Do útoku na Írán zbývalo deset minut. Zemřelo by 150 lidí, hájí Trump odvolání akce

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

21. června 2019 16:25, Aktualizováno 21. června 2019 20:01

Donald Trump, 45. prezident USA
Donald Trump, 45. prezident USA Foto: ABC News

Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek zastavil útok proti Íránu, protože by šlo o reakci neúměrnou závažnosti sestřelení nepilotovaného dronu. Napsal to dnes na twitteru. Podle listu The New York Times se USA chystaly zasáhnout několik cílů v Íránu v odplatě za to, že íránské revoluční gardy tento týden sestřelily americký bezpilotní stroj.

NBC také v souvislosti s rozhovorem uvedla, že Trump je ochoten jednat s íránským duchovním vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím, případně s prezidentem Hasanem Rúháním. Žádné předběžné podmínky si šéf Bílého domu neklade, řekl ale, že jakákoli případná dohoda s Teheránem musí zahrnovat i íránské balistické střely.

O připravované a nakonec odvolané odvetě Trump na twitteru napsal, že útok odvolal deset minut před zahájením. "Byli jsme připraveni k odvetě ve třech různých směrech, když jsem se dotázal, kolik lidí zemře," napsal Trump. "Bude to 150 lidí, zněla odpověď generála. Deset minut před úderem jsem to zastavil, protože by to bylo neúměrné oproti sestřelení nepilotovaného dronu," uvedl prezident. Zároveň zdůraznil, že USA měly nabito a odjištěno.

....On Monday they shot down an unmanned drone flying in International Waters. We were cocked & loaded to retaliate last night on 3 different sights when I asked, how many will die. 150 people, sir, was the answer from a General. 10 minutes before the strike I stopped it, not....

— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 21. června 2019

Stejně se vyjádřil Trump i v rozhovoru s NBC News, kdy zopakoval nerovnost takové odvety. "Nelíbilo se mi to. Nemyslím si, že by to bylo vyvážené," uvedl k odhadovanému počtu 150 íránských obětí.

Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová je ráda, že Trump úder odvolal, neboť takový úder by byl kvůli počtu obětí velmi provokativní. Zároveň zopakovala svůj dřívější požadavek, aby Trump požádal Kongres o souhlas před jakoukoli vojenskou akcí proti Teheránu. Uvedla také, že o chystaném úderu nebyla předem informována.

Pokud jde o Írán, Trump nehodlá spěchat. "Naše armáda prošla obnovou, je nová a připravená vyrazit. Je zdaleka nejlepší na světě. Sankce fungují a v noci na dnešek přibyly další. Írán nebude moci NIKDY vlastnit jaderné zbraně, proti USA ani proti ostatnímu světu," konstatoval prezident.

Trump ve vzkazu na twitteru obvinil svého předchůdce Baracka Obamu, že s Íránem dojednal "zoufalou a strašlivou" smlouvu. "Uvolnil jim cestu k jaderným zbraním, a to brzy. Místo aby poděkoval, Írán křičel Smrt Americe," napsal šéf Bílého domu.

Mezinárodní jadernou smlouvu s Íránem uzavřely před čtyřmi lety kromě USA Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko. Írán se v dokumentu zavázal pozastavit svůj jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Loni v květnu Trump oznámil, že USA od dohody odstupují.

před 5 minutami

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

Více souvisejících

Donald Trump ,  Írán ,  USA (Spojené státy americké) ,  Prezident USA

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 56 minutami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 1 hodinou

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 4 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět

Obyvatelé venezuelského hlavního města Caracasu popsali momenty hrůzy a destrukce, které provázely ničivé otřesy země. Lidé v panice utíkali z kymácejících se budov a následně strávili dlouhé hodiny venku na prostranstvích, přičemž mnozí z nich našli útočiště ve školách přeměněných na nouzová centra. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy