Světové mocnosti se shodly na návrhu sankcí pro Írán

O dalších restriktivních opatřeních pro islámskou republiku jednalo pět stálých členů Rady bezpečnosti – Británie, Čína, Francie, Rusko a Spojené státy – a Německo.

Clintonová v úterý před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu oznámila, že návrh sankcí nyní putuje ke všem patnácti členům rady – nejmocnějšího orgánu OSN, který má pravomoc sankce na Írán uvalit. Ocenila, že shody bylo dosaženo i za spolupráce Číny a Ruska, které se k sankcím stavěly spíše zdrženlivě.

Z postupu globálních velmocí lze usuzovat, že je mezinárodní společenství íránským jaderným programem stále výrazně znepokojeno, připomíná agentura Reuters. Nepomohla ani dohoda, kterou v pondělí za účasti brazilské strany uzavřely Írán a Turecko. Podle ní Teherán pošle 1 200 kilogramů nízce obohaceného uranu do Turecka výměnou za palivové tyče pro svůj výzkumný reaktor v Teheránu.

Francie se již vyjádřila v tom smyslu, že dohoda nezabrání Teheránu jiný uran, který by mohli íránští vědci použít k výrobě jaderných zbraní, dále na svém území obohacovat. Podle USA a Británie musí příprava rezoluce o sankcích pokračovat, neboť Írán je kvůli jeho nevyjasněné jaderné činnosti navzdory ústupku v podobě smlouvy s Tureckem stále zdrojem znepokojení.

Íránci v pondělí varovali, že pokud Turecko nebude schopné jaderné palivo dodat, bude muset veškerý dodaný uran vrátit zpět. O den později turecký premiér Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že pokud islámská země nesplní všechny podmínky dohody a nedodá Turecku uran do jednoho měsíce, zůstane na mezinárodní politické scéně osamocen.

Rada bezpečnosti OSN uvalila sankce na islámskou zemi kvůli jejímu jadernému programu poprvé před čtyřmi lety. Rozšířila je po roce a po dvou. Členské státy OSN na jejich základě nemohou Íránu prodávat ani dodávat žádný materiál pro jaderné aktivity.

Evropská unie v roce 2007 zmrazila aktiva největší íránské banky a vyhlásila zákaz vstupu pro íránské jaderné a raketové experty.

USA poprvé sankce na Írán uvalily v roce 1979 po obsazení amerického velvyslanectví v Teheránu íránskými revolucionáři. V roce 1995 Washington rozšířil toto opatření na kompletní hospodářské embargo.