Smrtelné opioidy. Američanům se kvůli nim snižuje délka života, na předávkování umírají více než v bouračkách

Předávkování opioidy zabilo v roce 2017 na 70 000 Američanů. To je víc než kolik jich za jeden rok bylo zabilo zbraní, automobilových bouraček či onemocnění HIV.

Americká opioidová krize není historickým milníkem jen v USA, ale i v porovnání s ostatními státy, odhaluje studie Jessicy Hoové, publikovaná v akademickém časopise Population and Development Review. Hoová zkoumala postavení předávkování opioidy v 18 zemích, včetně USA, od roku 1990.

V roce 1990 byla míra předávkování opioidy v USA v normě s ostatními rozvinutými zeměmi. Co se týče smrtí v důsledku předávkování, nejhůř na tom bylo Finsko a Švédsko.

V 90. letech však začali Američané ve velkém užívat opioidy. Bylo to v důsledku rozvinutého marketingu. Farmaceutická firma Purdue přišla s velmi návykovým lékem na bolest jménem OxyContin. Lék, postavený na fázi opia, byl dvakrát silnější než morfin. Purdue tvrdila, že nemá žádné vedlejší účinky. Američané jej skupovali ve velkém.

Poté, co začalo být jasné, že jsou na něm závislí a že jej nesprávně používají, vláda se rozhodla ztížit jeho dostupnost. Jak upozorňuje výzkumná agentura Rand Corporation, jednalo se sice o chvályhodné rozhodnutí, které však mělo nečekané následky. Lidé, kteří si už zvykly na OxyContin, začali hledat jinou podobnou látku.

Obrátili se proto na černý trh. Používání heroinu, do té doby poměrně nízké, vystartovalo nahoru. A s ním i přítomnost žloutenky, která, jak zjistili výzkumníci Rand Corporation, se častěji objevovala v těch zemích, kde byl větší počet lidí užívajících OxyContin.

To byla druhá fáze opioidové krize. Tu třetí odstartovaly drogové kartely, které si všimly díry na trhu. Začali vyrábět vlastní opioidy, z nichž ten nejpopulárnější je fentanyl, který byl stejně účinný jako heroin, ale mnohem levnější.

V důsledku toho měly USA v roce 2015 největší míru smrti předávkováním mezi zeměmi, které Hoová studovala. V porovnání s Finskou a Švédskem byla větší o 60%- V průměru smrt v důsledku předávkování byla 3,5krát větší v USA než v podobných zemích.

Kvůli opioidové krizi a z ní vyplývajících smrtelných následků začaly USA zaostávat za ostatními zeměmi v celkovém věku dožití. Průměrný věk dožití pro muže i ženy v roce 2013 byl o 2,6 roku nižší než v jiných zemích s vysokými příjmy, přičemž předávkování léky se na tomto rozdílu podílelo 12% a 8%, upozorňuje Hoová.

Protože její výzkum byl proveden v roce 2015 a opiodová krize stále zesiluje, číslo bude pravděpodobně ještě horší. Kromě úmrtnosti se krize promítá i do pracovního trhu. Stále větší počet zaměstnavatelů nechce zaměstnávat lidi, kteří neprojdou přísným vyšetřením na závislost na opioidech. Nechtějí nést značné zdravotní a další náklady, které se pojí se závislými lidmi, reportoval list New York Times, a to i navzdory tomu, že závislí pracovníci mají pro ně klíčové pracovní zkušenosti.

Opioidová krize dosáhla v USA takové míry, že prezident Donald Trump v dubnu 2017 kvůli ní vyhlásil stav národní nouze. O rok později, v říjnu 2018, podepsal legislativu, zaměřenou s závislostí na opioidech. S krokem souhlasily obě americké politické strany, což vzhledem jejich obvyklému vzájemnému odporu jen potvrzuje, jak vážná tato krize pro USA je.