NÁZOR: Biden jde v Trumpových stopách? Politolog zmiňuje překvapivé podobnosti

Amerika především

Po osmi měsících analýz opatření, prohlášení a krizí dospěli mnozí pozorovatelé k překvapivému, až šokujícímu zjištění, že Bidenova zahraniční politika v mnoha oblastech věrně navazuje na politiku jeho předchůdce Donalda Trumpa, konstatuje autor komentáře. Dodává, že zároveň se Biden vzdaluje od zahraničního kurzu Baracka Obamy.  

Takový názor částečně živí náhlé a jednostranné stažení amerických vojáků z Afghánistánu, k němuž se Biden uchýlil, vysvětluje politolog. Tvrdí, že nejmenovaný německý diplomat si mu ale v soukromém rozhovoru také postěžoval, že i Trumpova administrativa konzultovala své zahraniční kroky s Berlínem více než ta Bidenova.

Problematicky jsou vnímány některé specifické Bidenovy kroky, jako dohoda o jaderných ponorkách mezi Spojenými státy a Austrálií, která pobouřila Francii, připomíná Zakaria. Vyzdvihuje, že rostoucí znepokojení je ovšem širšího charakteru a jak prohlásil jeden nejmenovaný přední evropský diplomat, v jednání o rozsáhlém spektru otázek - od vakcín po cestovní omezení - kopíruje Bidenova politika Trumpův slogan "Amerika především", bez ohledu na prezidentovu rétoriku.

Jistý kanadský politik zase poznamenal, že Bidenova kampaň "Kupuj americké" (zboží, pozn. red.) je ve skutečnosti více protekcionalistická než Trumpv přístup, uvádí politolog. Připomíná, že Biden sice opakovaně kritizoval cla, která zaváděl jeho předchůdce, ale téměř žádná nezrušil a naopak prodloužil jejich platnost.  

Američtí spojenci v Asii tlačí Bidena, aby se vrátil k Transpacifickému partnerství, jež tak vychvaloval v době, kdy byl členem Obamovy administrativy, která dohodu dojednala, poukazuje autor komentáře. Doplňuje, že ve skutečnosti byl projekt odložen.

"Další zarážející příklad Bidenovy překvapivě trumpistické zahraniční politiky je dohoda s Íránem, jeden z hlavních úspěchů Obamovy administrativy," pokračuje Zakaria. Připomíná, že Biden v kampani označoval její vypovězení Trumpem za kardinální chybu a sliboval, že jako prezident by ji obnovil, pakliže se Teherán bude řídit jejími ustanoveními. Také Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan označil Trumpovy protiíránské sankce uvalené za nesouhlasu amerických spojenců za "predátorský unilateralismus", dodává politolog.

Biden se ale k dohodě zatím nevrátil a naopak prodloužil část Trumpových sankcí, vyzdvihuje Zakaria. Podotýká, že Bidenovi spolupracovníci dlouho vystupovali proti jakékoliv aktualizaci dohody, nyní však volají po jejím "rozšíření a posílení". Strategie Trumpa i Bidena nicméně zatím nefunguje a íránské zásoby obohaceného uranu se od roku 2018 zvýšily desetinásobně na 3 tuny, shrnuje autor komentáře.  

Normalizace trumpismu

Jako další příklad dává politolog přístup ke Kubě. Obamova administrativa podle něj odvážně řešila jedno z nejzřetelnějších selhání americké zahraniční politiky, tedy izolaci a sankciování ostrova s cílem vyvolat změnu tamního režimu, což však mělo zcela opačný efekt, jelikož Fidel Castro mohl burcovat nacionalistické vášně, veškeré problémy svalovat na americké embargo a ve výsledku zůstal u moci déle než jakýkoliv vládce na zemi mimo monarchů.

Podobně jako v íránském případě kvůli americkým opatřením trpěli běžní Kubánci, kritizuje Zakaria. Konstatuje, že jedním z nejkrutějších aspektů americké sankční politiky je to, že snadno uspokojují konkrétní skupiny ve Washingtonu a běžné Američany nebolí, ale strašlivě poškozuje nejchudší a nejvíce bezbranné obyvatele postižených zemí, kteří nemají možnost protestovat či jinak reagovat.

"Obama začal politiku vůči Kubě uvolňovat. Trump kurz otočil. Biden ponechal v platnosti Trumpova opatření a ve skutečnosti sankce utužil," pokračuje politolog. Připomíná, že Valné shromáždění OSN nedávno hlasovalo o odsouzení přes šedesát let trvajícího amerického embarga, přičemž proti se vyslovily jen dvě země - Spojené státy a Izrael.

Biden a jeho tým často kritizovali Trumpa za jeho výpady proti mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech, ale není jasné, jak má být tento systém posílen skrze zřetelný protekcionalismus, jednostranné sankce, omezené konzultace a přístup "Amerika především" v očkování a cestovních omezeních, deklaruje Zakaria. Vzpomíná na svůj nedávný návrat z Evropy do Spojených států, kdy si mu zaměstnankyně British Airlines postěžovala, že Spojené státy se snaží Evropanům maximálně ztížit vstup na své území, ačkoliv Evropa vykazuje větší proočkovanost a nižší počet koronavirových nákaz.

Situace by mohla být jiná a Trumpova sobeckost by měla znamenat pouhou odchylku, tvrdí autor komentáře. Soudí, že Biden by měl využít svůj projev v OSN k návratu ke svým hlubokým kořenům internacionalisty, který chápe, že jiné země se upínají ke Spojeným státům nikoliv ze strachu, profitu a úzkých bezpečnostních zájmů, nýbrž proto, že skvělí američtí prezidenti formulují a prosazují politiku, která nebere v potaz pouze americké zájmy, ale snaží se vytvářet otevřený, na pravidlech založený mezinárodní řád prospěšný pro všechny.  

"Pokud však bude Joe Biden pokračovat ve svém stávajícím kurzu, historici se za ním možná budou jednou ohlížet jako za prezidentem, který normalizoval zahraniční politiku Donalda Trumpa," uzavírá Zakaria.