V USA mohlo být ještě hůř. Studie ukázala, kdo sehrál klíčovou roli při epidemii

Průzkum, který na základě dat mobilních telefonů vyhodnocoval chování lidí před vyhlášením celostátních karantén, tedy v období od 1. ledna do 20. dubna, byl zveřejněn v odborném časopisu The Lancet: Infectious Diseases. Informoval o něm americký televizní kanál CNN.

Jeho závěry jsou takové, že lidé, kteří se před úředním vyhlášením plošné karantény sami dobrovolně izolovali, tedy nevycházeli ze svých domovů vyjma nezbytných nákupů potravin a léků, přispěli výraznému zpomalení šíření nákazy novým typem koronaviru, a tím pádem i záchraně lidských životů. 

Do čtyř měsíců od výskytu prvního případu v USA se infekce rozšířila do všech států a více než 90 % okresů. Studie dále také shledala, že přijatá restriktivní opatření byla na federální úrovni vyhlášená příliš pozdě, pokud vůbec. Na samém začátku tedy šlo primárně o osobní odpovědnost lidí, posléze jednotlivých guvernérů, a teprve pak přišel na řadu Washington, D.C. Ten si ale nad celou věcí v podstatě umyl ruce. 

Nicméně epidemiologická situace by v nejvíce zasažených Spojených státech, kde se nákaza tak jako tak začíná vymykat kontrole, možná byla ještě dvakrát tak horší, kdyby nebylo lidí, kteří se už šest až dvacet devět dní sami dobrovolně izolovali, aniž by je k tomu kdokoliv nutil. 

Autorka studie Lauren Gardnerová, docentka Katedry stavebnictví a systémového inženýrství na Johns Hopkins Whiting School, potvrdila, že díky získaným datům z mobilních telefonů lze konstatovat, že dobrovolná karanténa skutečně přispěla k výraznému zpomalení šíření nákazy v 21 amerických okresech.

"Ano, je to jeden z nejlepších ukazatelů pohybu lidí, kteří mívají mobilní telefony zpravidla neustále při sobě," odpověděl ekonom Interdisciplinary Research Centre University Cambridge Flavio Toxvaerd na otázku, zda lze skutečně na základě telefonních dat vyhodnocovat chování lidí. "Kromě toho jsme se zaměřili také na kreditní karty, jejich aktivita odpovídala získaným datům z mobilních telefonů," podotkl.

Průzkum potvrdil, že od konce ledna do poloviny dubna lidé omezili své každodenní aktivity v následující míře: v New York City šlo o 35 % a v okrese Houston's Harris dokonce o 63 %. Účinek se dostavil v časovém rozmezí 9 až 12 dnů, což by také odpovídalo i inkubační době, která činí 5 až 14 dní. Během ní je nakažená osoba infekční, ale bezpříznaková.

Tým Gardnerové ukázal, že existuje kauzalita mezi sociálním distancováním a snížením míry přenosu infekce, čímž se potvrzuje vysoká rizikovost návratu k normálnímu životu. Jaké bude mít faktické následky, by se navíc mělo projevit v řádu tří týdnů. "Informace, které jsme získali, jsou klíčové. Nemůžete adekvátně reagovat na změny v riziku nákazy, pokud nejste dobře obeznámeni, jaká skutečně jsou," řekl ekonom.

"Jsou mezi námi bohužel i jedinci, kteří se nad takováto zjištění budou cítit povznesení. U těch pak bude nutné některá omezení jako například dodržování povinných rozestupů a omezení vycházení vymáhat buď restriktivně prostřednictvím pokut, anebo se je snažit motivovat pomocí různých pobídek," dovysvětlil.

Studie každopádně nerozlišovala mezi aktivitami s vysokým rizikem, jako je například nákup potravin, a nízkým rizikem, jako je například procházka v parku. Vzhledem k tomu, že jediné, co sledovala, byly mobilní telefony a kreditní karty, nemohla vědět, koho přesně sleduje, tedy zda starší osoby, duševně nemocné a obyvatele vyloučených lokalit, kde se sociální distancování hůře dodržuje.

"Neprojevili-li by jednotlivci smysl pro zodpovědnost a nezměnili svůj dosavadní styl života, včetně omezení svých sociálních kontaktů a dodržování bezpečných rozestupů, ještě před jeho plošným nařízením, možná bychom na tom byli ještě hůř než jsme. Covid-19 by se rozšířil v takovém měřítku, že bychom nakažené a zemřelé možná ani nestihli spočítat. Žádnému z Američanů nebrání přispět svým chováním zpomalení šíření nemoci bez ohledu na to, zda je to povinné," řekla docentka.