Manning si za zradu odsedí 35 let, žaloba chtěla 60. Co soudkyni obměkčilo?

Výše trestu je tak skoro o polovinu nižší, než v pondělí žádala vojenská prokuratura. Když prokurátor Joe Morrow navrhoval pro obžalovaného 60 let vězení, vyzval soudkyni Denise Lindovou, aby poslala "jasný vzkaz každému vojákovi, který by uvažoval o krádeži utajovaných informací", a chtěl by tak zopakovat čin 25letého Manninga.

Součástí Manningova trestu je i propuštění "beze cti" z americké armády a propadnutí části jeho platu.

Odsouzený stráví ve vězení minimálně 20 let, protože mu může být za dobré chování odpuštěna až třetina trestu. Navíc se do výkonu trestu započítává doba strávená ve vazbě během vyšetřování případu, tedy 3,5 roku. Soud zároveň odsouzenému odpustil 112 dní vězení za to, že byl nejprve držen ve vazbě v přehnaně přísných podmínkách: podle obhájců byl třeba zamčen v cele 23 hodin v kuse a byl nucen několik nocí spát nahý.

Manning před necelým týdnem před soudem vyjádřil lítost za své činy a omluvil se, že jimi poškodil Spojené státy. Dodal, že si byl vědom toho, co dělá, avšak v té době si nemyslel, že předáním informací serveru WikiLeaks způsobí nějaké škody.

Vojenský soud Manninga shledal vinným, že serveru WikiLeaks poskytl v letech 2009 a 2010 přes 700.000 utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí a Pentagonu. Voják byl obžalován z dvacítky trestných činů, za které mu hrozilo až 90 let vězení. Manning ale unikl obvinění z napomáhání nepříteli, a vyhnul se tím doživotí bez možnosti předčasného propuštění.

S nepořízenou od soudu odešel například náměstek ministra zahraničí Patrick Kennedy, který tvrdil, že Manningovy informace na serveru WikiLeaks i nyní, dva roky po zveřejnění, americkou diplomacii poškozují. Lindová odmítla i svědectví Kennedyho kolegy Michaela Kozaka, podle něhož po Manningově "zradě" jsou někteří cizinci, včetně ochránců lidských práv, při styku s americkými diplomaty opatrnější.

Obhajoba kladla důraz na nevyzrálou osobnost vojáka, který prý měl v tvrdých válečných podmínkách problémy s vlastní identitou, neměl zlé úmysly a vyzrazením dat serveru WikiLeaks podlehl klamu o vlastní roli spasitele.

„Doufáme a modlíme se, aby zvítězila spravedlnost," řekl včera jeden z demonstrantů za propuštění Bradleyho Manninga před základnou Fort Mead u Washingtonu. Ale takových Američanů je menšina, píše rozhlas.cz.

Podle průzkumu agentury Rasmussen si dvě třetiny dotázaných myslí, že Manning a server WikiLeaks zveřejněním stovek tisíc vojenských hlášení a diplomatických depeší Ameriku ohrozili. 52 procent Američanů pak Manninga považuje přímo za zrádce.