Trump není pravý Američan, varuje nositel Nobelovy ceny. Co skrývá prezident USA?

NÁZOR - V roce 2008, když americká republikánská politička Sarah Palinová mluvila o "skutečné Americe", myslela tím implicitně bílé obyvatele venkova a menších měst, kteří měli ztělesňovat pravou podstatu národa, připomíná profesor Paul Krugman z prestižní Princetonské univerzity. Laureát Nobelovy ceny za ekonomii v komentáři pro server New York Times tvrdě zaútočil na současného amerického prezidenta kvůli jeho postojům.

Amerika, to je především myšlenka

Palinová byla za své poznámky tvrdě - a podle Krugmana oprávněně - kritizována. "A to nejen proto, že skutečná, skutečná Amerika je multirasová, multikulturní země velkých metropolitních oblastí, stejně jako malých městeček," deklaruje profesor. Za mnohem podstatnější považuje to, že Ameriku činí Amerikou její základní myšlenka, tedy že všichni lidé se rodí rovni a požívají základních lidských práv.

"Odsuňme tu myšlenku a jsme jen velkou verzí nevýznamné autokracie," pokračuje odborník. Vznáší otázku, zda se USA autokracií ve skutečnosti již nestaly, jelikož neochota prezidenta Donalda Trumpa odsoudit vraždící bílé rasisty v Charlottesville konečně potvrzuje to, co je podle Krugmanova názoru stále jasnější: Současný prezident Spojených států není skutečným Američanem.      

Skuteční Američané totiž chápou, že americký národ je postaven na hodnotách, nikoliv na "krvi a půdě" opěvované rasistickými demonstranty, a Američana činí Američanem snaha podle těchto hodnot žít, nikoliv původ či rasa jeho předků, deklaruje laureát Nobelovy ceny. Dodává, že pokud se Američané ve své snaze žít dle daných ideálů neuspějí, což se často děje, alespoň si své selhání uvědomují.

Trump, který začal svůj politický vzestup lživým zpochybňováním rodiště Baracka Obamy, tedy argumentem typu "krev a půda", se však vůbec nezajímá o otevřenost a inkluzivitu, které vždy tvořily klíčové prvky identity amerického národa, píše Krugman. Tvrdí, že skuteční Američané chápou, že jejich národ se zrodil v povstání proti tyranii, a tak cítí instinktivní averzi vůči jakýmkoliv tyranům a demonstrují své sympatie demokratickým režimům, a to i těm, s nimiž USA zrovna vedou spory.

"Stávající muž v Bílém domě se ale netají tím, že preferuje nikoliv společnost demokratických politiků, ale autoritářských vůdců - nejen Vladimira Putina, ale lidí jako turecký Recep Tayyip Erdoğan či Rodrigo Duterte, vražedný filipínský vůdce," kritizuje profesor. Připomíná, že když Trump navštívil Saúdskou Arábii, jeho obchodní tajemník jásal nad absencí nepřátelských demonstrací, byť jejich absenci zajistila represivní povaha tamního režimu.         

Skuteční Američané od veřejných činitelů očekávají, že si povedou s pokornou odpovědností, kterou s sebou nese jejich práce, soudí expert. Dodává, že nemá jít o hlasité chvástaly, kteří si neustále připisují zásluhy za něco, co neudělali - jako když se Trump chválí za vytváření pracovních míst, která vznikají víceméně stejným tempem jako za jeho předchůdce - nebo za to, co se nikdy nestalo - tedy údajně mytické vítězství Trumpa ve veřejném hlasování.   

Trumpova administrativa je nepřátelská klika

Skuteční Američané chápou, že být mocnou veřejnou osobností znamená čelit kritice, pokračuje odborník. Ta podle něj přichází s vysokou pozicí a politik by ji měl tolerovat, byť ji považuje za nespravedlivou. "Zahraniční autokraté mohou zuřit kvůli nelichotivým zprávám, vyhrožovat finančními postihy za publikace, které se jim nelíbí, hovořit o zavírání novinářů. Američtí politici tak znít nemají," zdůrazňuje Krugman.

Konečně, skuteční Američané, kterým se podaří dostat se do vysokých funkcí, vědí, že jsou služebníky lidu a mají své pozice využívat pro veřejné blaho, podotýká ekonom. Připouští, že v praxi se projevuje lidská přirozenost a mnoho veřejných činitelů má ve skutečnosti ze své pozice finančně těží. "Ale vždy jsme chápali, že to je špatně - a obzvláště prezidenti se mají takovým věcem vyhýbat," píše nositel Nobelovy ceny. Dodává, že nyní je v čele USA člověk, který zřetelně využívá svůj úřad k osobnímu obohacení způsoby, které se v praxi rovnají kupování si vlivu ze strany domácích darebáků i zahraničních vlád.      

"Ve zkratce: dnes máme prezidenta, který je skutečně, opravdu, hluboce neamerický, někoho, kdo nesdílí hodnoty a ideály, které činí tuto zemi mimořádnou," nebere si servítky americký profesor. Konstatuje, že Trump se ve skutečnosti natolik odcizil americké myšlence, že ji ani nedokáže předstírat. Je sice obecně známo, že Trump se cítí pohodlně s bílými rasisty, ale i tak je dle Krugmana neuvěřitelné, že je nedokáže ani lehce klepnout přes prsty. Stejně tak se ví, že Putin je chlapíkem podle Trumpových představ, ale i tak považuje odborník za pozoruhodné, když šéf Bílého domu ani nepředstírá pobouření ohledně Putinových zásahů do amerických voleb.

Krugman v té souvislosti přiznává, že netuší o nic víc než kdokoliv jiný, co přinese Robertem Muellerem vedené vyšetřování potenciálního napojení Ruska na Trumpovu volební kampaň, pochybných finančních vazeb, možného bránění spravedlnosti a dalších podezření okolo prezidenta. Trump se nicméně chová jako někdo, kdo se snaží schovat cosi velkého, ačkoliv zatím nevíme, o co jde, tvrdí laureát Nobelovy ceny.       

Ať už zahraniční vliv hrál, či stále hraje jakoukoliv roli, podle profesora není nutné klást si otázku, zda se moci ve Washingtonu nechopila jakási antiamerická klika - nepřátelská všemu, co USA znamenají, odhodlaná podkopat vše, co ve skutečnosti činí Ameriku velkou. "Chopila: nazývá se Trumpova administrativa," uzavírá rázně odborník.

Související

Projev Donalda Trumpa v Kongresu USA (Washington, 4. března 2025)

Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů

Snaha prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska naráží v americkém Kongresu na nečekaně tvrdý odpor, a to i v řadách jeho vlastní Republikánské strany. Zákonodárci napříč politickým spektrem vyjadřují vážné obavy, že prezidentovy ambice by mohly vést k rozpadu NATO a k bezprecedentnímu narušení vztahů se spojenci. Otázkou zůstává, zda má Kongres reálné páky, jak Trumpovo tažení zastavit.
Evropská unie

Evropská unie pozastavila schvalování klíčové obchodní dohody s USA. Británie hrozí Trumpovi odvetnými cly

Evropská unie se v reakci na hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska rozhodla k razantnímu kroku. Evropský parlament dnes podle BBC pozastavil schvalování klíčové obchodní dohody s USA, která byla v přípravě od loňského července. Bernd Lange, předseda parlamentního výboru pro mezinárodní obchod, na tiskové konferenci prohlásil, že v situaci, kdy USA používají cla jako nástroj politického nátlaku a ohrožují suverenitu členského státu, není jiná možnost než spolupráci přerušit.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 46 minutami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 2 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 2 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy