NYT: Průzkumy opět podcenily Trumpovy šance a nikdo neví proč

Zdá se, že jejich autoři se nedokázali z chyb v metodice poučit a udělali je znovu. Mnozí si proto kladou otázku, zda agentury pro výzkum veřejného mínění vůbec dokážou získat zpět ztracenou důvěryhodnost, napsal list The New York Times.

Jeví se to jako déjà vu: průzkumy opět selhaly a data, která dávala jednoznačně vyšší šance na zvolení demokratovi Joe Bidenovi, vzala během volební noci za své. Statistici například předpovídali, že Trump těsně prohraje v Ohiu, Iowě či na Floridě, ve všech těchto státech ale nakonec stávající šéf Bílého domu pohodlně zvítězil. Tam, kde podle průzkumů voliči jasně favorizovali Bidena - jako například v Michiganu či Nevadě - jsou výsledky natolik těsné, že ani druhý den po volbách nelze vítěze jednoznačně určit.

"Chci vidět všechny výsledky, chci vidět, kde došlo k odchylkám mezi předvolebními průzkumy a konečnými čísly," řekl Christopher Borick z Muhlenbergova institutu veřejného mínění. "Máme ale dost důkazů, že tu zase byly obrovské problémy. Jak velké byly, to teprve uvidíme," dodal.

Letos bylo předem jasné, že proces předpovídání výsledků voleb bude přinejmenším komplikovaný, a to kvůli nebývalému množství korespondenčních hlasů a předčasnému hlasování. I tak je ale zřejmé, že průzkumníci se v mnoha předpovědích netrefili. Přecenili například podporu Bidena zejména mezi bělochy a bělošskými muži, kde podle nich měla zvláště ve věkové skupině nad 65 let řada někdejších Trumpových voličů tentokrát volit demokratického kandidáta. To se ale zjevně nestalo.

Částečně i kvůli tomu měl Biden slabší výsledky například v multikulturních státech jako je Florida, ale i v oblastech s převážně bělošským obyvatelstvem jako je třeba okres Macomb v Michiganu, kde se od demokratického kandidáta čekaly vyšší zisky.

Podle Boricka celostátní průzkumy zklamaly při minulých volbách v roce 2016, ale v roce 2018 při volbách do Kongresu byly opět přesné, což jej vedlo k závěru, že extrémně obtížné je měřit zejména vztah lidí k osobě Donalda Trumpa. "Stejně jako u řady dalších záležitostí spojených s Trumpem existují jiná pravidla i pro volby, když na lístku stojí jeho jméno," tvrdí Borick. "Jsem exaktní typ, takže chci vidět důkazy. Mám tu dvoje volby, v nichž jsme měli Donalda Trumpa - a oboje se odvíjely tak, jak se žádné jiné nikdy neodvíjely," dodal.

Podle všeho existuje i vysvětlení, proč stávající prezident nakonec byl poměrně silný mezi vzdělanými bělošskými voliči, i když předvolební průzkumy ukazovaly, že v této skupině jasně vede Biden. Teorie "stydlivých voličů Trumpa" hovoří o tom, že někteří jeho podporovatelé veřejně tvrdí, že hlasují pro jeho oponenta, protože to kvůli společenskému tlaku nemohou ve svém okolí prezentovat. Ani téma koronaviru nejspíš nebylo natolik silným motivačním faktorem, aby Bidenovi přineslo podstatnější množství hlasů.

Průzkum VoteCast došel k závěru, že pro čtyři z deseti voličů byla pandemie nejdůležitějším volebním tématem. Průzkumy založené na odpovědích voličů při odchodu z volebních místností ale ukázaly, že méně než polovina lidí uvedla, že koronavirus jejich rozhodnutí pro některého z kandidátů ovlivnil.

Je také třeba upozornit na to, že některé průzkumné agentury si vedly nadprůměrně dobře. Například společnost Selzer & Co. několik dní před hlasováním zveřejnila čísla, podle nichž měl Trump v Iowě zvítězit o sedm procentních bodů, což se zatím jeví jako mimořádně přesný odhad. Šéfka firmy Ann Selzerová tvrdí, že jádrem úspěchu je nespoléhat se na odhady založené na tom, jak se elektorát choval při minulých volbách.

Pozornost se nevyhnutelně zaměří i na společnost The Trafalgar Group, která nyní přesně odhadla řadu těsných soubojů v klíčových státech. Komentátoři se přitom přesnosti průzkumů divili už před čtyřmi lety, kdy Trafalgar jako jediný správně upozornil na Trumpovu silnou podporu na Středozápadě a v Pensylvánii.