Trump v případě prohry možná neopustí úřad. Co bude následovat?

Americký prezident Donald Trump svými výroky vyvolal mezi mnoha voliči silné obavy. V minulosti již naznačil, že pravděpodobně nebude akceptovat výsledky absenčních voleb, v úmyslu nemá ani opustit úřad. Zatímco někteří tvrdí, že se prezident podobnými výroky pokouší vnést do voleb jen další zmatek, jiní jeho slova neberou na lehkou váhu.

Svými výroky ohledně nadcházejících voleb, které z velké části proběhnou kvůli pandemii koronaviru korespondenčně, rozdělil Donald Trump Ameriku na dva tábory. Prezident v minulosti obvinil některé státy z rozesílání absenčních lístků neregistrovaným voličům, stejně tak zpochybnil i samotnou legitimitu hlasování. 

Někteří voliči se dokonce v reakci na jeho tvrzení chlubili na sociálních sítích videi, kde na protest zapalují formulář žádosti o zaslání absenčních lístků. Trump zatím napřímo neřekl, zda bude akceptovat výsledky voleb, nedávno se však nechal slyšet, že v úřadu hodlá setrvat déle než jen dvě funkční období.

Byť podobné výroky řadu Američanů znepokojují, poslední slovo má ústava. I americký politický systém se totiž řídí jasným principem „nikdo není víc než zákon“, a to ani sám prezident. Precedent, který stanovil dvě funkční období v celkovém trvání osmi let, zavedl již George Washington, který v roce 1797 odmítl usilovat o třetí období.

Jako 22. dodatek Ústavy Spojených států vstoupil v platnost roku 1951. Republikáni jej iniciovali v reakci na předchozí působení F. D. Roosevelta, který jako jediný americký prezident strávil v úřadu tři po sobě jdoucí období, a nebýt jeho úmrtí krátce po inauguraci, dokončil by i čtvrté. 

Čistě teoreticky, jako každý jiný dodatek ústavy, může být zrušen a nahrazen dodatkem novým. Sám prezident však potřebné pravomoci k tomuto úkonu nemá. K vytvoření nového dodatku, který by nahradil ten stávající, je potřeba souhlas 2/3 většiny obou komor Kongresu. K jeho následné ratifikaci by musely dát souhlas legislativy ¾ všech amerických států.

Alternativním řešením je schválení nového dodatku na ústavním konventu, o němž by se musela usnést 2/3 většina státních zákonodárců. Zrušení samotného dodatku je tedy vysoce nepravděpodobné, existuje v něm však jedna poměrně podstatná skulina. Konkrétně se jedná o rozpor mezi 22. a 12. dodatkem Ústavy. 

12. dodatek blíže specifikuje funkci viceprezidenta Spojených států, přičemž na potenciálního kandidáta klade podobné nároky jako na prezidenta. Co ovšem dodatek blíže nedefinuje je, zda osobě, která není dle 22. dodatku nadále oprávněna vykonávat funkci prezidenta, je také automaticky odebrán nárok na výkon funkce viceprezidenta. 

Teoreticky se tak dosluhujícímu prezidentovi nabízí možnost, jak se skrze post viceprezidenta opět chopit úřadu, neboť viceprezident úřad přebírá, dojde-li k úmrtí prezidenta, jeho resignaci nebo v případě odvolání z funkce. 

Jelikož se prezident Trump momentálně uchází teprve o své druhé volební období, jako mnohem realističtější otázka se nabízí, zda může ze své pozice výsledky voleb napadnout. V celé americké historii se však pro tuto otázku nedá nalézt jednoznačný precedent. 

Ani Richard Nixon, jehož příznivci vyjádřili jisté pochybnosti o průběhu voleb v roce 1960, nehodlal napadnout jejich legitimitu. Al Gore roku 2000 rovněž uznal vyjádření Ústavního soudu, který zamítl jeho žádost na přepočítání hlasů na Floridě a vítězem prohlásil G. W. Bushe. 

Pokud Trump prohraje, mnoho možností mu tak jako tak nezbývá. Nejpravděpodobnější možností, jak už i sám naznačil, je žaloba, přičemž by se ve snaze o zvrácení výsledků nejspíše odvolal na volební podvod.  Za předpokladu, že by se však soudní proces protáhl a došlo tak k odložení data inaugurace, ze zákona by funkci prezidenta dočasně převzal většinový mluvčí Sněmovny reprezentantů, v tomto případě Nancy Pelosiová. 

V případě, že by se Trump navzdory volebním výsledkům nehodlal úřadu vzdát, zcela jistě by ho čekal právní postih. V první řadě by pravděpodobně čelil kongregaci senátorů a sněmovních reprezentantů, kteří by se ho pokusili přesvědčit Bílý dům opustit po dobrém. Jménem armády se do celé věci může vložit i společný sbor náčelníků štábu.

Pokud by Trump nadále odmítal kancelář opustit, jeho chování by se v souladu s ústavním zákonem o vlastizradě dalo klasifikovat jako protistátní spiknutí. Vlastizrada se ve Spojených státech přitom trestá několikaletým odnětím svobody, nejvyšší sazbou je trest smrti.

Související

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Trumpova velká výhra dokonána. Harrisovou porazil všude, kde se rozhodovalo

Donald Trump je už od středy jistým vítězem amerických prezidentských voleb, přesto si stále připisuje další triumfy. Podle nejnovějších informací si připsal výhru i v sedmém z tzw. swing states, tedy nerozhodnutých států, kde se rozhoduje o prezidentovi. Americká média mu v sobotu přisoudila vítězství v Arizoně. 

Více souvisejících

Volby USA USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 5 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 7 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 8 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 10 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 13 hodinami

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy