Prezident Spojených států Joe Biden dnes nazval ruského prezidenta Vladimira Putina válečným zločincem. Učinil tak veřejně poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Americká administrativa se dosud podobnému označení vyhýbala, protože jej považovala za právní termín, který by bylo možné použít až po řádném vyšetření počínání ruské armády na Ukrajině.
Mluvčí Kremlu Dmytrij Peskov krátce poté označil Bidenovy poznámky za nepřijatelnou a neodpustitelnou rétoriku.
"Je to válečný zločinec," řekl Biden na adresu Putina při odchodu z akce věnované boji proti násilí na ženách jedné z přítomných novinářek. Podobná slova v minulosti použili i jiní světoví lídři i některé mezinárodní organizace, z úst vysokého amerického činitele, natož prezidenta, však zazněla poprvé.
"Prezident mluvil od srdce a vycházel z toho, co jste viděli v televizi, tedy barbarské činy brutálního diktátora," prohlásila krátce po Bidenově poznámce mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Dodala, že ministerstvo zahraničí USA nadále vyšetřuje, zda lze počínání ruských vojsk na Ukrajině kvalifikovat jako válečné zločiny.
Západní země i ukrajinské úřady obviňují Rusko z toho, že zejména v ukrajinských městech cíleně míří na civilní cíle a způsobují tak úmrtí stovek lidí nezapojených do bojů včetně mnoha dětí. Pobouření vyvolal například letecký útok na porodnici v Mariupolu nebo útok na Záporožskou jadernou elektrárnu. Dnes ukrajinští činitelé informovali, že Rusko bombardovalo budovu divadla v Mariupolu, kde se skrývaly stovky lidí před nálety.
Moskva od začátku popírá, že by mířila na civilní cíle a tvrdí, že provádí přesně mířené útoky jen na vojenskou infrastrukturu.
Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu dnes nařídil Rusku okamžité zastavení jeho válečných operací na Ukrajině jak požadoval Kyjev, který u soudu napadl tvrzení Moskvy, že na východě Ukrajiny dochází ke "genocidě" rusky mluvícího obyvatelstva.
Biden počastoval Putina tvrdým výrazem již v minulosti. Loni v březnu řekl, že souhlasí s tím, že lze označit ruského prezidenta za "zabijáka". Moskva tehdy reagovala pobouřeně a na krátký čas povolala ke konzultacím svého velvyslance ve Washingtonu. Rusko později zařadilo USA společně s Českou republikou na svůj seznam nikoliv přátelských zemí. Na ten pak začátkem letošního března nově přibyly všechny země Evropské unie, Ukrajina a dvě desítky dalších států, které po začátku ruské invaze na Ukrajinu zavedly proti Rusku sankce nebo se k nim připojily.
USA pošlou na Ukrajinu další protiletadlové systémy a drony, řekl Biden
Spojené státy pošlou ukrajinské armádě další protiletadlové a protitankové zbraně a také bezpilotní letadla, aby se země dál dokázala bránit ruské invazi. Novinářům to dnes řekl prezident USA Joe Biden, podle nějž tím jeho administrativa poskytla Ukrajině zbraně za celkem dvě miliardy dolarů (44,8 miliard korun), přičemž polovinu z toho jen za poslední týden.
"Dáme Ukrajině zbraně na to, aby mohla bojovat a bránit se za všech těžkých dní, které ji čekají," řekl Biden. Dodávka zbraní podle něj obsahuje 800 protiletadlových systémů, "abychom zajistili, že ukrajinská armáda může nadále zastavovat letadla a vrtulníky, které útočí na obyvatelstvo," dodal prezident USA.
NBC News uvedly, že kromě 800 protiletadlových systémů míří na Ukrajině drony, devět tisíc protitankových zbraní, sedm tisíc lehkých zbraní a 20 milionů nábojů.
Spojené státy složením balíku vojenské pomoci podle Bidena reagují na požadavky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který dnes promluvil k americkým zákonodárcům. Zelenskyj mimo jiné znovu požádal o vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou, což Biden již v minulosti odmítl. Bílý dům dnes uvedl, že se jeho postoj v této věci nezměnil.
"USA se svými spojenci jsou plně oddáni poskytování zbraní a pomoci Ukrajině," vzkázal americký prezident prostřednictvím twitteru.
Biden dnes rovněž odmítl komentovat postoj USA k plánu na darování polských stíhaček MiG-29 Ukrajině. Spojené státy již dříve řekly, že jsou ochotny Polsku nahradit stroje svými letouny F-16, Washington však odmítl působit jako prostředník při předávání letadel. Moskva varuje, že by darování stíhaček Ukrajině některým z cizích států pokládala za vstup do konfliktu.
Související
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
USA (Spojené státy americké) , Joe Biden , Ukrajina , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák