Potvrzeno: Donald Trump jedná v zájmu Ruska, anebo nebere politiku vážně

Už v začátcích své politické kariéry odmítal Trump veškeré zprávy CIA, FBI a NSA, že Rusko zasahovalo do amerických voleb. Hackerské útoky směřovaly na bývalého prezidenta Barracka Obamu a Demokratickou stranu ve snaze vyvolat v amerických voličích dojem, že se jedná o špatnou volbu. Putin však v Trumpových očích nesehrál žádnou roli v jeho nečekaném zvolení. Ostatně, proč si také přiznávat, že za své zvolení mohu vděčit zásahům nepřátelské velmoci?

Nicméně takový přístup je z hlediska funkce amerického prezidenta nepřijatelný, neboť se jedná o jasný rozpor se zájmy a hodnotami USA, a tudíž existují dvě varianty vysvětlení takového přístupu. Buď je Trump skutečně loutkou v rukou Kremlu, anebo prostě přistupuje k politice jako k televizní show. Obě varianty jsou ale z dlouhodobého hlediska špatné a mohou mít nejen pro USA, ale i celý svět dalekosáhlé následky. 

To, co se odehrálo v Helsinkách, jasně potvrdilo výše zmíněnou tezi o Trumpově nekompetenci vést svůj úřad v souladu s prezidentským slibem, který složil: "Budu svědomitě vykonávat funkci prezidenta Spojených spojených států a budu dle svých nejlepších schopností zachovávat, chránit a bránit Ústavu Spojených států." Američané by tedy měli být ostražití, neboť nyní čelí něčemu, s čímž nikdy v historii neměli zkušenost. V Bílém domě se totiž vystřídalo několik prezidentů, ale žádný z nich nejednal tak viditelně v rozporu se zájmy své země. 

Tím, co Trump prohlásil o svých předchůdcích a o americké zahraniční politice, zasel Republikánům do hlavy jakéhosi brouka. Přestože by se čekalo, že svého prezidenta podpoří, mají nyní republikánští zákonodárci problém, jak se vypořádat s otázkou, zda budou s Trumpem a Putinem, či se CIA, FBI a NSA.

Ještě větší vášně vyvolalo oficiální prohlášení na konferenci s Vladimírem Putinem, kde se Trumpa novináři přímo zeptali, zda věří zprávám a analýzám zpravodajských agentur, které několikrát za sebou potvrdily ruský hackerský útok na prezidentské volby. Trump neváhal okamžitě hodit CIA, FBI a NSA takříkajíc přes palubu. V momentě, kdy se rozhovor stočil na útok na oficiální webovou stránku Hillary Clintonové, změnil téma, aby se vyhnul nepříjemným otázkám, na něž se mu nechtělo odpovídat.

Pro Trumpa je zřejmě prezidentský úřad důležitější, než loajalita americkým zájmům a zpravodajským agenturám, a ostatně pokud mu k funkci pomohlo Rusko, tak proč se proti němu nějakým způsobem vymezovat. Po dalším pokusu nadhodit téma hackerského útoku na americké volby řekl Trump, že nevidí jediný důvod, proč by se Rusko o něco takového pokoušelo. A i kdyby, tak máslo na hlavě mají podle Trumpa nejen Rusko, ale i USA.

Bývalý ředitel CIA John O. Brennan se pak následně nechal slyšet, že nikdy nezažil, aby americký prezident zpochybňoval práci svých vlastních zpravodajských agentur, a aby podezíral, že v pozadí ruského hackerského útoku na volby mohly stát i USA. Podle Brennana se Trump jako malé vzteklé dítě stále snaží zakrýt fakt, že existovaly tajné dohody mezi jeho kampaní a Ruskem, které se snažilo zabránit, aby se do Bílého domu dostala Hillary Clintonová.