Nečekaná slova o Trumpovi: Rozjel divoké útoky, ale v mnohém má pravdu, zastává se ho politolog

Divoké útoky na média

Trumpův exekutivní výnos vyžaduje, aby každé ministerstvo, které chce vydat regulaci, předtím dvě existující odstranilo, vysvětluje Zakaria. Přiznává, že se to může zdá nezvyklé, ale britská vláda takové pravidlo zavedla již v roce 2013 a funguje dobře.

"Ve skutečnosti, ačkoliv považuju většinu Trumpova světonázoru za alarmující, obecně souhlasím s některými důležitými částmi jeho programu - s daňovou reformou, investicemi do infrastruktury, deregulací, reformou státní služby," píše známý komentátor. Pokládá však širší otázku, která ho znepokojuje: Chce vůbec Trump, aby s ním souhlasil někdo jako takový?            

Trumpův Bílý dům se podle politologa rozhodl, že nejlepším způsobem, jak se vypořádat s institucí či skupinou, která mu může stát v cestě, bude bezhlavá snaha delegitimizovat ji. To vede k divoké taktice útoků na média, jež nyní prezident nazývá opoziční stranou, poukazuje expert. Odkazuje na Trumpova poradce Stephena Bannona, který nabádá média, aby "držela ústa a chvíli poslouchala", stejně jako na slova Seana Hannitya, moderátora televize Fox News , z něhož se stal neoficiální mluvčí Bílého domu, že média představují "bandu přeplacených, odtržených, líných milionářů", kteří dokážou jen odsuzovat lidi činící Ameriku opět velikou.

"V tomto bodě lze poznamenat, že pokud bychom naslouchali Americe, téměř o tři miliony Američanů více hlasovalo pro Hillary Clintonovou než pro Trumpa," konstatuje Zakaria s tím, že miliardář obdržel vůbec nejméně hlasů z posledních prezidentů. Stejně tak si není politolog jistý, na základě jakých kritérií lze určit, kdo činí Ameriku opět velkou. Odborník upozorňuje, že pokud by se jako východisko vzal příspěvek jednotlivých segmentů populace k HDP Spojených států, podle analýzy Brookings Institution připadá celých 64% na 500 obvodů, které hlasovaly pro Clintonovou, zatímco zbylých 36% na 2600 obvodů, kde vyhrál Trump.

Vezmeme-li jakýkoliv ekonomický ukazatel - zaměstnanost, zakládání firem, inovace - ty nejlepší regiony masově hlasovaly proti Trumpovi, zdůrazňuje komentátor. Připouští, že očerňované městské elity mohou být odtržené od zbytku země, ale stále platí své účty. Před několika lety list The Economist srovnal, kolik každý americký stát přispívá do federálního rozpočtu a kolik z něj čerpá zpět, přičemž základní vzorec je jasný - demokratické státy, které v roce 2016 hlasovaly proti Trumpovi doplácejí na republikánské státy, které ho volily, podotýká Zakaria.      

V letech 1990-2009 tak státy hlasující pro Clintonovou zaplatily na federálních daních celkem o 2,4 bilionu dolarů více, než kolik z Washingtonu dostaly zpět, zatímco Trumpovy státy obdržely o 1,3 bilionu dolarů více, než samy odvedly, odkazuje politolog na statistiku. To je však podle něj pouze jeden pohled, jakým se dá dívat na Ameriku, která je jednotnou zemí a je pochopitelné, že různé její části a segmenty populace přispívají do rozpočtu různě.

Trump se nepokouší zemi sjednotit

"Žijeme v době, kdy nás ekonomika a technologie rozdělují - někteří lidé a některé regiony prosperují, zatímco jiné upadají," konstatuje Zakaria. Soudí, že cílem by měla být politika, která lidi sjednotí prostřednictvím konkrétních opatření i veřejného diskursu, jelikož ve skutečnosti neexistuje nic jako "praví" a "nepraví" Američané.

Většina prezidentů tak začíná svůj mandát tím, že se snaží oslovit své politické oponenty, signalizuje, že hodlá zastupovat i ty občany, kteří pro ně nehlasovali, a obecně se pokouší zemi sjednotit, poukazuje politolog. Dodává, že Trump však téměř žádné podobné úsilí nevyvinul a jednoduše tvrdí, že země byla rozdělaná již v době jeho zvolení, čímž se zbavuje jakékoliv odpovědnosti za její sjednocení.    

V úřadě pak Trump nemilosrdně napadá každého, kdo se opovažuje s ním nesouhlasit, ať už jde o senátory, premiéry či demonstranty z řad studentů, kritizuje odborník. Dodává, že tato taktika mohla hrát dosud Trumpovi do karet, ale jde o hrozivý způsob řízení země.    

Výzvou pro média je tak podle experta nezačít napodobovat Trumpovy nepřátelské postoje, vstřebávat a odrážet jeho negativitu. Média nesmí stát v opozici, jde o občanskou instituci, explicitně chráněnou v ústavě, jejímž cílem je vést vládu k odpovědnosti a poskytovat reálné informace občanům, zdůrazňuje Zakaria. Doufá, že toho bude v roli komentátora schopen. "V souladu s tím, pokud musím, budu rázně nesouhlasit s Donaldem Trumpem. Ale je stejně tak důležité - ať se mu to líbí, či nikoliv - že s ním v oprávněných případech budu souhlasit," píše závěrem.