Kdo vládne Venezuele? Za Madurem stojí armáda či Kuba, Guaidó má podporu USA i Brazílie

Maduro byl zvolen na druhé funkční období loni, a to za velmi nízké volební účasti a bojkotu opozice. Mnoho latinskoamerických států stejně jako Evropská unie a Spojené státy volby nepovažují za demokratické a Madurovu vládu neuznávají.

Maduro se podruhé oficiálně ujal úřadu letos 10. ledna. Opoziční vůdci i disidenti v exilu dříve vyzvali ozbrojené složky, aby Madura z úřadu odstranily. Prezident to označil za navádění ke státnímu převratu. Venezuela čelí hluboké ekonomické krizi, za poslední roky uteklo podle OSN před bídou a represemi na tři miliony jejích občanů. Podle expertů za krizi může dřívější propad světových cen ropy a také řízená hospodářská politika socialistické vlády.

Venezuelské ozbrojené složky uznávají jako prezidenta země Madura. Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino však podle amerických médií v prosinci loňského roku hrozil demisí, pokud se Maduro nevzdá úřadu. Madurova vláda se drží u moci také díky nejvyššímu soudu, který zneplatňuje zákony vydané parlamentem. Vláda s pomocí tohoto soudu též ustavila vlastní zákonodárné shromáždění, jehož legitimitu ale opozice ani řada zemí regionu neuznávají.

Podporu Madurovi vyjádřily země s levicovými vládami v regionu, což jsou Kuba, Bolívie a také Mexiko, které podle mluvčího nového mexického prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora dál uznává "úřady zvolené v souladu s venezuelskou ústavou".

Rusko považuje kroky, které směřují k tomu, aby byl Maduro sesazen, za nezákonné. Agentura AP uvedla, že se Madura zastali ruští zákonodárci, podle nichž se Washington ve Venezuele snaží rozpoutat další barevnou revoluci.

Za současným venezuelským prezidentem stojí také státní ropná společnost PDVSA, která tvoří většinu exportních příjmů této latinskoamerické země. "Nemáme jiného prezidenta než Madura," prohlásil prezident PDVSA a ministr pro ropný průmysl Manuel Quevedo.

Juan Guaidó (35) je od 5. ledna šéfem parlamentu. Venezuelské Národní shromáždění označilo Madura za nelegitimního prezidenta, což znamená, že by podle ústavy měl prezidentský úřad převzít Guaidó. Parlament také vyzval všechny Venezuelany, včetně vojáků, aby pomohli obnovit v zemi ústavní pořádek. Guaidó se 23. ledna prohlásil úřadujícím prezidentem.

Jako prozatímního šéfa státu uznal předsedu venezuelského parlamentu americký prezident Donald Trump, jehož krok následovala Organizace amerických států (OAS). Ke stejnému kroku Trump vyzval vlády dalších zemí západního světa. Uvedl také, že USA budou "považovat nelegitimní Madurův režim přímo odpovědný za jakékoli ohrožení bezpečnosti venezuelského lidu".

Podle vyjádření českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka bude česká diplomacie k výzvě USA uznat vůdce venezuelské opozice prezidentem své kroky koordinovat v rámci EU. Ministr je pro jednotný unijní postup. Podobně se vyjádřila i Francie.

Venezuelské Národní shromáždění a jejího předsedu podpořil i předseda Evropské rady Donald Tusk. "Doufám, že celá Evropa se sjednotí v podpoře demokratických sil ve Venezuele. Na rozdíl od Madura má parlamentní shromáždění, včetně Juana Guaidóa, demokratický mandát od venezuelských občanů," napsal Tusk na twitteru.

I hope that all of Europe will unite in support of democratic forces in #Venezuela. Unlike Maduro, the parliamentary assembly, including Juan Guaido have a democratic mandate from Venezuelan citizens.

Podporu a uznání prozatímním šéfem státu vůdci venezuelské opozice daly najevo četné latinskoamerické pravicové vlády, jako je Argentina, Brazílie, Guatemala, Chile, Kolumbie, Paraguay, Peru, Kostarika a také severoamerická Kanada.

Nespokojenost se současnou vládou vyjádřili také někteří nižší vojenští důstojníci. Venezuelská vláda v pondělí uvedla, že potlačila vojenskou vzpouru poté, co skupina důstojníků ukradla zbraně a požadovala, aby byl Maduro odstraněn. Několik protestů proti Madurově vládě vypuklo i v chudinských čtvrtích.