Konec pandemie na obzoru? Politolog naznačil, jak vyřešit nejpalčivější problém

Jsme v tom spolu

"Zdá se, že jediná otázka zní: Jak dlouho to potrvá?" píše Zakaria. Varuje ovšem, že se možná upínáme k falešnému úsvitu, jelikož navzdory úžasnému progresu, kterého dosáhly vakcíny, současná trajektorie garantuje, že ve skutečnosti koronavirus nikdy neporazíme.

Koronavirus přežije, bude mutovat a šířit se světem, obává se politolog. Varuje, že i za dlouhé roky můžou jednotlivé země čelit novým vlnám a těžkému rozhodnutí, zda vyhlásit další lockdown, nebo zvolit příval nemocných a mrtvých.

Za základní problém Zakaria označuje stávající distribuci vakcín ve světě, která se neřídí principem potřebnosti, ale penězi. "Nejbohatší země si zaplatily stovky milionů dávek, často mnohem více, než potřebují," upozorňuje autor komentáře. Jako příklad dává Kanadu, která si objednala pětinásobný počet dávek, než je třeba k naoočkování její 38 milionů obyvatel, zatímco Nigérie s 200 miliony obyvatel dosud neobdržela jedinou vakcínu.

Na bohaté země připadá 16 % světové populace, ale rezervovaly si na 60 % světových dodávek vakcín, nastiňuje politolog. Odkazuje na nedávný článek ekonomů Thomase Bollykyho a Chada Bowna v časopise Foreign Affairs, který poukázal na skutečnost, že na Austrálii, Kanadu a Japonsko připadá méně než 1 % světových koronavirových nákaz, ale tyto státy si zajistily více očkovacích dávek než všechny státy jižní Ameriky a Karibiku, na které připadá 17 % nákaz.  

Ačkoliv zkoušky vakcín probíhají v mnoha afrických zemích, téměř žádný stát subsaharské Afriky tyto vakcíny nedostal v podstatnějším množství, zatímco do bohatých zemím dosud putovalo na 40 milionů dávek, uvádí Zakaria. Zmiňuje závěry odborníků z Duke University, že mnoho rozvojových zemí bude proočkováno až v roce 2024, což znamená, že virus se zde bude šířit a mutovat.

Manželé Gatesovi v každoroční zprávě své nadace varují, že v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích bude do konce roku 2021 naočkováno pouze 20 % obyvatel, poukazuje politolog a zmiňuje jejich poselství: "Ať se vám to líbí, nebo ne, jsme v tom všichni spolu."

Očkovací nacionalismus

Problém přesahuje zdravotní aspekty, podotýká Zakaria. Zmiňuje studii Mezinárodní obchodní komory (ICC), která ukazuje, že takto nevyvážená vakcinace ve světě bude stát globální ekonomiku mezi 1,5 - 9,2 biliony dolarů, přičemž polovina těchto ztrát připadne na bohaté země.

Data z 35 odvětví v 65 zemích vedou ICC k závěru, že světová ekonomika je natolik provázaná, že pokud budou její velké části nadále zasažené koronavirem, vytvoří se "špunty" a  napětí, což povede ke ztrátě poptávky, která ovlivní všechny, vysvětluje autor komentáře. Zmiňuje i další studii, která odhaduje, že každý dolar, který investují bohaté země do očkování v rozvojovém světě, se pětinásobně vrátí ve vyšším výkonu ekonomiky.

"Navzdory těmto skutečnostem v reálu očkovací nacionalismus sílí spolu s tím, jak pomalé dodávky a byrokratické průtahy v bohatých zemích vedou politiky k požadavkům na urychlenou akci ve prospěch jejich obyvatelstva," pokračuje komentátor. Připomíná, že země EU hrozí omezením vývozu vakcíny od Pfizeru a právními kroky proti společnosti AstraZeneca, kterou podezírají z upřednostňování dodávek vakcín do Británie.    

Desítky států světa také omezily vývoz zásob léčiv a zdravotnického materiálu, což zásadně limituje snahy celosvětově vymýtit covid-19, uvádí Zakaria. Chápe, že bohaté země chtějí prioritně proočkovat vlastní obyvatelstvo, ale tvrdí, že je možné jednat i racionálně a citlivě, bez hromadění vakcín, a nastavit taková opatření, která zajistí co nejrychlejší celosvětové potlačení nemoci.

Zmínění ekonomové Bollyky a Bown nastínili plán, podle kterého by Spojené státy měly využít zkušeností z operace Warp Speed - vývoje očkovací látky proti covidu-19 - ve prospěch urychlení výroby a distribuce vakcín po celém světě, uvádí politolog. Soudí, že by mohlo dojít k vytvoření podobné mezinárodní koalice, která bojovala proti AIDS v Africe.

Momentálně pomáhá rozvojovým zemím s očkováním projekt COVAX, který poskytuje silný rámec a sdružuje na 180 zemí, ale předchozí americký prezident Donald Trump se k němu odmítal připojit, upozorňuje Zakaria. Konstatuje, že Trumpův nástupce Joe Biden toto změnil, ale měl by jít dál a využít program k demonstraci mimořádné schopnosti Spojených států sjednotit země při řešení obecného problému, pomoci navýšit potřebné zdroje a vyřešit nejpalčivější otázku, které svět dnes čelí.