Bílý dům dnes oznámil, že Spojené státy vyhostí deset ruských diplomatů a uvalí sankce na skoro čtyři desítky jednotlivců a firem. Podle Washingtonu je krok odpovědí na ruské vměšování do loňských amerických prezidentských voleb a na kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám.
Spojené státy poprvé tyto útoky výslovně spojily s ruskou zpravodajskou službou, napsala agentura AP. Americký prezident Joe Biden uvedl, že ruské snahy podrýt svobodné americké volby spolu s kybernetickými útoky ohrožují bezpečnost USA.
Nové americké sankce se týkají šesti ruských společností, které se podle Washingtonu podílejí na kybernetických aktivitách Ruska, a 32 jedinců a subjektů, které USA viní z pokusů ovlivnit loňské prezidentské volby, mimo jiné skrze dezinformace.
Biden dnes podle agentury Reuters také podepíše exekutivní příkaz, kterým zmocní americkou vládu k uvalení sankcí vůči jakémukoli sektoru ruské ekonomiky a kterým zakáže americkým bankám účast na primárních trzích dluhopisů denominovaných v rublech. Americké banky nicméně budou podle Reuters nadále moci tyto dluhopisy nakupovat na sekundárních trzích.
USA se domnívají, že ruští hackeři stojí za rozsáhlým kybernetickým útokem vůči softwaru americké společnosti SolarWinds. Tento program používaly americké vládní instituce, mnohé korporace i domácnosti. Díky tomu se hackeři mohli dostat do sítí ministerstev, federálních agentur či významných firem. Podle představitelů USA šlo o zpravodajskou operaci s cílem získat americká vládní tajemství. Zástupci USA minulý měsíc rovněž obvinili ruského prezidenta Vladimira Putina, že schválil operaci, jejímž cílem bylo pomoci bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi ke znovuzvolení v loňských volbách. Žádné důkazy však nenasvědčují tomu, že by Rusko či kdokoli jiný nějakým způsobem zmanipuloval výsledek hlasování, píše AP.
NATO podporuje sankce USA proti Rusku, vyzývá Moskvu k ukončení provokací
Severoatlantická aliance plně podporuje nové americké sankce vůči Rusku, jehož aktivity ohrožují bezpečnost Evropy i Severní Ameriky. V reakci na kroky oznámené prezidentem Joem Bidenem se na tom dnes shodli zástupci členských zemí NATO. Zároveň vyzvali Moskvu, aby zanechala destabilizačních aktivit. Mezi ně aliance řadí například vměšování do voleb, dezinformačních kampaně a kyberútoky.
"Vyzýváme Rusko, aby okamžitě přestalo s destabilizačními aktivitami a začalo dodržovat své mezinárodní povinnosti, jako to činí spojenci, včetně dohod a závazků o kontrole zbraní, jejich dalšího nešíření a odzbrojení," uvedli zástupci aliančních zemí ve společném prohlášení.
Moskva by podle nich zároveň měla zanechat provokací a okamžitě uklidnit situaci u hranic s Ukrajinou a na okupovaném Krymu. O rostoucím napětí mezi Ruskem a Ukrajinou jednal v minulých dvou dnech v Bruselu šéf americké diplomacie Antony Blinken, který apeloval na Kreml, aby stáhl desetitisíce vojáků, které v minulých dnech vyslal do zmíněných oblastí.
Související

Smrtící povodně mohou být novým normálem, varují experti. Je to jen Boží zásah, reaguje Bílý dům

Trumpovy nevyzpytatelné schůzky v Oválné pracovně znepokojují světové lídry
Bílý dům USA , protiruské sankce , USA (Spojené státy americké) , Rusko , NATO
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek