nebo pravděpodobné důsledky jejich kýžené politiky prostě mají pocit, že USA musí vyvolat válku, jen aby měli ze sebe lepší pocit, že ‚něco‘ udělali,“ tvrdí Carden.

Minulost se opakuje?

Na závěr nabízí srovnání s tajnou zprávou Národní bezpečnostní rady USA, která nese označení NSC-68 a která byla tehdejšímu americkému prezidentovi Harry S. Trumanovi předložena 14. dubna 1950.

„Podle této politické směrnice musí USA ‚podpořit fundamentální změnu podstaty sovětského systému a … podporovat ničivé faktory v sovětském systému se snahou podněcovat a podporovat nepokoje a revoluci ve vybraných strategických satelitních státech‘, a to vše s cílem snížit ‚moc a vliv Kremlu uvnitř Sovětského svazu‘,“ vysvětluje Carden.

„Zní vám to povědomě? Nahraďte slova ‚sovětský‘ slovem ‚ruský‘, nebo dokonce ‚syrský‘, a dostanete schéma nedávných amerických imperiálních dobrodružství. Je znepokojivé, že jak se blížíme k listopadovým prezidentským volbám, nezdá se, že by uvnitř Washingtonu byla ani kapka zájmu zaujmout nový postoj,“ dodává.

Související

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.
Modžtaba Chámeneí

Írán hrozí odvetou, pokud Američané a Izraelci znovu zaútočí

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Rusko ,  Syrská krize

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.

před 2 hodinami

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?

Historické horské útočiště nacistického diktátora Adolfa Hitlera známé jako Orlí hnízdo bylo koncem října zničeno při žhářském útoku. Tato monumentální stavba v bavorských Alpách, která sloužila jako symbol moci a turistická atrakce, podlehla rozsáhlému požáru navzdory nasazení dvou stovek hasičů. 

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Írán hrozí odvetou, pokud Američané a Izraelci znovu zaútočí

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu. 

včera

Donald Tusk

Tusk neustupuje, chce obnovit vládu práva. Nawrocki shání spojence

Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi. 

včera

včera

včera

včera

včera

Zima, ilustrační fotografie.

Silničáři se připravují na zimu. Spoléhat budou i na jednu novinku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má na zimu připravených 55 000 tun soli, 1,2 milionu litrů solanky a 220 sypačů. Na dálnicích D1, D5 a D11 nasadí v pilotním projektu 12 chytrých sypačů známých ze Skandinávie. Palubní počítač těchto aut přijímá data z meteostanic, zpřesní a zautomatizuje tak to, kolik a kde posypu použít. O sjízdnost se bude starat 800 zaměstnanců ŘSD. 

včera

Papež Lev XIV. se zapsal do dějin. Stačilo odevzdat hlas ve volbách

Papež Lev XIV. se stal prvním papežem, který odevzdal hlas v amerických volbách, konkrétně v kongresových volbách uprostřed prezidentského mandátu. Potvrdil to Vatikán, informovala americká zpravodajská stanice CBS News. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy