Alternativní pravice stojí na rozcestí. Rozhodne o jejím osudu Trump?

Charlottesville - Tzv. alternativní pravice (alt-right) získala v posledních letech na proslulosti. Její příslužníci sami sebe chápou jako bojovníky proti politické korektnosti. Jejich hlasy, stejně jako významná internetová podpora, napomohly Donaldu Trumpovi k jeho vítězství v prezidentských volbách. Pro alternativní pravici se jednalo o velký úspěch v jejich obecném úsilí dostat se do politického mainstreamu a získat zde vliv. Sobotní útok v americkém univerzitním městě Charlottesville ve Virginii však na alternativní pravici vrhl špatné světlo.Podle webu The Atlantic nyní stojí na rozcestí a rozmýšlí se, kam se vydat.

V Charlottesville došlo k demonstracím příznivců alternativní pravice proti odstranění sochy konfederačního generála Roberta Leeho z místního parku. Celá akce proběhla pod názvem Sjednoťte pravici. V plánu jsou i další shromáždění podobného typu na příští sobotu v nejméně devět městech. Po skandálu, který vypukl v Charlottesville je pro alternativní pravici důležitou otázkou, zda-li vůbec a jakým způsobem tyto akce vůbec proběhnou a kolik lidí se jich zúčastní. Tedy, následující sobota bude pro alternativní pravici testem toho, zda dokáží stále působit přitažlivě a důvěryhodně i poté, co na ní padl stín domácího terorismu, podotýká The Atlantic.

Co odhalil incident v Charlottesville

Alternativní pravice je do značné míry poměrně módní termín, který je aplikován na široké množství skupin. Některé z nich se definují primárně jako alternativní pravice, ale další se řadí mezi jiné, zažitější a specifičtější směry bílého nacionalismu –Ku Klux Klan, neonacisté, odinisté aj. Mezi těmito více radikálnějšími skupinami a těmi, co se považují výlučně za alternativní pravici vládne určité napětí. Ačkoliv všechny skupiny jsou příznivci bílé rasy, umírněnější proudy nechtějí vzbuzovat dojem, že jsou rasistickými nacisty.

Událost v Charlottesville ukázala podle The Altantic na několik zajímavých faktů, které se týkají tohoto vnitřního sporu. Zaprvé, jednoznačně rasistické křídlo je zřetelně na vzestupu. Demonstrace zastánců bílé nadřazenosti v roce 2016 byly až ponižujícím způsobem malé. Nyní se sobotního pochodu zúčastnilo asi 500 bílých nacionalistů. I když je to stále malé číslo v absolutním smyslu, ukazuje to na vzrůstající počet.

Zadruhé, ačkoliv v rámci hnutí existují rozdílné náhledy na politické cíle, přesto dokázala alternativní pravice mobilizovat velmi viditelnou směsici „tradičních“ bílých nacionalistů a neonacionalistů. Tedy, v jiných termínech, skupina či hnutí, které působí především na internetu, dokázalo svým vzdušným idejím dát i materiální podobu ve formě zaktivizovaného starého bílého nacionalismu – nové víno nalité do starých měchů.

Zatřetí, došlo k naplnění hesla akce, tj. k určitému sjednocení pravice, jakkoliv nedokonalému a časově omezenému. Bílý nacionalismus byl od roku 1970 velmi sektářskou záležitostí. Odlišné pohledy na to, jakým způsobem by měli být bílí ve vedení a co by měli prosazovat, zabraňovalo tomu, aby bílá pravice dokázala uspořádat nějakou společnou větší akci. Alternativní pravice toto dokázala do určité míry překlenout a spojit v jeden moment tak odlišné skupiny jako jsou odinisté a Ku Klux Klan.

Rozštěpené hnutí?

Sebedůvěra bílých nacionalistů, že v dnešním politickém klimatu jsou na vzestupu a nemusejí se stydět za své názory, se manifestovala v otevřeném ukazování své vlastní tváře, kterou jen pár účastníků se pokusilo zakrýt. Otázkou je, zda tato ochota stát si naplno za svými názory setrvá v dalších pochopech poté, co člen alternativní pravice vjel do davu odpůrců této ideologie a zabil ženu. Celý incident vzbudilo velké národní pozdvižení a pobouření. Když se organizátor akce Sjednocení pravice, Jones Kessler snažil uspořádat v neděli v Charlottesville tiskovou konferenci, byl odehnán davem lidí křičícím na něj, že je „vrah“ a že by se měl „stydět.“

Útok vzbuzuje kontroverze i  mezi příznivci alternativní pravice. 24 hodin po útoku většina reakcí byla dost předvídatelná. Příznivci alternativní pravice odmítali celý incident, svalovali vinu na oběti, přicházeli s konspiracemi, že se jednalo o záměrnou provokaci. Jiní oslavovali pochod, ale o útoku se nezmiňovali, další jej odmítli jako s pochodem a jeho zvěstí nesouvisející incident. Někteří – i když poměrně malá část – jen nicméně odsoudili za vykreslení bílého nacionalismu v negativním světle.

Jak je alternativní pravice vnímána v USA se projeví v následujících sobotních akcích (jejichž pořadatelé odmítají spojení s pořadateli akce v Charlottesville), uspořádaných jako podpora pro zaměstnance Googlu propuštěného pro jeho kritiku diverzity v podniku. Jestliže účast bude moc malá, alternativní pravice bude vnímána jako minoritní hnutí, kterému je dávána větší pozornost než si zaslouží. Pokud bude naopak velmi vysoká a účastníky bude totožná sorta lidí Charlottesville, tj. příznivci KKK a nacismu, pak to bude vnímáno jako znepokojující trend vzrůstu bílého rasismu.

Podle The Atlantic je zde ještě jedna divoká karta ke zvážení: Donald Trump. Prezident je pod tlakem, aby nahlas a zřetelně odsoudil bílý nacionalismus a alternativní pravici. Pokud by Trump skutečně podlehl a odsoudil je, pak by bylo velmi zajímavé a informativní, tvrdí The Atlantic, vidět reakci alternativní pravice. Někteří z jejích členů jsou více pro Trumpa než pro bílou rasu, jiní naopak. Došlo by k rozkolu, přímo schizmatu uvnitř hnutí? Obrátilo by se proti Trumpovi a pokud ano, jaký dopad by to mělo na jeho voličskou podporu? Došlo by k násilnostem? Všechny tyto otázky budou již brzy zřejmě zodpovězeny a Američané pravděpodobně budou mít mnohem jasnější představu o tvaru a směru bílého nacionalistického extremismu v Americe.

Související

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Bleskové povodně v Nepálu

V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé

Dva pracovníci byli zachráněni z tunelu vodní elektrárny v Nepálu devět dní poté, co oblast zasáhly katastrofální bleskové povodně. Záchranářům se podařilo oba muže vyprostit v pátek v brzkých ranních hodinách z hloubky přibližně 170 metrů pod zemí. K neštěstí došlo v komplexu vodní elektrárny Upper Trishuli 3A, který se nachází v jedné z nejvíce postižených oblastí celé země.

před 2 hodinami

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

včera

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

včera

včera

včera

včera

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

včera

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

včera

včera

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

včera

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

včera

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

včera

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

včera

včera

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy