Konec pandemie na obzoru? Politolog naznačil, jak vyřešit nejpalčivější problém

NÁZOR - Všichni vidíme obrysy post-pandemického světa, uvádí optimisticky Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Komentátor a politolog z think tanku Berggruen Institute poukazuje, že akceleruje vakcinace ve Spojených státech či Velké Británii, zatímco Izrael nebo Spojené arabské emiráty se řítí k dosažení kolektivní imunity, tudíž je snadné domnívat se, že návrat do normálu je na obzoru.

Jsme v tom spolu

"Zdá se, že jediná otázka zní: Jak dlouho to potrvá?" píše Zakaria. Varuje ovšem, že se možná upínáme k falešnému úsvitu, jelikož navzdory úžasnému progresu, kterého dosáhly vakcíny, současná trajektorie garantuje, že ve skutečnosti koronavirus nikdy neporazíme.

Koronavirus přežije, bude mutovat a šířit se světem, obává se politolog. Varuje, že i za dlouhé roky můžou jednotlivé země čelit novým vlnám a těžkému rozhodnutí, zda vyhlásit další lockdown, nebo zvolit příval nemocných a mrtvých.

Za základní problém Zakaria označuje stávající distribuci vakcín ve světě, která se neřídí principem potřebnosti, ale penězi. "Nejbohatší země si zaplatily stovky milionů dávek, často mnohem více, než potřebují," upozorňuje autor komentáře. Jako příklad dává Kanadu, která si objednala pětinásobný počet dávek, než je třeba k naoočkování její 38 milionů obyvatel, zatímco Nigérie s 200 miliony obyvatel dosud neobdržela jedinou vakcínu.

Na bohaté země připadá 16 % světové populace, ale rezervovaly si na 60 % světových dodávek vakcín, nastiňuje politolog. Odkazuje na nedávný článek ekonomů Thomase Bollykyho a Chada Bowna v časopise Foreign Affairs, který poukázal na skutečnost, že na Austrálii, Kanadu a Japonsko připadá méně než 1 % světových koronavirových nákaz, ale tyto státy si zajistily více očkovacích dávek než všechny státy jižní Ameriky a Karibiku, na které připadá 17 % nákaz.  

Ačkoliv zkoušky vakcín probíhají v mnoha afrických zemích, téměř žádný stát subsaharské Afriky tyto vakcíny nedostal v podstatnějším množství, zatímco do bohatých zemím dosud putovalo na 40 milionů dávek, uvádí Zakaria. Zmiňuje závěry odborníků z Duke University, že mnoho rozvojových zemí bude proočkováno až v roce 2024, což znamená, že virus se zde bude šířit a mutovat.

Manželé Gatesovi v každoroční zprávě své nadace varují, že v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích bude do konce roku 2021 naočkováno pouze 20 % obyvatel, poukazuje politolog a zmiňuje jejich poselství: "Ať se vám to líbí, nebo ne, jsme v tom všichni spolu."

Očkovací nacionalismus

Problém přesahuje zdravotní aspekty, podotýká Zakaria. Zmiňuje studii Mezinárodní obchodní komory (ICC), která ukazuje, že takto nevyvážená vakcinace ve světě bude stát globální ekonomiku mezi 1,5 - 9,2 biliony dolarů, přičemž polovina těchto ztrát připadne na bohaté země.

Data z 35 odvětví v 65 zemích vedou ICC k závěru, že světová ekonomika je natolik provázaná, že pokud budou její velké části nadále zasažené koronavirem, vytvoří se "špunty" a  napětí, což povede ke ztrátě poptávky, která ovlivní všechny, vysvětluje autor komentáře. Zmiňuje i další studii, která odhaduje, že každý dolar, který investují bohaté země do očkování v rozvojovém světě, se pětinásobně vrátí ve vyšším výkonu ekonomiky.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Navzdory těmto skutečnostem v reálu očkovací nacionalismus sílí spolu s tím, jak pomalé dodávky a byrokratické průtahy v bohatých zemích vedou politiky k požadavkům na urychlenou akci ve prospěch jejich obyvatelstva," pokračuje komentátor. Připomíná, že země EU hrozí omezením vývozu vakcíny od Pfizeru a právními kroky proti společnosti AstraZeneca, kterou podezírají z upřednostňování dodávek vakcín do Británie.    

Desítky států světa také omezily vývoz zásob léčiv a zdravotnického materiálu, což zásadně limituje snahy celosvětově vymýtit covid-19, uvádí Zakaria. Chápe, že bohaté země chtějí prioritně proočkovat vlastní obyvatelstvo, ale tvrdí, že je možné jednat i racionálně a citlivě, bez hromadění vakcín, a nastavit taková opatření, která zajistí co nejrychlejší celosvětové potlačení nemoci.

Zmínění ekonomové Bollyky a Bown nastínili plán, podle kterého by Spojené státy měly využít zkušeností z operace Warp Speed - vývoje očkovací látky proti covidu-19 - ve prospěch urychlení výroby a distribuce vakcín po celém světě, uvádí politolog. Soudí, že by mohlo dojít k vytvoření podobné mezinárodní koalice, která bojovala proti AIDS v Africe.

Momentálně pomáhá rozvojovým zemím s očkováním projekt COVAX, který poskytuje silný rámec a sdružuje na 180 zemí, ale předchozí americký prezident Donald Trump se k němu odmítal připojit, upozorňuje Zakaria. Konstatuje, že Trumpův nástupce Joe Biden toto změnil, ale měl by jít dál a využít program k demonstraci mimořádné schopnosti Spojených států sjednotit země při řešení obecného problému, pomoci navýšit potřebné zdroje a vyřešit nejpalčivější otázku, které svět dnes čelí.

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) USA (Spojené státy americké) očkování

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika

"Preferovali byste sjednocené Německo mimo NATO, nezávislé a bez amerických vojsk, nebo byste preferovali, aby sjednocené Německo bylo svázáno s NATO, při záruce, že působnost NATO se neposune ani o píď na východ proti současnému stavu?" Tato věta, kterou 9. února 1990 pronesl tehdejší americký ministr zahraničí James Baker na jednání se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem, rezonuje v mezinárodní politice i po 35 letech. Často slouží jako argument podporující tvrzení, že Západ po konci studené války slíbil Kremlu nerozšiřovat Severoatlantickou alianci o země bývalého východního bloku, což následně porušil. V konfrontaci s historickými dokumenty však tato interpretace, kterou opakuje i současný ruský režim v souvislosti s válkou na Ukrajině, neobstojí. 

před 1 hodinou

Počasí

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč

Leden 2025 se stal nejteplejším lednem v historii měření a vědce zaskočil svou nečekanou intenzitou. Přestože se očekávalo, že letošní leden bude kvůli změnám v Tichomoří mírně chladnější než ten loňský, podle evropské klimatické služby Copernicus nakonec překonal rekord z ledna 2024 téměř o 0,1 °C.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí bude mrazivé i příští týden

Příští týden bude v Česku pokračovat zimní počasí. Noční teploty budou klesat hluboko pod bod mrazu, zatímco během dne se většinou budou pohybovat jen těsně nad nulou, uvedl ČHMÚ.cz.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nejnovějším projevu varoval, že Vladimir Putin se nehodlá vydat cestou vyjednávání či mírového řešení, ale naopak připravuje pokračování války. A to nejen proti Ukrajině. Podle ukrajinských zpravodajských služeb Kreml zintenzivňuje vojenskou výrobu, navyšuje počet vojáků a rozšiřuje vojenskou spolupráci s dalšími režimy, zejména se Severní Koreou.

včera

Friedrich Merz

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD

Friedrich Merz, lídr německé křesťanské demokracie (CDU/CSU) a horký favorit na post kancléře, způsobil v předvolební kampani politickou bouři. Porušil poválečné tabu, když se opřel o podporu krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) při prosazování přísnějších migračních opatření. Tento krok podle The Guardian nejen pobouřil tradiční politické elity, ale také vyvolal hluboké rozdělení mezi německými voliči. 

včera

Petra Kvitová

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká

Dvojnásobná wimbledonská šampionka z let 2011 a 2014 Petra Kvitová oznámila, že se koncem února poprvé po 491 dnech mateřské pauzy objeví opět na tenisovém kurtu. Maminka syna Petra, jenž se jí narodil loni v červenci, uvedla, že by se měla poprvé tenisovým fanouškům v akci ukázat na turnaji WTA v texaském Austinu. Přesto čtyřiatřicetiletá rodačka z Fulneku tlumí očekávání a je si vědoma, že po návratu po takové pauze se její výkony nejspíše nebudou podobat těm z dob její největší slávy.

včera

Pavel Vrba, český fotbalový trenér, který v současnosti působí jako trenér v prvoligovém celku FC Viktoria Plzeň.

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal

Ambiciózní celek tuzemské druhé nejvyšší fotbalové soutěže SK Líšeň vyhlašoval před nedávnem, že hodlá postoupit do první ligy. Vedení tohoto klubu tak proto během zimní přestávky přišlo s velkým trenérským jménem do svých řad a to konkrétně s Pavlem Vrbou, bývalým úspěšným trenérem Plzně a taktéž bývalým trenérem pražské Sparty a reprezentace. Jenže než stačil ukázat Vrba všechny své taktické dovednosti a schopnosti a předat své zkušenosti na hřiště, musí se s klubem z Brna předčasně rozloučit. Pro mnohé šokující konec, jelikož přišel ještě měsíc před startem jarní části Fotbalové Národní ligy. Nástupcem Pavla Vrby se tak stal dlouholetý trenér tohoto klubu Milan Valachovič, jemuž bude pomáhat Petr Maléř i bývalý prvoligový fotbalista Vladimír Michal.

včera

Masové demonstrace v Německu

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD

Na 250 000 demonstrantů vyšlo v sobotu do ulic Mnichova, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s rostoucím vlivem krajní pravice v Německu. Obrovská shromáždění probíhají po celé zemi v reakci na sílící podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), která se v předvolebních průzkumech drží na druhém místě a stává se klíčovým tématem kampaně před volbami 23. února.

včera

Donald Trump

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně

Spojenci Spojených států se ocitli v nepříjemné situaci poté, co bývalý prezident Donald Trump přišel s kontroverzním návrhem na převzetí kontroly nad Gazou, přesídlení jejího palestinského obyvatelstva a proměnu oblasti v turistickou destinaci, kterou nazval „Riviérou Blízkého východu“. Podle serveru CNN tak postavil americké spojence do nemožné pozice, což mu ale zřejmě vyhovuje.

včera

včera

včera

včera

Na Slovensku pokračují demonstrace proti Robertu Ficovi Prohlédněte si galerii

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic

Na Slovensku v posledních týdnech probíhá vlna protestů zaměřených proti vládním krokům premiéra Roberta Fica, zejména jeho proruské politice. Demonstrace se konají v několika městech, přičemž největší se uskutečnila 24. ledna 2025 v Bratislavě, kde se sešlo odhadem 35 000 až 40 000 účastníků. Fico sice tvrdí, že demonstranty nechápe, protože z EU vystoupit nehodlá, kroky jeho politiků ale vzbuzují v lidech obavy.

včera

včera

Ursula von der Leyenová

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa

Od znovuzvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise je jasné, že Evropská unie hodlá i nadále prosazovat Zelenou dohodu pro Evropu a současně propojit dekarbonizaci s průmyslovou konkurenceschopností v rámci tzv. Clean Industrial Deal. Tento přístup je nyní důležitější než kdy dříve, zejména s ohledem na novou americkou administrativu pod vedením Donalda Trumpa, jehož politika podporuje fosilní paliva a ohrožuje globální klimatické ambice.

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili

Ester Ledecká se dočkala svého premiérového cenného kovu na mistrovství světa v alpském lyžování. V rakouském Saalbachu si dojela pro bronzovou medaili ve sjezdu a potvrdila tak svůj status všestranné sportovkyně, která dokáže konkurovat světové elitě nejen na snowboardu, ale i na lyžích.

včera

včera

Teroristé Hamásu

Hamás propustil další izraelské rukojmí

V rámci páté fáze výměny vězňů mezi Izraelem a Hamásem byli v sobotu z pásma Gazy propuštěni tři izraelští rukojmí – Ohad Ben Ami, Eli Šarabi a Or Levy. Jejich návrat však v Izraeli vyvolal nejen úlevu, ale také silné obavy kvůli jejich zdravotnímu stavu. Všichni tři působili vyhublí a bledí, což mnohé přimělo k ostré kritice podmínek, v nichž byli drženi. Uvedl to server CNN.

včera

Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři

Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy