USA dotáhnou na Saúdskou Arábii jako největšího vývozce ropy a přeběhnou Rusko, tvrdí IEA. Jaké to bude mít politické důsledky?

USA na čas přestihly Saúdskou Arábii jako největšího vývozce ropy v roce 2015 díky těžbě břidlicové ropy. Masivní nárůst těžby v kombinaci se snahou ropného kartelu OPEC, v jehož čele stojí Saúdská Arábie, udržet se svůj tržní podíl, vedlo k značnému snížen cen ropy, jak nabídka překonávala poptávku. To představovalo za stávající situace pro USA problém, protože jejich těžba břidlicové ropy byla ekonomicky neudržitelná. Server Business Insider však na jistý paradox, že akce OPEC donutili americké producenty břidlicové ropy přijít s efektivnějšími řešení těžby ropy a tím se stát pro kartel těžší konkurencí.

Spojeným státům se sázka na břidlicovou ropu vyplácí. Za minulý rok zvýšily těžbu o 2,2 milionu barelů denně. V současnosti vyváží 3 miliony barelů denně, v případě Saúdské Arábie je to 7 milionu barelů denně. Podle odhadů IEA by USA měly do roku 2024 přidat další čtyři miliony barelů a jejich podíl na celkovém nárůstu kapacit by měl činit 70%. Předhoní tak Rusko, které dnes vyváží 5,2 milionu barelů denně a možná i Saúdskou Arábii. Podle některých odhadů by USA v roce 2024 mohly vyvážet až 9 milionu barelů denně. 

Podle odhadů IEA bude dále posilovat též Irák, stále silnější postavení na ropném trhu si získají též noví hráči typu Brazílie, Norsko či Guyana. Naopak tradičně silné ropné mocnosti Venezuela či Írán ztrácí své postavení v důsledku amerických sankcí, v případě Venezuely je to i v důsledku špatné politické situace v zemi.

Politické otřesy

Tyto změny na ropném trhu mohou výrazně zatřást dosavadním geopolitickým uspořádáním a to zvláště na Blízkém východě. Saúdská Arábie doposud výrazně těží z tzv. petrodolarového systému. Ten vznikl v roce 1974, kdy Saúdská Arábie a jiné regionální ropné mocnosti souhlasily výměnou za vojenskou, politickou a ekonomickou podporu USA akceptovat dolar jako výlučnou měnu ropných obchodů. 

Zvyšující se energetická soběstačnost USA je činí méně závislými na dodávky ropy z Saúdské Arábii – USA jsou největším konzumentem ropy na světě – a tím méně zranitelnými z hlediska potencionálního saúdského využití ropy jako zbraně jak se tomu stalo v roce 1973, kdy ropné království vyhlásilo ropné embargo na ty státy, které podporovaly Izrael v tzv. jomkipurské válce. V souvislosti s prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa o „přísném trestu“ za vraždu saúdského novináře Džamála Chášakdžího se objevili spekulace, že Saúdská Arábie by mohla za případné sankce se pokusit o vyvolání další ropné krize.

Kauza zavražděného novináře vyvolala v USA velké pozdvižení. Američtí politici napříč stranami požadovali potrestání Saúdské Arábie a zastavení vojenských dodávek. Amerických zákonodárcům se nelíbí, že Saúdská Arábie používá peněz získaných z prodeje ropy USA k financování šíření islamistických kazatelů a organizací a poukazují na zjevný rozpor mezi deklarovanými cíly USA jako vrchního podporovatele lidských práv a skutečností, že Saúdská Arábie má v této oblasti jednu z nejhorších pověstí a přesto zůstává hlavním spojencem USA na Blízkém východě.

Čím méně budou USA závislé na ropě ze Saúdské Arábie, tím více budou moci přistoupit k takovým politickým krokům, které budou v rozporu s tím, co chce saúdské království, aniž by se musely bát odvety. Snižující se podíl Saúdské Arábie na světovém ropném trhu pro ni bude představovat obrovskou ekonomickou výzvu, která se může projevit i v menším šíření salafistického islámu v zahraničí. Ambiciózní korunní princ MBS už nyní se pokouší o diverzifikaci saúdské ekonomiky a větší zapojení saúdských žen do pracovního procesu, které by umožnily Saúdské Arábii přečkat pro ni nevýhodné změny na ropném trhu.