Diskuze: Trump chce trvale odebrat finanční pomoc Salvadoru, Guatemale a Hondurasu

Snaha prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska naráží v americkém Kongresu na nečekaně tvrdý odpor, a to i v řadách jeho vlastní Republikánské strany. Zákonodárci napříč politickým spektrem vyjadřují vážné obavy, že prezidentovy ambice by mohly vést k rozpadu NATO a k bezprecedentnímu narušení vztahů se spojenci. Otázkou zůstává, zda má Kongres reálné páky, jak Trumpovo tažení zastavit.

Americký prezident Donald Trump vyvolal na Světovém ekonomickém fóru v Davosu značné pozdvižení svými protichůdnými výroky o schůzce s ukrajinským protějškem. Původně totiž tvrdil, že Volodymyr Zelenskyj se nachází přímo v sále a setkají se ještě dnes. Realita je však jiná; Zelenskyj zůstal v Kyjevě, aby řešil katastrofální stav ukrajinské energetiky po ruských náletech, kvůli kterým miliony lidí mrznou v temnotě.

Vystoupení Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu 2026 se do historie zapíše jako jeden z nejkontroverznějších projevů moderní diplomacie. Kromě radikálních požadavků však jeho řeč obsahovala řadu faktických chyb a zavádějících tvrzení, která okamžitě začali rozebírat analytici i historici. Nejsledovanějším přešlapem se stalo opakované zaměňování Grónska s Islandem.

Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze návrhem, že jeho nově založená „Rada míru“ by v budoucnu mohla nahradit Organizaci spojených národů. Původně měl tento orgán sloužit pouze k dohledu nad rekonstrukcí Pásma Gazy, ale podle návrhu stanov, který získala CNN, jsou ambice rady mnohem širší. Trump kritizoval OSN s tím, že organizace nikdy nenaplnila svůj potenciál a nebyla schopna vyřešit konflikty, které on sám urovnal bez její pomoci.

Americký prezident Donald Trump se ve svém dnešním vystoupení na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ostře vymezil proti americké angažovanosti v konfliktu na Ukrajině. Během svého projevu, který byl jinak protkán tématy ekonomické síly a snahy o získání Grónska, věnoval Ukrajině jen několik chladných vět. Podle jeho slov se tato válka Spojených států v zásadě netýká.

Americký prezident Donald Trump ve svém dnešním vystoupení v Davosu otevřeně vyzval k okamžitému zahájení jednání o koupi Grónska. Přestože dánská vláda tento záměr opakovaně odmítla, Trump v sále Světového ekonomického fóra prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou mocností schopnou tento „obrovský kus ledu“ efektivně chránit a rozvíjet. Podle něj jde o strategickou nezbytnost pro národní i mezinárodní bezpečnost v době rostoucího napětí.

Americký prezident Donald Trump dnes vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Přestože jeho přílet provázely komplikace – prezidentský speciál Air Force One se musel krátce po startu vrátit kvůli „menší závadě na elektroinstalaci“ – Trump dorazil do švýcarského letoviska včas. Na pódium vstoupil za potlesku zaplněného sálu a svůj projev zahájil slovy, že přichází s „fenomenálními zprávami“ z Ameriky.

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Stoupající nároky na bezpečnost, energetickou úsporu i vzhled bydlení mění způsoby, jakými Češi rekonstruují nebo staví své domovy. Výrazně se to projevuje i u tak zdánlivě samozřejmé části domu, jakou jsou vchodové dveře. Už dávno neplatí, že mají pouze chránit vstup – stále více lidí si uvědomuje, že kvalitní vchodové dveře do rodinného domu ovlivňují i komfort, spotřebu energií, a dokonce i tržní hodnotu nemovitosti.

V Davosu a Oslu dnes zazněly klíčové hlasy, které se snaží udržet jednotu Severoatlantické aliance uprostřed hluboké krize vyvolané americkými nároky na Grónsko. Zatímco diplomatické napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi eskaluje, bezpečnostní představitelé varují, že vnitřní spory nesmí zastínit hrozbu, kterou pro Západ stále představuje Rusko.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu oznámil, že se Izrael oficiálně připojí k nově vznikající „Radě míru“, kterou z iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ustavuje Bílý dům. Přestože Netanjahuův úřad ještě nedávno složení výkonného výboru této organizace ostře kritizoval, nakonec převážil zájem na úzké spolupráci s Washingtonem při poválečné správě Pásma Gazy.

Evropská unie se v reakci na hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska rozhodla k razantnímu kroku. Evropský parlament dnes podle BBC pozastavil schvalování klíčové obchodní dohody s USA, která byla v přípravě od loňského července. Bernd Lange, předseda parlamentního výboru pro mezinárodní obchod, na tiskové konferenci prohlásil, že v situaci, kdy USA používají cla jako nástroj politického nátlaku a ohrožují suverenitu členského státu, není jiná možnost než spolupráci přerušit.

Evropská unie se ocitla na historickém rozcestí, kde stará spojenectví přestávají platit a bezpečnostní záruky se rozplývají v arktické mlze. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém úterním projevu k Evropskému parlamentu ve Štrasburku varovala, že Evropa musí urychlit svůj tlak na nezávislost. Intenzivní snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa ovládnout Grónsko totiž zpochybnila transatlantickou alianci, kterou Evropané po desetiletí považovali za samozřejmost.

Téměř 400 milionářů a miliardářů z 24 zemí světa adresovalo světovým lídrům v Davosu otevřený dopis, v němž požadují vyšší zdanění superbohatých. Podle signatářů, mezi nimiž nechybí herec Mark Ruffalo, hudebník Brian Eno či dědička impéria Disney Abigail Disneyová, dosáhla majetková nerovnost bodu, kdy ohrožuje samotné základy demokracie. Extrémní bohatství podle nich umožňuje úzké skupině lidí kupovat si politický vliv a ovládat vládní rozhodování.

Americký ministr financí Scott Bessent, který již dorazil do švýcarského Davosu, vyslal evropským lídrům jasný vzkaz: mají se „posadit a počkat“, až prezident Donald Trump dorazí a osobně předloží své argumenty. Bessent se tak pokusil uklidnit rozjitřenou atmosféru před očekávaným příletem šéfa Bílého domu, jehož cesta se kvůli technické závadě na letadle Air Force One zpozdila přibližně o tři hodiny.

Donald Trump se netají svou ambicí „získat“ Grónsko, a to bez ohledu na to, jaké škody by tento krok mohl napáchat v rámci NATO nebo amerických spojenectví v Evropě. Zatímco Bílý dům dosud nepředstavil konkrétní právní cestu k této akvizici, prezident nevyloučil ani vojenské řešení. To by však v moderních dějinách představovalo bezprecedentní útok na suverenitu spojeneckého území, který by čelil masivnímu domácímu i mezinárodnímu odporu.

Donald Trump vyráží na Světové ekonomické fórum do Davosu, kde hodlá s předními světovými lídry řešit svou kontroverzní vizi ohledně Grónska. Prezident Spojených států prohlásil, že má v plánu celou řadu schůzek zaměřených právě na toto území. Jeho cesta však nezačala úplně hladce, protože start provázely nečekané technické komplikace.

Meteorologové už mají první představu o počasí v příštím týdnu. Výrazná změna se neočekává. Přes den bude kolem nuly, v noci má mrznout. Vyloučeno není ani sněžení. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Protidrogová policie se den po propuštění Karlose Vémoly z vazby na kauci rozhodla odhalit, o co přesně v ostře sledované kauze jde. Některým obviněným v případu hrozí až 18 let za mřížemi.