Demokraté v americkém senátu zveřejnili projekt protiruských sankcí, které navrhují přijmout v případě, že ruská vojska podniknou invazi na Ukrajinu. Návrh zákona dává prostor pro sankce týkající se plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, nebo nejvýznamnějších ruských bank.
Mezi navrhovanými opatřeními, která mají podle deníku The Washington Post podporu Bílého domu, je také zmrazení majetku prezidenta Vladimira Putina, premiéra Michaila Mišustina a dalších ruských představitelů a armádních velitelů.
Podle návrhu mají USA v případě ruské invaze do sousední země či jiného narušení suverenity Ukrajiny přijmout sankce proti alespoň třem největším ruským bankám. Ministerstvo financí, zahraničí a rozvědky mají předložit podrobný přehled o majetku prezidenta Putina, jeho příbuzných a podnikatelů z jeho okolí, na něž se taktéž mohou vztahovat sankce.
List The New York Times minulý týden informoval, že Spojené státy plánují také uvalení embarga na technologie používané v obranném i spotřebitelském průmyslu, které jsou vyrobené nebo navržené v USA. Podle starší zprávy agentury Reuters by tato opaření mohla mít dopad například na dovoz chytrých telefonů nebo klíčových součástek letadel a automobilů do Ruska.
V americkém senátu se má podle agentury AP tento týden zároveň hlasovat o konkurenčním návrhu zákona republikánského senátora Teda Cruze, který navrhuje uvalení sankcí na provozovatele plynovodu Nord Stream 2 bez ohledu na to, zda Rusko podnikne invazi, či nikoli. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena i demokratičtí lídři se snaží zabránit, aby demokraté pro návrh hlasovali, a jeho vyhlídky jsou tak nejisté.
Moskva v posledních měsících shromáždila u hranic s Ukrajinou desítky tisíc vojáků, a vyvolala tak obavy Kyjeva a Západu, že osm let po anexi ruského poloostrova Krym chystá další invazi do sousední země. Moskva tento scénář popírá, snaží se ale dosáhnout záruk od USA a Severoatlantické aliance, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
Související
Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace
Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude
včera
Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení
včera
Odešel špičkový odborník. Kardiolog Peter Kubuš podlehl vážné nemoci
včera
Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát
včera
Ebola si vyžádala oběť za hranicemi Konga. Mrtvého hlásí Keňa
včera
Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný
včera
Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace
včera
Česko čeká prudké ochlazení a konec babího léta. Hrozí i sněhové přeháňky
včera
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
včera
Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce
včera
Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT
včera
Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube
včera
Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu
včera
Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump
včera
Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů
včera
Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku
včera
Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval
včera
Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci
včera
Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?
včera
Trump schválil popravu Hasana. Po skandálu se smrtícími injekcemi bude zastřelen popravčí četou
Americký prezident Donald Trump schválil popravu Nidala Hasana zastřelením popravčí četou. Hasan byl v minulosti odsouzen za masovou střelbu na vojenské základně Fort Hood v Texasu, k níž došlo v roce 2009. O rozhodnutí hlavy státu informoval Pentagon v pondělí večer. Tímto krokem případ jednoho z nejtragičtějších útoků na americké vojáky na domácí půdě dospěl k finálnímu rozhodnutí o způsobu exekuce.
Zdroj: Libor Novák