Trump není pravý Američan, varuje nositel Nobelovy ceny. Co skrývá prezident USA?

NÁZOR - V roce 2008, když americká republikánská politička Sarah Palinová mluvila o "skutečné Americe", myslela tím implicitně bílé obyvatele venkova a menších měst, kteří měli ztělesňovat pravou podstatu národa, připomíná profesor Paul Krugman z prestižní Princetonské univerzity. Laureát Nobelovy ceny za ekonomii v komentáři pro server New York Times tvrdě zaútočil na současného amerického prezidenta kvůli jeho postojům.

Amerika, to je především myšlenka

Palinová byla za své poznámky tvrdě - a podle Krugmana oprávněně - kritizována. "A to nejen proto, že skutečná, skutečná Amerika je multirasová, multikulturní země velkých metropolitních oblastí, stejně jako malých městeček," deklaruje profesor. Za mnohem podstatnější považuje to, že Ameriku činí Amerikou její základní myšlenka, tedy že všichni lidé se rodí rovni a požívají základních lidských práv.

"Odsuňme tu myšlenku a jsme jen velkou verzí nevýznamné autokracie," pokračuje odborník. Vznáší otázku, zda se USA autokracií ve skutečnosti již nestaly, jelikož neochota prezidenta Donalda Trumpa odsoudit vraždící bílé rasisty v Charlottesville konečně potvrzuje to, co je podle Krugmanova názoru stále jasnější: Současný prezident Spojených států není skutečným Američanem.      

Skuteční Američané totiž chápou, že americký národ je postaven na hodnotách, nikoliv na "krvi a půdě" opěvované rasistickými demonstranty, a Američana činí Američanem snaha podle těchto hodnot žít, nikoliv původ či rasa jeho předků, deklaruje laureát Nobelovy ceny. Dodává, že pokud se Američané ve své snaze žít dle daných ideálů neuspějí, což se často děje, alespoň si své selhání uvědomují.

Trump, který začal svůj politický vzestup lživým zpochybňováním rodiště Baracka Obamy, tedy argumentem typu "krev a půda", se však vůbec nezajímá o otevřenost a inkluzivitu, které vždy tvořily klíčové prvky identity amerického národa, píše Krugman. Tvrdí, že skuteční Američané chápou, že jejich národ se zrodil v povstání proti tyranii, a tak cítí instinktivní averzi vůči jakýmkoliv tyranům a demonstrují své sympatie demokratickým režimům, a to i těm, s nimiž USA zrovna vedou spory.

"Stávající muž v Bílém domě se ale netají tím, že preferuje nikoliv společnost demokratických politiků, ale autoritářských vůdců - nejen Vladimira Putina, ale lidí jako turecký Recep Tayyip Erdoğan či Rodrigo Duterte, vražedný filipínský vůdce," kritizuje profesor. Připomíná, že když Trump navštívil Saúdskou Arábii, jeho obchodní tajemník jásal nad absencí nepřátelských demonstrací, byť jejich absenci zajistila represivní povaha tamního režimu.         

Skuteční Američané od veřejných činitelů očekávají, že si povedou s pokornou odpovědností, kterou s sebou nese jejich práce, soudí expert. Dodává, že nemá jít o hlasité chvástaly, kteří si neustále připisují zásluhy za něco, co neudělali - jako když se Trump chválí za vytváření pracovních míst, která vznikají víceméně stejným tempem jako za jeho předchůdce - nebo za to, co se nikdy nestalo - tedy údajně mytické vítězství Trumpa ve veřejném hlasování.   

Trumpova administrativa je nepřátelská klika

Skuteční Američané chápou, že být mocnou veřejnou osobností znamená čelit kritice, pokračuje odborník. Ta podle něj přichází s vysokou pozicí a politik by ji měl tolerovat, byť ji považuje za nespravedlivou. "Zahraniční autokraté mohou zuřit kvůli nelichotivým zprávám, vyhrožovat finančními postihy za publikace, které se jim nelíbí, hovořit o zavírání novinářů. Američtí politici tak znít nemají," zdůrazňuje Krugman.

Konečně, skuteční Američané, kterým se podaří dostat se do vysokých funkcí, vědí, že jsou služebníky lidu a mají své pozice využívat pro veřejné blaho, podotýká ekonom. Připouští, že v praxi se projevuje lidská přirozenost a mnoho veřejných činitelů má ve skutečnosti ze své pozice finančně těží. "Ale vždy jsme chápali, že to je špatně - a obzvláště prezidenti se mají takovým věcem vyhýbat," píše nositel Nobelovy ceny. Dodává, že nyní je v čele USA člověk, který zřetelně využívá svůj úřad k osobnímu obohacení způsoby, které se v praxi rovnají kupování si vlivu ze strany domácích darebáků i zahraničních vlád.      

"Ve zkratce: dnes máme prezidenta, který je skutečně, opravdu, hluboce neamerický, někoho, kdo nesdílí hodnoty a ideály, které činí tuto zemi mimořádnou," nebere si servítky americký profesor. Konstatuje, že Trump se ve skutečnosti natolik odcizil americké myšlence, že ji ani nedokáže předstírat. Je sice obecně známo, že Trump se cítí pohodlně s bílými rasisty, ale i tak je dle Krugmana neuvěřitelné, že je nedokáže ani lehce klepnout přes prsty. Stejně tak se ví, že Putin je chlapíkem podle Trumpových představ, ale i tak považuje odborník za pozoruhodné, když šéf Bílého domu ani nepředstírá pobouření ohledně Putinových zásahů do amerických voleb.

Krugman v té souvislosti přiznává, že netuší o nic víc než kdokoliv jiný, co přinese Robertem Muellerem vedené vyšetřování potenciálního napojení Ruska na Trumpovu volební kampaň, pochybných finančních vazeb, možného bránění spravedlnosti a dalších podezření okolo prezidenta. Trump se nicméně chová jako někdo, kdo se snaží schovat cosi velkého, ačkoliv zatím nevíme, o co jde, tvrdí laureát Nobelovy ceny.       

Ať už zahraniční vliv hrál, či stále hraje jakoukoliv roli, podle profesora není nutné klást si otázku, zda se moci ve Washingtonu nechopila jakási antiamerická klika - nepřátelská všemu, co USA znamenají, odhodlaná podkopat vše, co ve skutečnosti činí Ameriku velkou. "Chopila: nazývá se Trumpova administrativa," uzavírá rázně odborník.

Související

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 15 minutami

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

včera

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

včera

včera

včera

včera

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

včera

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

včera

včera

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

včera

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

včera

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

včera

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

včera

včera

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

včera

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy