Zapomenuté výročí: Zlatá horečka vypukla před 165 lety

Na rozdíl od Inků, Mayů či Aztéků nemělo u indiánů Severní Ameriky zlato v předkolumbovských časech zřejmě žádnou zvláštní hodnotu. Univerzálnímu platidlu se svojí funkcí v některých severoamerických kulturách blížily jiné komodity, například určitý typ mušlí.

Zatímco v Jižní Americe znamenalo tedy největší „zlatou horečku" vydrancování říše Inků, v Severní Americe měla úplně jiný charakter.

Největší zlaté "šílenství" ale vyvolal nález zlata v Kalifornii před 165 lety, 24. ledna 1848. Do roku 1855 do Kalifornie přicestovalo v souvislosti s objevem zlata podle odhadů až 300.000 osob a počet neindiánských obyvatel Kalifornie se zvýšil ze 14.000 v roce 1848 na 223.000 v roce 1852.

Zlatá žíla dlouhá 120 mil podstatně urychlila kolonizaci Ameriky a stála u zrodu moderních a úspěšných dějin "zlatého státu", jak je Kalifornie hlavně díky zlaté horečce přezdívána. Hlavní část kalifornské horečky skončila v roce 1851. 

Slavná zlatá horečka na Aljašce vypukla až půl století po Kalifornii. Zbohatnout se zde podařilo opravdu jen málokomu. V roce 1898 zde našli zlatokopové 15 tun zlata v hodnotě 10 milionů dolarů, v blízkém Dawson City ovšem v barech a saloonech utratili 60 milionů dolarů; i to ukazuje, kdo na celém boomu zřejmě profitoval nejvíc. Celkem zde bylo během zlaté horečky získáno asi 75 tun zlata.

Od roku 1901 vystřídaly individuální prospektory důlní společnosti. Několik zlatokopů zde ovšem na vlastní pěst pracuje dodnes a v roce 1998 se zde dokonce uskutečnilo mistrovství světa v rýžování zlata, jehož se zúčastnily stovky lidí.