Bidenovy problémy s Afghánistánem nekončí, upozorňuje tisk

Spolu s tím, jak poslední americké letouny přeletěly pohoří Hindúkuš, americký prezident Joe Biden splnil předvolební slib ukončit nejdelší válku Spojených států. Válku, kterou USA nemohly vyhrát, píše agentura AP.

S koncem bojů doprovázených chaotickou, krvavou evakuací, po které v Afghánistánu zůstaly stovky amerických občanů a tisíce Afghánců, jež Američanům pomáhali ve válečném úsilí, se prezident viditelně stáhl do ústraní. Nechal na předních armádních velitelích a ministru zahraničí, aby Američanům pověděli o posledních chvílích konfliktu, který skončil výraznou americkou porážkou.

Biden zveřejnil písemné prohlášení, ve kterém pochválil americké vojáky dohlížející na leteckou přepravu více než 120.000 Afghánců, amerických občanů a spojenců, a to za jejich "bezkonkurenční odvahu, profesionalitu a odhodlání". Prezident ubezpečil, že dnes toho řekne víc.

"Nyní naše dvacetiletá vojenská přítomnost v Afghánistánu skončila," napsal Biden v prohlášení. Zdrženlivá reakce naráží na tvrdou realitu: Válka je možná u konce, ale Bidenovy problémy s Afghánistánem pokračují.

Před prezidentem jsou znepokojivé výzvy pramenící ze spěšného konce války. Na řešení mimo jiné čeká, jak ze země dostat až na 200 Američanů a tisíce Afghánců a jak zajistit přesídlení desítek tisíc uprchlíků, kteří zemi včas opustili. Biden také bude muset čelit Kongresu, který chce podrobně přezkoumat, jak je možné, že jeho administrativu i přes stále naléhavější varování rychlý pád afghánské vlády zaskočil.

Nový začátek v Afghánistánu je zásadním zahraničněpolitickým cílem Bidena, který opakovaně argumentoval ve prospěch soustředění amerického zájmu na narůstající výzvy, které představují Čína a Rusko - a pro odklon amerického protiteroristického zájmu do oblastí s palčivějšími hrozbami.

Ve snaze ukončit válku a změnit americké priority ale Biden možná podkopal ústřední bod své kampaně před loňskými prezidentskými volbami - slib, že jeho zvolení přinese období větší empatie a spolupráce se spojenci v rámci americké zahraniční politiky oproti jeho předchůdci v prezidentském úřadu Donaldu Trumpovi, který volil přístup "Amerika na prvním místě".

Někdo, kdo si jméno vybudoval na empatickém vedení, se zdá být až bezcitný v cestě za svým cílem ukončit válku, uvádí odborník na americkou vládu Jason Lyall z americké Darthmouthovy univerzity.

Bidenovo odhodlání dodržet termín 31. srpna překvapilo spojence včetně Británie, Francie a Německa, které se s obtížemi snažily evakuovat své občany a afghánské spolupracovníky. Armin Laschet, hlavní konzervativní favorit souboje o křeslo německého kancléře po stávající držitelce úřadu Angele Merkelové, to označil za "největší debakl, který Severoatlantická aliance od svého vzniku utrpěla".

Na domácí půdě republikánští zákonodárci volají po vyšetřování toho, jak Bidenova administrativa zvládla evakuaci. Prošetřit, co přesně se v posledních a osudových měsících okupace nepodařilo, chtějí i demokraté.

Biden obvinil Trumpa, že mu svázal ruce. Současný státník opakovaně lidem připomínal, že zdědil dohodu republikánské administrativy s radikálním hnutím Tálibán ohledně stažení amerických jednotek do května tohoto roku. Nedodržení této dohody by podle Bidena americké vojáky, kteří od února 2020 až do minulého týdne neměli v bojích ztráty na životech, vydalo opět na pospas povstalcům.

Biden v roce 2009, kdy byl viceprezidentem za vlády prezidenta Baracka Obamy, odmítl podpořit nasazení dalších vojáků v Afghánistánu, což ho v rámci tehdejší administrativy postavilo na stranu poražených. V posledních týdnech poradcům říkal, že jeho postoj proti rozšíření amerického zapojení je pro něj jedním z momentů, na které je ve svém životě nejvíc hrdý.

Tendence vidět věci černobíle však prezidentovi příliš nenahrává.

V červenci Biden odmítl obavy, že je nevyhnutelné, že Tálibán nad Afghánistánem znovu převezme moc. O týdny později hnutí svrhlo afghánskou vládu.

Při rozhovoru z 18. srpna pro americkou stanici ABC News Biden řekl, že americkým vojenským cílem v Afghánistánu je evakuovat "všechny", včetně amerických a afghánských spojenců a jejich rodin. Zavázal se, že americké síly zůstanou, dokud tuto misi nesplní. Americký ministr zahraničí Antony Blinken však v pondělí uvedl, že existuje "malý počet Američanů, méně než 200, pravděpodobně spíš ke stovce, kteří zůstali v Afghánistánu a stále chtějí odejít".

Rychlá vojenská evakuace nyní ustupuje méně jasné diplomatické operaci, která má Tálibán donutit, aby Spojeným státům a jejich spojencům umožnil mírumilovně odejít za pomocí jiných prostředků. Biden věří, že má nad Tálibánem, bývalým nepřítelem USA, se kterým nyní udržuje partnerství z rozumu, určitou moc. Ta pramení z toho, že se Afghánistán potýká s ekonomickou krizí kvůli zastavení většiny zahraniční pomoci. Ale američtí velitelé varují, že situace v Afghánistánu může být v následujících týdnech a měsících ještě více chaotická.

Související

Joe Biden

Biden děkuje za vlnu solidarity: Rakovina se dotýká každého z nás, prohlásil

Bývalý americký prezident Joe Biden v pondělí poděkoval za vlnu podpory, která se na něj a jeho rodinu snesla poté, co v neděli oznámil svou diagnózu agresivní formy rakoviny prostaty s metastázami do kostí. Podle jeho slov se rakovina dotýká každého z nás a v takových chvílích je nejdůležitější držet se naděje a vzájemné solidarity.

Více souvisejících

Joe Biden Americká armáda (U.S. ARMY) Afghanistán Tálibán

Aktuálně se děje

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

včera

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

včera

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

včera

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

včera

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

včera

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

včera

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy