USA podle Bidena nikdy neuznají anexi Krymu

Americký prezident Joe Biden dnes uvedl, že USA budou stát v otázce Krymu na straně Ukrajiny a budou usilovat to, aby se Rusko zodpovídalo z agrese vůči Ukrajině. O prohlášení Bílého domu informovala agentura Reuters.

"Spojené státy americké neuznávají a nikdy neuznají Ruskem deklarovanou anexi Krymu, budou stát na straně Ukrajiny a vystupovat proti ruskému agresivnímu jednání. Budeme pokračovat ve snaze přivést Rusko k odpovědnosti za jeho agresi a porušování (práva) na Ukrajině," sdělil Biden.

Bidenova administrativa už dala najevo, že stále přehodnocuje zahraniční politiku USA vůči Rusku, Číně a dalším klíčovým oblastem poté, co současný prezident převzal v lednu otěže po svém předchůdci Donaldu Trumpovi.

V lednu hovořil Biden se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem po telefonu. V rozhovoru šéf Bílého domu naléhal na Putina nejen v otázce suverenity Ukrajiny, ale vyjádřil také znepokojení nad uvězněním předního ruského kritika Kremlu Alexeje Navalného. Mluvil též o údajném vměšování do loňských amerických voleb a o masivním hackerském útoku, který loni zasáhl řadu amerických úřadů a z něhož mnozí experti podezírají Rusko.

Bílý dům své prohlášení k ruskému postupu na Krymu zveřejnil v době výročí obsazení poloostrova neoznačenými vojáky v únoru 2014.

"Před sedmi lety Rusko porušilo mezinárodní právo a normy, podle nichž se k sobě navzájem chovají moderní země," upozornil Biden. "Znovu opakujeme prostou pravdu: Krym je Ukrajina," stojí v prohlášení.

Ruský parlament 1. března 2014 schválil záměr ruského prezidenta Vladimira Putina nasadit na Krymu armádu kvůli údajné potřebě chránit životy tamních Rusů. Nový šéf proruské autonomní vlády na Krymu Sergej Aksjonov po rozhodnutí ruského parlamentu požádal Putina o pomoc.

Pro připojení Krymu k Rusku se 16. března v referendu vyslovilo 96,8 procenta hlasujících. USA ani Evropská unie hlasování neuznávají. Krymský parlament následující den vyhlásil nezávislost poloostrova a požádal o připojení k Rusku. Putin následně podepsal v Kremlu s představiteli Krymské republiky a Sevastopolu smlouvu o vstupu obou subjektů do Ruské federace. Západ vzápětí uvalil na Rusko sankce, Moskva reagovala vlastními sankčními kroky.

Konflikt na východě Ukrajiny mezi proruskými separatisty a ukrajinskými vojsky si od jara 2014 vyžádal přes 14.000 mrtvých. Ukrajina a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá.

Velké boje na Donbasu utichly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale až dosud se žádné příměří nepodařilo udržet. Tehdejší krize dodnes hluboce ovlivňuje vzájemné vztahy západních zemí a Ruské federace.

Související

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Krym Rusko Joe Biden

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 4 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 8 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy