Neštěstí v Bronxu: Vlak se řítil třikrát rychleji, strojvůdce usnul. VIDEO

New York - Strojvůdce vlaku, po jehož nedělním vykolejení v New Yorku zemřeli čtyři lidé, prý před nehodou přemohla dřímota. Podle agentury AP to v úterý řekl šéf odborového svazu strojvůdců Anthony Bottalico. Na jak dlouhou dobu při řízení usnul, není podle Bottalica jasné. Krevní zkouška podle agentury Reuters vyloučila, že by byl muž pod vlivem alkoholu.

Strojvůdce William Rockefeller (46) jel s vlakem rychlostí 132 kilometrů za hodinu, skoro třikrát rychleji, než je povoleno v místě nehody. Čtyři cestující zemřeli, 60 lidí se při nehodě zranilo.

Bottalico, který s Rockefellerem po nehodě mluvil, řekl, že "v podstatě zadříml" a že prožil "obdobnou věc jakou zažíváme, když řídíme auto...mikrospánek nebo co to může být".

Vyšetřovatelé pracující na případu předtím uvedli, že strojvůdce těsně před nehodou ztratil koncentraci a cítil se jako omámený. Zda usnul, odmítli potvrdit. Vyšetřovatelé však zdůraznili, že šetření příčiny nehody potrvá týdny, možná měsíce.

Přestože železnice v USA v době svého vzniku – v polovině 19. století – měly mnoho společného s těmi evropskými, postupem času se vyvinuly v dosti odlišný systém. Dá se říci, že minimální zásahy ze strany státu, snaha o minimalizaci vlastních nákladů a orientace na nákladní dopravu vedly ke vzniku jednoho z nejefektivnějších a nejvýkonnějších dopravních systémů, jaké vůbec v současnosti ve světě existují. Proto nebude od věci si připomenout některá základní fakta o historii železnic ve Spojených státech.

V USA jsou počátky budování železnic spjaty prakticky výhradně se soukromými investory. V období, kdy železnice měla takřka monopolní postavení na přepravním trhu osobní dopravy, se vyvinul poměrně značný systém regulací, upravujících třeba tarify a rozsah služeb. Nicméně od 30. let se postupně začíná zvyšovat konkurence ostatních druhů dopravy, především silniční. Dokončení základní sítě dálnic, vlastnictví automobilů a zavedení prvních proudových letadel do komerční osobní dopravy v 50. letech znamenalo rychlý úpadek zájmu o železniční osobní dopravu. Tomu nezabránily ani státní dotace do osobní železniční dopravy, píše k-report.cz.

Nejtěžší období pro železnici pak přišlo začátkem 70. let. Železniční společnosti byly nuceny provozovat vysoce ztrátové spoje i tratě a zisky z nákladní dopravy nestačily pokrývat tyto ztráty. Mnoho společností se ocitlo na pokraji bankrotu. Prvním krokem k ozdravení železniční dopravy proto bylo vytvoření samostatné společnosti pro osobní dopravu – Amtrak vznikl v roce 1971 jako běžná obchodní společnost ve vlastnictví státu, když první krok učinil tehdejší prezident Richard Nixon, který 30. října 1970 podepsal zákon Rail Passenger Service Act, na jehož základě Amtrak vzniknul.

Související

Vlakové neštěstí v Řecku. Desítky mrtvých a zraněných (1. března 2023).

Mimořádná zpráva Neštěstí v Řecku: Čelní srážka dvou vlaků. Desítky mrtvých a raněných

Nejméně 38 obětí a více než sedm desítek zraněných si vyžádala srážka osobního vlaku s 350 lidmi na palubě a nákladního vlaku, která se stala v úterý pozdě večer u řeckého města Larisa. České ministerstvo zahraničí uvedlo, že nemá informace, že by mezi oběťmi či zraněnými byli čeští občané. Jde o nejtragičtější železniční nehodu v Řecku za několik desetiletí.

Více souvisejících

Vlaková neštěstí USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

před 7 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

před 9 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

před 9 hodinami

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

před 10 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

před 13 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

před 13 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 15 hodinami

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy