Tato žena zachránila přes 100 zvířat. Lidé často opustí své psy, kteří se kvůli hurikánu utopí, říká

Po tom, co viděla předpověď počasí pro oblast Texasu, žena neváhala a začala obvolávat. "Začala jsem s telefonáty a říkala jsem, že mám místnost, tak by bylo fajn zachránit pár životů," sdělila Ingramová stanici CBS News. 

Sama vede záchranné centrum pro zvířata Zeus v New Orleansu. Ingramová tak zažila řádění hurikánu Katrina a svůj "podnik" musela dvakrát evakuovat. Bylo ji tedy jasné, že po cestě hurikánu Harvey je mnoho takových útulků, které bude potřeba evakuovat, a to rychle. 

Do šestého září stihla Ingramová a její tým zachránit přes stovku zvířat, která zoufale potřebovala náhradní přístřešek. 

"Ráda říkám, že když jednou pomůžete vy, někdo potom pomůže vám," vysvětluje. "Byli jsme tady a budeme tady. Vybrali jsme si, že budeme žít v New Orleansu. Zároveň všichni víme, čím jsme si už prošli, víme, co pomůže, když na vás hurikán udeří," dodala. 

Tak rozsáhlé hurikány, jako je Harvey nebo Katrina, můžou pro mnoho zvířat znamenat jistou smrt, někteří domácí mazlíčci jsou zcela opuštěni a nevědí, kam jít. I když psi přežijí řádění bouře ve svém přístřešku, po katastrofě mohou přijít lidé, kteří psa zabijí, například při rabování domů. 

"Není to něco, o čem by lidé mluvili, ale občas se stává i to," říká Ingramová. Proto přijala desítky ohrožených zvířat z Texasu a západní Louisiany.

Žena spoléhala také na pomoc dobrovolníků a dalších lidí, kteří pracují v útulcích po celé zemi. Cílem bylo zachránit co nejvíc zvířat před hurikánem. Většina zvířat, která se jí dostala do péče, jsou nyní v pěstounských rodinách, jiní pokračovali do zařízeních s většími prostory. Někteří už byli přijati zpátky svými majiteli a zbytek zůstane s ní, dokud nenajdou domov.

"Dokud jsou zdraví a nepředstavují riziko pro sebe ani pro nikoho dalšího, můžou zůstat u mě, dokud pro ně nenajdeme pravý domov. Někdy to je týden, někdy jen den... ale může to trvat i roky," vysvětluje Ingramová.

"Jedna z nejhorších věcí, kterou jsem kdy viděla je, když lidé opouštějí své domovy a své psi nechávají uvázané u plotu vzadu na dvorku, často se utopí... Je to živá bytost, utrpěla tak velkou hrůzu spojenou se smrtí utopením." Tím mimo jiné vyvrací kritiku, že by si neměla přivlastňovat tato zvířata. Jiní argumentují, že je přeci třeba zachraňovat zejména lidské životy. 

Ingramová ale nerozlišuje mezi živoucími bytostmi. Těší ji, že se v zemi najde víc takových dobrovolníků, kteří chtějí trpícím zvířatům pomoci.