Epidemie koronaviru může v listopadu změnit podobu prezidentských voleb v USA, píší dnes americká média. Už proces primárních voleb, z nichž má vzejít demokratický protikandidát Donalda Trumpa, nákaza výrazně ovlivnila. Mnohé státy primárky a volební shromáždění odložily, jiné využívají hlasování poštou. Právě to by chtěli mnozí zavést po celé zemi v listopadových volbách, uvedla televize ABC.
Demokraté hlasování poštou podporují, republikáni jsou spíše proti, píše agentura AP. První kolo demokraté prohráli, když se jim nepodařilo do prováděcího zákona k prezidentským volbám prosadit sumu dvou miliard dolarů potřebnou ke všeobecnému zavedení poštovního hlasování. Místo toho prošla částka 400 milionů s tím, že jednotlivé státy se o formě hlasování mohou rozhodnout samy.
Hlasování poštou by v některých státech USA znamenalo radikální reformu celé volební procedury a velké investice. Služeb pošty sice v té či oné formě využívají všechny státy Unie, jen šest států na západě země ale povoluje odevzdání hlasu poštou ve všech volebních okrscích. Sedmnáct států umožňuje hlasování poštou pouze s výslovným povolením volební komise, v Alabamě musejí například žadatelé odesílat podrobnou žádost.
Podle průzkumu společnosti Pew Research Center by dvě třetiny Američanů možnost hlasovat poštou uvítaly, protože v době epidemie se voliči obávají nákazy ve volebních střediscích. Podle demokratů by hlasování poštou prospělo starším a nemocným lidem, ale i příslušníkům menšin. Republikáni takovou praxi neodmítají, ale jsou obezřetní a obávají se volebních podvodů. Prezident Donald Trump nedávno v rozhovoru pro televizi Fox News řekl, že "kdybychom někdy souhlasili s návrhy demokratů, žádný republikánský kandidát by zvolen nebyl".
Podle demokratky Nancy Pelosiové, předsedkyně Sněmovny reprezentantů, je smutné, že prezident nevěří vlastní straně. "Realita je taková, že s poštovním hlasováním by bylo více odevzdaných hlasů," řekla televizi MSNBC. Někteří experti podle televize ABC soudí, že tato praxe by dokonce přinesla víc hlasů republikánům.
Související
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
USA (Spojené státy americké) , Volby USA
Aktuálně se děje
před 17 minutami
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
před 44 minutami
Začalo předávání filmových cen Český lev
před 2 hodinami
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
před 3 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
před 4 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 4 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 6 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 7 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 8 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 10 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 11 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 12 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 14 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Zdroj: Libor Novák