USA se vrátí k WHO a klimatické dohodě. Jaké další změny Biden plánuje?

Nový americký prezident Joe Biden již slíbil návrat do WHO nebo ke klimatické dohodě. Podívejte se na další témata, která slíbil řešit hned po převzetí funkce 20. ledna.

Ekonomika - Biden již představil soubor opatření na podporu ekonomiky v objemu 1,9 bilionu dolarů (41 bilionů Kč). Peníze mají směřovat na boj s pandemií covidu-19, ulevit domácnostem i nastartovat hospodářský růst. Na boj s koronavirovou nákazou je v balíčku vyčleněno 415 miliard dolarů (8,9 bilionu Kč). Asi bilion dolarů (21,5 bilionu Kč) půjde na přímou pomoc domácnostem a zhruba 440 miliard dolarů (9,5 bilionu Kč) je určeno pro malé podniky, jež byly pandemií nejvíce zasaženy. Američané mají nad rámec už schváleného jednorázového koronavirového příspěvku 600 dolarů (12.900 Kč) obdržet dalších 1400 dolarů (30.100 Kč). Dávky v nezaměstnanosti se až do září zvýší o 100 na 400 dolarů týdně (8630 Kč). Chce také zavést minimální mzdu 15 dolarů (334 Kč) na hodinu (v současnosti je mzda ve výši 7,25 dolaru). Biden také avizoval, že zruší daňové škrty republikánů z roku 2017 pro nejbohatší a korporace, chce zajistit, aby se daně nezvyšovaly těm, kteří vydělávají méně než 400.000 dolarů ročně.

Írán - Biden avizoval, že USA by se mohly za určitých podmínek vrátit k jaderné dohodě mezi světovými mocnostmi a Íránem, která byla uzavřena v roce 2015 Spojenými státy v čele s Barackem Obamou spolu s Ruskem, Čínou, Británií, Francií a Německem. Dosluhující prezident Donald Trump od smlouvy v roce 2018 odstoupil a Írán tak přestal plnit jednotlivá ujednání. Trump také na Teherán uvalil tvrdé ekonomické sankce. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že pakt je příliš mírný, nevztahuje se na íránský balistický program a neřeší sílící vojenský vliv Íránu v regionu. Írán poté začal dohodu porušovat. Podle Bidena záleží ale na tom, jak bude Írán spolupracovat na kontrole svého jaderného programu.

Klimatické změny a ekologie - Biden již dříve avizoval, že USA se opět připojí k pařížské dohodě o klimatu, která vstoupila v platnost v roce 2016 a od které USA v roce 2017 odstoupily. Trump tehdy uvedl, že dohoda by stála Američany biliony dolarů, zrušila pracovní místa a brzdila ropný, plynárenský, uhelný a zpracovatelský průmysl. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Bidenovým cílem je výrazně omezit emise oxidu uhličitého do roku 2050, několikrát dokonce hovořil o uhlíkové neutralitě do tohoto roku, na což hodlá postupně uvolnit dva biliony dolarů. Fosilní paliva by podle něj měla být nahrazena obnovitelnými zdroji energie a plánuje ukončení subvencí pro podniky vyrábějící fosilní paliva.

Koronavirus - Biden vedení USA přebírá na vrcholu pandemie. Spojené státy jsou nejpostiženější zemí světa, celkový počet nakažených se v zemi blíží k 25 milionům, mrtvých je téměř 400.000. Na zintenzivnění boje s koronavirovou nákazou je vyčleněno 415 miliard dolarů (8,9 bilionu Kč), které budou využity na urychlení vakcinačního programu či na opatření umožňující brzký návrat žáků do škol. Očkovací kampaň v prvních týdnech postupovala pomaleji, než vláda původně avizovala, kvůli čemuž se debatuje o změně strategie. Biden slíbil, že během prvních 100 dní jeho úřadování bude v USA podáno nejméně 100 milionů dávek vakcín. Také avizoval, že při inauguraci vyzve Američany, aby po dobu 100 dní na veřejnosti používali roušky. Povinně by se měly nosit v budovách federálních úřadů a při cestě mimo domovský stát. Chce také zřídit během prvního měsíce svého úřadování 100 federálních očkovacích center. 

Migrace - První den v úřadě chce Biden představit návrh nového přistěhovaleckého zákona, který bude počítat s rychlejším získáním amerického občanství. Podle návrhu by přistěhovalci, kteří žili k 1. lednu letošního roku v USA, mohli získat po pěti letech registrace trvalé povolení k pobytu, pokud splní celou řadu podmínek. Po osmi letech legálního pobytu by pak mohli zažádat o americké občanství. Lhůty budou zkrácené například pro přistěhovalce, kteří do USA přicestovali v nezletilém věku, nebo pro osoby pracující v zemědělství. Nového zákona by mohlo využít až 11 milionů osob, jež v USA pobývají bez povolení. Biden také pravděpodobně zruší zákaz cestování do USA z některých převážně muslimských zemí. Chce také zastavit financování stavby zdi na hranici mezi USA a Mexikem a sloučit dosud rozdělené rodiny na hranicích s Mexikem. Plánuje také zmrazit na 100 dní deportace a poté obnovit zásadu Obamovy éry pro deportace cizinců, kdy mohou být deportováni lidé ohrožující národní bezpečnost nebo kteří spáchali trestné činy kromě trestného činu nedovoleného vstupu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) - Spojené státy pod Trumpovým vedením loni v únoru oficiálně potvrdily odchod z WHO. Trump na WHO, která je jednou z agentur OSN, opakovaně útočil, obviňoval ji z přílišné náklonnosti vůči Číně a tvrdil, že špatně zvládla reakci na pandemii covidu-19. USA dosud byly největším přispěvatelem WHO, jejich příspěvek pokrýval kolem 20 procent rozpočtu WHO.

Související

Jesse Jackson

Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová

Americká politická scéna se sjednotila v uctění památky zesnulého bojovníka za občanská práva Jesseho Jacksona. Hold mu vzdali nejen jeho straničtí kolegové z řad Demokratické strany, ale i současný prezident Donald Trump, který Jacksona označil za neopakovatelnou „přírodní sílu“. Ve svých prohlášeních státníci vyzdvihli Jacksonův celoživotní přínos pro spravedlnost, jeho schopnost inspirovat miliony lidí a neúnavnou snahu o naplnění amerického příslibu rovnosti.
Joe Biden

Může za cla, válku na Ukrajině i útok ve Washingtonu. Trumpovou univerzální odpovědí je svalit vše na Bidena

Přestože uplynula už dlouhá doba od chvíle, kdy Joe Biden opustil Oválnou pracovnu, Donald Trump, jeho předchůdce a nástupce, na něj nepřestává myslet. Trump se jen zřídka objeví na veřejnosti, aniž by si stěžoval na Bidenovu politiku nebo urážel jeho duševní či fyzické schopnosti. Tato posedlost sice odráží jeho hlubokou osobní nevraživost, ale zároveň podle CNN stojí na reálném základě Bidenových selhání, zejména v souvislosti s nárůstem migrantů na jižní hranici a vysokými spotřebitelskými cenami.

Více souvisejících

Joe Biden USA (Spojené státy americké) WHO (Světová zdravotnická organizace)

Aktuálně se děje

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

včera

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

včera

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

včera

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

včera

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

včera

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

včera

včera

Abú Dhabí pod útokem

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu

Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů

Sobotní nálety Spojených států a Izraele na íránské území si vyžádaly životy nejvyšších představitelů země. Nejkritičtější zprávou, která zasáhla Teherán, je úmrtí nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit v sobotu ráno přímo ve své kanceláři, což představuje bezprecedentní zásah do samotného centra moci islámské republiky.

včera

Ilustrační foto

Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem

Írán zahájil v neděli ráno novou rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Tasnim oznámily Islámské revoluční gardy vypuštění již šesté vlny raket a bezpilotních letounů. Tyto údery cílily primárně na Izrael a americké vojenské základny rozmístěné v regionu, přičemž exploze byly hlášeny z mnoha hlavních i dalších významných měst.

včera

Írán, ilustrační foto

Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví

V iráckém hlavním městě se demonstranti pokusili proniknout do opevněné Zelené zóny, která je mimo jiné sídlem amerického velvyslanectví. Tato akce byla přímou reakcí na zabití íránského nejvyššího vůdce. Záběry z místa zachycují nedělní ranní střety mezi protestujícími a iráckými bezpečnostními složkami na mostě 14. července, jenž vede přes řeku Tigris právě do této střežené oblasti.

včera

Počasí

Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů

První březnový týden přinese do České republiky převážně klidné a slunečné počasí s jarními teplotami, které budou přes den šplhat k 15 °C. Podle předpovědi ČHMÚ.cz nás čeká období s minimem srážek a jasnou oblohou, doprovázené ranními mlhami, které mohou být místy i mrznoucí.

28. února 2026 23:11

Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti

Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy